epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 1. 2006
    ID: 38096

    Změny na pronajaté věci

    Ustanovení § 667 odst. 1 věty čtvrté o.z. představuje samostatný občanskoprávní nárok nájemce, jenž vynaložil nájemce se souhlasem pronajímatele na zvýšení hodnoty věci, který podléhá promlčení v obecné lhůtě § 101 o.z.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 28 Cdo 314/2004, ze dne 26.2.2004)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně L. R., zastoupené advokátem, proti žalované Městské části P., o zaplacení částky 130.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 16 C 361/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16.9.2003, č. j. 15 Co 234/2003-55, tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16.9.2003, č. j. 15 Co 234/2003-55, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 9.1.2003, č.j. 16 C 361/2001-23, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3, jako soudu prvního stupně, ze dne 9.1.2003, č.j. 16 C 361/2001-23, byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované uhradit jí částku 130.000 Kč s příslušenstvím.

    Soud prvního stupně vyšel z nesporných zjištění, podle nichž  žalovaná byla svého času nájemcem nebytových prostor blíže popsaných v žalobě, že v průběhu trvání nájmu provedla se souhlasem žalovaného jako pronajímatele stavební úpravy, které nyní po skončení práva nájmu, jež zaniklo k 31. 12. 1998, požadovala nahradit ve formě úhrady hodnoty zhodnocení nebytových prostor podle ustanovení § 667 odst. 1 věta třetí o.z. Smlouva o nájmu obsahovala podstatné náležitosti podle § 3 odst. 3 zákona 116/1990 Sb. a k jejímu uzavření byl dán předchozí souhlas tehdy příslušného správního orgánu podle § 3 odst. 1 citovaného zákona v době uzavření smlouvy. Přitom soud prvního stupně vzal dále za prokázáno, že nájemní smlouva ve vztahu k úpravám předmětu nájmu stanovila v čl. VII. bod 11: „Tyto případné úpravy provede nájemce na svůj náklad“.

    Podle soudu prvního stupně ustanovení § 667 odst. 1 o.z. zakládá vícero samostatných nároků. V odstavci prvém větě druhé tohoto ustanovení míří na právo nájemce požadovat úhradu nákladů spojených se změnou věci, ovšem jen za předpokladu, že se k tomu pronajímatel zavázal. Jde tu o úhradu nákladů vzniklých při zhodnocení věci, které by ihned mohl požadovat po pronajímateli nájemce. To podle soudu prvního stupně plyne z poslední věty citovaného ustanovení, podle něhož dal-li pronajímatel souhlas se změnou, avšak se nezavázal k úhradě nákladů, může přesto nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, oč se v důsledku jím provedených změn na věci zvýšila její hodnota. Nárok na úhradu protihodnoty zvýšení věci je proto založen i v těch případech, kdy pronajímatel se nezavázal k úhradě nákladů. Opačný výklad by  vedl k tomu, že by ustanovení § 667 odst. 1 in fine o.z. zcela pozbylo na významu.

    Soud prvního stupně dále dovodil, že právním důvodem pro zhodnocení věci byl předchozí souhlas pronajímatele jako vlastníka s provedením stavebních úprav na pronajaté věci. Okamžikem zániku práva nájmu dochází k rozmnožení, resp. zhodnocení majetkové podstaty žalované jako vlastníka na úkor žalobkyně jako bývalého nájemce. Proto dřívější plnění, jež bylo podloženo smluvním vztahem, pozbylo svého podkladu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení v důsledku plnění, jehož právní důvod odpadl (ust. § 451 odst. 2. o.z.). Hodnota tohoto plnění je pak představována částkou odpovídající míře zhodnocení po odečtení znehodnocení, k nimž po dobu trvání nájmu v důsledku změny pronajaté věci došlo. Podle soudu prvního stupně je proto třeba uvedenou skutkovou podstatu přímo podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení, jehož pojmovým znakům tvrzený stav odpovídá. Nelze proto tento případ hodnotit analogicky podle ustanovení § 667 odst. 1 věty třetí o.z. jako bezdůvodné obohacení, aniž by šlo o „jinou právní skutečnost stanovenou zákonem ve smyslu ustanovení § 489 o.z.“, jak tvrdila žalobkyně.

    V důsledku toho dospěl soud prvního stupně k závěru, že ustanovení § 667 odst. 1 věty třetí o.z. zakládá za situace, kdy mezi účastníky nebylo dohodnuto nic jiného, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, u nějž však na rozdíl od jeho obecné úpravy určuje se odchylně počátek běhu promlčecí lhůty k uplatnění práva. Proto soud prvního stupně uzavřel, že počátek objektivní lhůty k uplatnění nároků z bezdůvodného obohacení spadá vjedno s dnem následujícím po zániku nájemního vztahu. Své závěry pak aplikoval na výše uvedená skutková zjištění, podle nichž  nájemní smlouva pozbyla své účinnosti dnem 31. prosince 1998, v důsledku toho se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčelo podle § 107 odst. 1 o.z. za použití ustanovení § 667 odst. 1 věta poslední o.z. dnem 12.1.2001. Žalobou podanou u soudu dne 28. 12. 2001 proto při vznesené námitce promlčení zamítl.

