458
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,
b)
kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1.
vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo
2.
práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,
c)
certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii,
d)
chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,
e)
podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem.
(2)
Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
v elektroenergetice
1.
distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2.
elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
3.
elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4.
elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,
5.
měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
6.
odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,
7.
odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,
8.
podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie,
9.
přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,
10.
přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
11.
regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,
12.
subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
13.
systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,
14.
typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,
15.
vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16.
vyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s provozovatelem přenosové soustavy,
17.
zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
18.
výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
19.
související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,
20.
službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,
21.
službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
22.
místem připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místo, výrobna elektřiny nebo distribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojky a společné domovní instalace,
23.
předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou elektřiny nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,
b)
v plynárenství
1.
distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2.
hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,
3.
měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
4.
odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,
5.
odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,
6.
odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu za daný celý obchodní den,
7.
plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,
8.
plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,
9.
plynem zemní plyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, biometan, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových vozidel,
10.
plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,
11.
plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,
12.
plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,
13.
zásobníkem plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
14.
přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15.
přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,
16.
rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,
17.
společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této nemovitosti,
18.
subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
19.
technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,
20.
těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu; těžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
21.
tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,
22.
typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,
23.
vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu nebo obchodu s plynem,
24.
volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,
25.
zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
26.
výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu; výrobna zemního plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
27.
související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,
28.
službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,
29.
službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
30.
službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,
31.
mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá nebo poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938,
32.
skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku,
33.
službou přeshraničního využití zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu mezi plynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynu.
c)
v teplárenství
1.
distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,
2.
dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,
3.
dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,
4.
zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
5.
odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,
6.
odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,
7.
odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie,
8.
odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,
9.
rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,
10.
předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11.
rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,
12.
objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením,
13.
zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
14.
soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15.
tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1)
Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích.
(2)
Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).
(3)
Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.
(4)
Licence se nevyžaduje
a)
na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst,
b)
na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,
c)
na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách,
d)
na výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích.
(5)
Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.
(6)
Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.
(7)
Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, spočívající v
a)
obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo
b)
sjednání smlouvy podle písmene a), nebo
c)
provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).
(8)
Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.
§ 4
Licence
(1)
Licence se uděluje
a)
nejvýše na 25 let, a to na
1.
výrobu elektřiny,
2.
výrobu plynu,
3.
výrobu tepelné energie,
b)
na dobu neurčitou, a to na
1.
přenos elektřiny,
2.
přepravu plynu.
3.
distribuci elektřiny,
4.
distribuci plynu,
5.
uskladňování plynu,
6.
rozvod tepelné energie,
7.
činnosti operátora trhu,
c)
na dobu 5 let, a to na
1.
obchod s elektřinou,
2.
obchod s plynem.
(2)
Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné
a)
licence na přenos elektřiny,
b)
licence na přepravu plynu a
c)
licence na činnosti operátora trhu.
(3)
V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1)
Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a)
plná svéprávnost,
b)
bezúhonnost,
c)
odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.
(2)
Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.
(3)
Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.
(4)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena
a)
pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b)
pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetických odvětvích,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5)
Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.
(6)
Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.
(7)
Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.
(8)
K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(9)
Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1)
Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.
(3)
Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.
(4)
Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad.
(6)
Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1)
Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2)
Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje
a)
jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,
b)
předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,
c)
obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
d)
požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e)
u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.
(3)
Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,
b)
předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené území,
c)
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d)
údaje týkající se odpovědného zástupce,
e)
požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,
f)
u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.
(4)
K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a)
kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závodu v zahraničí,
b)
v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,
c)
doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce,
d)
doklady prokazující finanční a technické předpoklady,
e)
doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení,
f)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
g)
u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,
h)
doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.
(5)
Energetický regulační úřad si za účelem prokázání
a)
bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí,
b)
zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(6)
Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(7)
Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
(8)
Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
(9)
Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1)
Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.
(2)
Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona.
(3)
Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.
§ 8
Udělení licence
(1)
Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(2)
Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a)
obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,
b)
předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,
c)
technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,
d)
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e)
dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti,
f)
schválení odpovědného zástupce podle § 6,
g)
seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,
h)
u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.