    K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Převzal jeho skutková zjištění a v podstatě i jeho právní posouzení. Podle odvolacího soudu se vztahy mezi účastníky nájemní smlouvy řídí ustanovení občanského zákoníku vzhledem k důsledkům plynoucím z ustanovení § 663 a násl. téhož zákona. Za správný považoval odvolací soud rovněž závěr soudu prvního stupně, podle něhož je zásadně dán nárok na úhradu hodnoty zhodnocení nebytových prostor i v případě, když se pronajímatel k úhradě těchto nákladů nezavázal. Pro tento závěr svědčí znění ustanovení § 667 odst. 1 věty čtvrté. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že uvedený nárok je nárokem z bezdůvodného obohacení, když jde o případ plnění bez právního důvodu podle ustanovení § 451 odst. 2 o.z. V důsledku toho dospěl k závěru o správnosti posouzení nároků žalobkyně, které nebylo možno při účinně vznesené námitce promlčení přiznat.

    Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost výslovně nezdůvodnila, z obsahu dovolání však lze dovodit, že měla na mysli přípustnost plynoucí z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Tvrdila existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Namítala, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Vytýkala odvolacímu soudu, že se nejedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu.

    Podle dovolatelky její nárok je nutno posuzovat podle § 667 věty třetí o.z. s odůvodněním, že zákon určuje speciální nárok nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, oč se zvýšila hodnota věci. Konstatovala, že ze strany nájemce se jedná o závazek, který vznikl na základě zvláštní právní skutečnosti uvedené v zákoně a nikoli o závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 489 o.z. Nesouhlasila se závěry soudů obou stupňů, že okamžikem zániku práva nájmu dochází k rozmnožení ( zhodnocení ) majetkové podstaty žalované jako vlastníka na úkor žalobkyně jako bývalého nájemce. Dále tvrdila, že ke zhodnocování majetku pronajímatele dochází v průběhu trvání nájemního vztahu, přičemž podkladem pro toto zhodnocování je závazek ( souhlas pronajímatele ) s prováděním stavebních úprav. Rovněž zdůvodňovala, že ukončením nájemní smlouvy odpadá např. právní důvod k dalšímu užívání prostor, nikoli však právní důvod dalších plnění, poskytnutých si dříve na podkladě této platně uzavřené smlouvy smluvními stranami. V této souvislosti poukazovala na skutečnost, že ukončení smlouvy se tedy nedotýká právního důvodu zhodnocení prostor ve prospěch jejich vlastníka, provedené v době trvání nájemního vztahu na podkladě souhlasu vlastníka. Odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 944/97 s  tím, že v uvedeném rozhodnutí by se mohlo jednat o odpadnutí právního důvodu, kde vlastník nemovitosti odvolal příslib převést nemovitost na osobu, která do ní investovala a prováděla stavební úpravy, přičemž toto odvolání příslibu by zakládalo nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Podle dovolatelky však v projednávané věci právní důvod provedených úprav neodpadl, nýbrž je dán předchozím souhlasem pronajímatele ( žalované). Dále tvrdila, že pokud by se jednalo o bezdůvodné obohacení, nebyl by  žádný důvod k tomu, aby zákon upravil speciálně u daného případu počátek běhu promlčecí lhůty. Navrhla proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

    Vzhledem k tomu, že řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 28.12.2001, tedy po 1. lednu 2001, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel v souladu s body 1., 15., 17., hlavy první, části dvanácté, zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z občanského soudní řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).

    Zjistil dále, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( § 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř. ). Přípustnost dovolání v této věci vyplývá z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Přezkoumal proto dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání nelze upřít opodstatnění.

    Podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

    Podle § 237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

    Vzhledem k tomu,  že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spojena se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, kterým je možno dovolání odůvodnit, je tedy důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost takového dovolání nezakládají). Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b)  o.s.ř. je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).

    Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo, jinými slovy bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.

    Přitom o rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadního významu jde jen tehdy, jestliže odvolací soud posuzoval právní otázku, která měla zásadní význam nejen pro rozhodnutí v konkrétní projednávané věci, ale současně i význam obecný - z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec. Z tohoto pohledu má rozhodnutí odvolacího soudu  uvedený význam zpravidla tehdy, jde-li o takovou právní otázku, která nebyla vyřešena judikaturou vyšších soudů (tj. dovolacího soudu a odvolacích soudů) nebo jejíž výklad se v judikatuře těchto soudů dosud neustálil, nebo jestliže odvolací soud posoudil určitou právní otázku odlišně od ustálené judikatury vyšších soudů.

    V dané  věci  mělo   právní   posouzení   zásadní   význam  nejen  pro rozhodnutí odvolacího soudu v konkrétní věci, ale této otázce (jejíž řešení bylo v dovolání zpochybněno)  přiznává dovolací soud i  výše definovaný obecný  význam, a dovolání tak shledává  podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustným.