(3)
Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.
(4)
Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(5)
Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.
(6)
Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena.
(7)
Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.
(8)
Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1)
Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.
(2)
Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.
(3)
O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.
(4)
Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9.
(5)
V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.
(6)
Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c). Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení.
(7)
Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1)
Licence zaniká
a)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10,
b)
zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle odstavce 11,
c)
uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d)
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,
e)
rozhodnutím soudu o zrušení licence.
(2)
Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,
b)
porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,
c)
při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,
d)
požádal písemně o její zrušení.
(3)
Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že
a)
její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,
b)
ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo držitel licence vstoupil do likvidace,
c)
její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14,
d)
držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4)
Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5)
O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.
(6)
Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.
(7)
Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení.
(8)
Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví
a)
dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b)
dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti,
c)
pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo
d)
správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(9)
Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.
(10)
Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.
(11)
Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.
Certifikace
§ 10a
(1)
Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem.
(2)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(3)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“).
§ 10b
(1)
Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.
(2)
Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední
a)
má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo
b)
z podnětu Komise.
(3)
Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4)
Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od
a)
zahájení certifikace na žádost,
b)
obdržení podnětu Komise, nebo
c)
obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy.
(5)
Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(6)
Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(7)
V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.
§ 10c
(1)
Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.
(2)
Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(3)
Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení
a)
práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií,
b)
práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,
c)
jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.
(4)
Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda
a)
žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,
b)
udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu do Evropské unie.
(5)
Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky.
(6)
Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7)
Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.
(8)
V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně.
(9)
Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1)
Držitel licence je povinen
a)
vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,
b)
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
c)
zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky,
d)
zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e)
poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
f)
bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie a související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie,
g)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,
h)
dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu,
i)
vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,
j)
při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie,
k)
zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,
l)
zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,
m)
mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje,
n)
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích,
o)
na žádost spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,
p)
nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,
q)
předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
r)
poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.
(2)
Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací1e) a krizových situací1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti1e).
(3)
Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat.
(4)
Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu, pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.
(5)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen umožnit zákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynu způsobem, který jej nediskriminuje.
(6)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo dodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.
(7)
Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.
Některá opatření na ochranu zákazníka
§ 11a
(1)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách
a)
podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro
1.
spotřebitele,
2.
podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh,
b)
podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro
1.
spotřebitele,
2.
podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí.
(2)
Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4.
(3)
Nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky.
(4)
Nesouhlasí-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
(5)
Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek
a)
zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků,
b)
změna právního předpisu.
§ 11b
(1)
Spotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(2)
Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření.
(3)
Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence.
§ 11c
Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.
§ 11d
Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou a přesahuje-li doba dodávky elektřiny nebo plynu včetně případného prodloužení smlouvy 36 měsíců, považuje se smlouva po uplynutí této doby za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
§ 11e
Zaniklo-li zákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 11l
Povinnosti zprostředkovatele
Zprostředkovatel je povinen
a)
informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo,
b)
provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí,
c)
zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody.
§ 11m
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem
(1)
Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitele.
(2)
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitel k tomu souhlas.
(3)
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí obsahovat
a)
jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo,
b)
výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu,
c)
splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem,
d)
obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, o jejíž uzavření má spotřebitel zájem, a to alespoň
1.
zda se týká dodávky elektřiny nebo plynu,
2.
zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou,
3.
celkovou cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynu,
e)
obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy,
f)
informaci o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o,
g)
dobu, na kterou byla uzavřena,
h)
podmínky ukončení závazku a
i)
informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.
(4)
Zmocní-li spotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc.
(5)
Zprostředkovatel je povinen předat spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy.
(6)
Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 5 a § 11l obdobně.
§ 11n
Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění
a)
vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo
b)
odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy.
Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu.
§ 11o
Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 11p
Regulace nařízením obce
Obec může nařízením obce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány.
§ 11q
(1)
Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.
(2)
Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.
(3)
Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1)
Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit.
(2)
V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(3)
V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(4)
Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.
(5)
Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen.
(6)
Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1)
Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo.
(2)
Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa a předávacích míst dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh.
(3)
Dodavatel elektřiny nebo plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn nebo nemá zajištěnu službu distribuční soustavy, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy podle odstavce 2, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu.
(4)
Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy.
(5)
V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.
(6)
Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.
(7)
Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.
(8)
Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi.
§ 14
Fond
(1)
Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.
(2)
Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3)
Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.
(4)
Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.
(5)
Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(6)
Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.
(7)
Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(8)
Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(9)
Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10)
Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11)
Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1)
Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(2)
Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(3)
Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.
(4)
Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.
§ 15b
Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře
Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.
§ 16
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2)
a)
vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,
b)
zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,
c)
zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,
d)
informuje Komisi o
1.
opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,
2.
přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
3.
dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,
4.
důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
5.
skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,
6.
roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,
7.
schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,
8.
provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,
9.
předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,
10.
vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,
11.
investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,
12.
investičních projektech do energetické infrastruktury,
13.
opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,
e)
zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,
f)
má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,
g)
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,
h)
předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
i)
zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství,
j)
spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,
k)
sleduje
1.
dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
2.
investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,
3.
provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,
l)
vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,
m)
předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
n)
vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,
o)
provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,
p)
zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,
q)
zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
r)
vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,
s)
eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
t)
zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
u)
vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
v)
je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
w)
vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(2)
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále
a)
přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,
b)
přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,
c)
rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
d)
vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy,
e)
vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu54).
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1)
Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
(2)
Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3)
Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4)
Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(5)
Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.
(6)
Energetický regulační úřad rozhoduje o
a)
udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b)
uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c)
uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
d)
regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49),
e)
dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,
f)
dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,
g)
udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
h)
uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a.
(7)
Energetický regulační úřad dále
a)
rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,
b)
rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
c)
rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d)
rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e)
na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje
1.
spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,
2.
o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,
f)
vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích,
g)
schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,
h)
provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,
i)
schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
j)
monitoruje
1.
uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo vylučujících práva spotřebitele,
2.
technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
3.
stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem,
k)
monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,
l)
zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti,
m)
zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup,
n)
zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
o)
spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,
p)
spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,
q)
spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,
r)
vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem,
s)
monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,
u)
vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
(8)
Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále
a)
sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
b)
sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
c)
rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,
d)
provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
e)
schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
f)
uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g)
schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,
h)
schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i)
schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
j)
konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
k)
rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l)
sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.
(9)
Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenová rozhodnutí a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního věstníku.
(10)
Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(11)
Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie.
(12)
Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.
(13)
Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.
(14)
Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.
§ 17a
(1)
Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pro výkon jeho působnosti a pro výkon působnosti Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum narození,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
f)
omezení svéprávnosti,
g)
datum úmrtí,
h)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
f)
omezení svéprávnosti,
g)
datum úmrtí,
h)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Ministerstvo a Energetický regulační úřad mohou pro účely ověření poskytnutých údajů a pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona poskytnuté údaje dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokovat, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky neprodleně informují.
(7)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 17b
Organizace Energetického regulačního úřadu
(1)
V čele Energetického regulačního úřadu je pětičlenná Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“). Jeden ze členů Rady je předsedou Rady. Předseda Rady řídí činnost Energetického regulačního úřadu s výjimkou výkonu pravomocí, které jsou vyhrazeny Radě, organizuje činnost Rady a vystupuje jejím jménem. Předsedu Rady zastupuje v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen Rady.
(2)
Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let a začíná dnem 1. ledna. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát za sebou.
(3)
Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c)
má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
d)
má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
e)
nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,
f)
je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.
(4)
Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5)
Funkce člena Rady zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
vzdáním se funkce,
d)
dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e)
nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.
(7)
Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 6 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena Rady.
(8)
Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady.
(9)
Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(10)
Rada
a)
schvaluje
1.
plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
2.
rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,
3.
jednací řád Rady,
4.
zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,
5.
vyhlášky Energetického regulačního úřadu,
6.
metodiku cenové regulace,
7.
cenová rozhodnutí,
b)
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,
c)
jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.
(11)
V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad.
(12)
Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(13)
Předseda Rady se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Rady jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
§ 17c
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou
(1)
Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2)
Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o
a)
jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,
b)
uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,
c)
způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
(1)
Účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v této ceně hradit zvláštní poplatek. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2)
Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.
(3)
Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.