    Podle § 242 odst. 3 o.s.ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

    V daném případě posuzoval odvolací soud projednávanou právní věc podle ustanovení § 451 odst. 2 o.z. V řízení o dovolání bylo nutno tedy posoudit, zda si odvolací soud toto ustanovení také správně vyložil.

    Podle ustanovení § 451 odst. 1 o.z. ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů / § 451 odst. 2 o.z. /.

    Konstrukce nároků  z bezdůvodného obohacení je založena na postižení těch případů, v nichž právní důvod k uplatnění nároků nelze dovodit z existence jiného, na smlouvy či ze zákona či z jiné zvláštní právní skutečnosti uvedené v zákoně. Existuje-li možnost domáhat se nároků z takto založených právních důvodů, aplikují se ustanovení těchto závazků (smluvních či vzniklých z jiných právních skutečností uvedených v zákoně), čímž je posouzení těchto nároků podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení vyloučeno. Tento obecný princip plynoucí z ustanovení § 451 odst. 1 o.z. je pak rozveden výčtem situací uvedených v § 451 odst. 2 o.z.  a v § 454 o.z., při negativním vymezení uvedeném v ustanoveních § 455 odst. 1, odst. 2 o.z.

    Pokud zákonodárce v jednotlivých ustanoveních občanského zákoníku mínil vyloučit aplikaci speciálních skutkových podstat umožňujících domáhat se nároků, které jevově připomínají nároky z bezdůvodného obohacení, učinil tak výslovně. V tomto směru lze přisvědčit podrobné argumentaci dovolatelky uvádějící případy ustanovení § 485 odst. 1, § 577 odst. 2, § 872 odst. 5 o.z.). Z gramatického výkladu ustanovení § 667 odst. 1 o.z. však podobný závěr učinit nelze.

    K tomu na vysvětlenou se sluší připomenout, že právní vztahy založené typicky smlouvou zahrnují zpravidla mnohovrstevnatost vzájemných práv a povinností účastníků, která ve svém souhrnu představují obsah takového právního úkonu.  Závisí pak na povaze příslušného smluvního vztahu, obsahu smluvních ujednání a podpůrné aplikaci pozitivně právní úpravy, zda a které z těchto nároků zanikají současně se zánikem samotné smlouvy a které přetrvávají i po jejím zániku.

    V případě nájemní smlouvy jejím zánikem nepochybně dochází k zániku podstatné složky výkonu práv a povinností účastníků, neboť na straně pronajímatele obnovuje se v plnosti jeho dispoziční právo s předmětem nájmu, čemuž odpovídá zánik oprávnění nájemce předmět nájmu nadále užívat. To samo o sobě  nevede ještě k zániku dalších, ze smlouvy, případně ze zákona plynoucích, nároků. Tak je tomu typicky u nároků z dlužného nájemného, nebo případných nároků ze slevy na nájemném. Vzhledem k dikci § 667 odst. 1 věty poslední o.z. platí to však i o nárocích z titulu úprav, které nájemce v průběhu trvání smluvního vztahu se souhlasem pronajímatele provedl. Citované ustanovení nepodřazuje výslovně režim těchto nároků ustanovením o bezdůvodném obohacení. Z jeho systematického zařazení lze důvodně usuzovat, že se přimyká k dispozitivní právní úpravě práv a povinností nájemce, jak jsou tyto postupně uvedeny v § 665 až § 684 o.z. Není pak rozumného důvodu vyjímat tuto složku nároků nájemce proti pronajímateli z titulu úprav provedených na předmětu nájmu režimu jiného právního institutu (nároků z bezdůvodného obohacení) tím spíše, že pro takové zařazení nesvědčí existence právě zde uvedené konkrétní úpravy vážící se k tomuto smluvnímu typu nájemní smlouvy.

    Z uvedeného tak plyne závěr, podle něhož  ustanovení § 667 odst. 1 věty čtvrté  o.z. představuje samostatný občanskoprávní nárok nájemce, jenž vynaložil nájemce se souhlasem pronajímatele na zvýšení hodnoty věci, který podléhá promlčení v obecné lhůtě § 101 o.z.

    Aplikováno na projednávanou věc nemohl dovolací soud přisvědčit závěrům odvolacího soudu, potažmo soudu prvního stupně, o hodnocení žalobou uplatněných nároků jako nároků z bezdůvodného obohacení. V důsledku toho nelze přisvědčit ani závěrům soudů obou stupňů o promlčení těchto nároků.

    Dovolací soud proto podle § 243b odst. 2 o.s.ř. rozsudek odvolacího soudu zrušil. Protože důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i tento rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o.s.ř.). V dalším řízení bude třeba  provést potřebné důkazy vyplývající ze shora uvedených závěrů dovolacího soudu.

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    11. 1. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Skladování
    • Společné jmění manželů
    • Nájem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)
    • Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Smluvní zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Mlčenlivost notáře
    • Vyvlastnění, moderační právo soudu
    • Majetková podstata
    • Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Skladování
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Společné jmění manželů
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • DEAL MONITOR
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.