(4)
Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.
(5)
Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.
(6)
Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.
(7)
Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1)
Energetický regulační úřad zveřejňuje
a)
organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,
b)
pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,
c)
další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,
d)
výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
e)
etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,
f)
metodiku cenové regulace.
(2)
Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat
a)
návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí,
b)
návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
c)
návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,
d)
desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
e)
další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.
(3)
Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(4)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.
(5)
Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
(6)
Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.
(7)
Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.
(8)
Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(9)
Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(10)
K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.
(11)
Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.
(12)
Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.
§ 17f
Vztah k Parlamentu České republiky
(1)
Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
(2)
Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.
(3)
Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.
(4)
Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
§ 17g
Registr
Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.
§ 17h
Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace
(1)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.
(2)
Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.
(3)
Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.
(4)
Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.
(5)
Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.
(6)
O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.
§ 17i
Změna návrhu metodiky cenové regulace
Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1)
Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním
a)
tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,
b)
zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,
c)
Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,
d)
povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.
(2)
Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.
(3)
Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá
a)
pokuty,
b)
opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4)
Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.
(5)
Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn
a)
vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,
b)
vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,
c)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.
(6)
Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.
(7)
Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.
§ 18a
Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření
(1)
Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.
(2)
Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.
(3)
Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.
(4)
Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1)
Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(2)
Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(3)
V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni
a)
vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,
b)
ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c)
nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d)
kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
e)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f)
požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4)
Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.
(5)
Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(6)
Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Rady nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(7)
Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.
§ 19a
Regulace cen
(1)
Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21).
(2)
Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3)
Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu, nebo cena za službu přeshraničního využití zásobníku plynu, kterou se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49).
(4)
Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.
(5)
Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel poslední instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.
(6)
Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové.
(7)
Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.
(8)
Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.
(9)
Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.
§ 19b
Metodika cenové regulace
(1)
Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.
(2)
V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.
(3)
Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň
a)
popíše aktuální regulační období,
b)
stanoví a odůvodní délku regulačního období,
c)
stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,
d)
stanoví metody cenové regulace,
e)
stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,
f)
stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,
g)
stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a
h)
stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.
(4)
Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě
a)
změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo
b)
mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.
(5)
V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.
§ 19c
Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství
(1)
Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenové rozhodnutí.
(2)
Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49).
§ 20
Regulační výkazy
(1)
Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(2)
Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky9a).
(3)
Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem9b).
(4)
Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.
(5)
Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.
(6)
Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.
(7)
Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.
§ 20a
Operátor trhu
(1)
Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno.
(2)
Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy.
(3)
Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c).
(4)
Operátor trhu je povinen
a)
organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energií,
b)
vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,
c)
na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,
d)
informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,
e)
zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,
f)
zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
g)
zajistit ochranu chráněných informací,
h)
zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
i)
zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,
j)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,
k)
zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,
l)
na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,
m)
účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,
n)
uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,
o)
v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst,
p)
sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,
q)
zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,
r)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České republiky,
s)
zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
t)
zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,
u)
hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
v)
hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,
w)
hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,
x)
vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, zajišťovat jejich evidenci v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí,
y)
zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů,
z)
účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(5)
Operátor trhu je dále povinen
a)
na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a to v případě, že Česká republika na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,
b)
na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
(6)
Operátor trhu má právo
a)
na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
b)
na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,
c)
zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,
d)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje pro zpracování bilancí,
e)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,
f)
vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3 a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,
g)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,
h)
na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou.
(7)
Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Díl 1
Elektroenergetika
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1)
Účastníky trhu s elektřinou jsou
a)
výrobci elektřiny,
b)
provozovatel přenosové soustavy,
c)
provozovatelé distribučních soustav,
d)
operátor trhu,
e)
obchodníci s elektřinou,
f)
zákazníci.
(2)
Účastníci trhu s elektřinou
a)
nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek, a
b)
mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
(3)
Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, za množství elektřiny odebrané pro svoji konečnou spotřebu z jím provozované distribuční soustavy.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1)
Výrobce elektřiny má právo
a)
připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
b)
dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,
c)
dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,
d)
nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
e)
omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,
f)
nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.
(2)
Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).
(3)
Výrobce elektřiny je povinen
a)
na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
b)
umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
c)
zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
d)
instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
e)
řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
f)
předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
g)
poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
h)
předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i)
dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
j)
podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,
k)
informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup
1.
o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,
2.
o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,
l)
za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
m)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,
n)
dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkům,
o)
poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,
p)
vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,
q)
vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
r)
při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám.
(4)
Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1)
Provozovatel přenosové soustavy
a)
zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
b)
poskytuje službu přenosové soustavy,
c)
řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d)
odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,
e)
účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,
f)
v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2)
Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3)
Provozovatel přenosové soustavy má právo
a)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b)
obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,
c)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3.
při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4.
jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5.
jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10.
v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,
d)
změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3.
při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4.
při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,
5.
jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
8.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10.
v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo
11.
při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i)
pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4)
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.
(5)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.
(8)
Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10)
Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a)
každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
d)
zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e)
zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
f)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
g)
poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
h)
informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,
i)
zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
j)
každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat,
k)
průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l)
provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m)
účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n)
zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o)
zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
p)
vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,
r)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s)
informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
t)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,
u)
poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,
v)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
w)
poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),
x)
hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
y)
registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě a odběrná místa zákazníků připojená k přenosové soustavě,
z)
zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.
(11)
Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a)
nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a
b)
zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavy,
c)
bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců.
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1)
Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a)
provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,
b)
nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
c)
ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2.
vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
d)
provozovatel přenosové soustavy
1.
sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,
2.
nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem,
e)
členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
f)
členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3)
Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.
(4)
Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.
(5)
Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.
(6)
Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a)
právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b)
vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c)
právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,
d)
jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1)
Provozovatel distribuční soustavy
a)
zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b)
poskytuje služby distribuční soustavy,
c)
řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2)
Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.
(3)
Provozovatel distribuční soustavy má právo
a)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b)
nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,
c)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4.
při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
5.
při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
6.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9.
při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
d)
změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4.
jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5.
při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10.
při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo
11.
neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
e)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti.
(4)
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.
(5)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.
(7)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.
(8)
Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10)
Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a)
každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
b)
na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
c)
zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,
d)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
e)
zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,
f)
zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
g)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h)
poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
i)
zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j)
každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
k)
průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,
l)
provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,
m)
zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n)
zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o)
vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
(1)
Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a)
výčet odběrných míst,
b)
způsob úhrady plateb za dodávku plynu,
c)
délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh,
d)
oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e)
způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
f)
dobu trvání závazku,
g)
je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně.
(2)
Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.
(3)
Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.
(4)
Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.
(5)
Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a)
výčet odběrných míst,
b)
způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu,
c)
oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d)
způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(6)
Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat
a)
způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy,
b)
oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c)
způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(7)
Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a)
způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,
b)
oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c)
způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(8)
Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.
(9)
Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1)
Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku
a)
živelních událostí,
b)
opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
c)
havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,
d)
nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
e)
teroristického činu,
f)
je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.
(2)
Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo provozovateli přepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření.
(3)
Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.
(4)
Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5)
Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(6)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.
(7)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství.
(8)
Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.
(9)
Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(10)
Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1)
Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.
(2)
Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.
(3)
Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:
a)
využitím zásobníků plynu,
b)
diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
c)
prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,
d)
prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,
e)
využíváním alternativních paliv.
§ 73b
Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1)
Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá.
(2)
Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(3)
O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně.
(4)
Plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika, která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje subjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň 1 odběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylku, pro dodávky plynu zákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynem.
(5)
V rámci úplaty, za níž je přejímán plyn od sousedních členských států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(6)
Účastníci trhu s plynem jsou bez ohledu na uzavřené smlouvy za přijetí plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství povinni uhradit stejnou cenu za jednotku dodané energie, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1 ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách.
(7)
Plynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství za cenu podle odstavce 6 je možné zásobovat pouze zákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
§ 73c
Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1)
Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkům, jejichž odběr plynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence.
(2)
Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně.
(3)
V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynem s výjimkou zákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynu na základě vyhlášení stavu nouze.
(4)
Česká republika poskytuje za úplatu plyn sousedním členským státům Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Tento plyn přejímá od subjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynem.
(5)
Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(6)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence.
(7)
Obchodníci s plynem jsou povinni plyn pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.
§ 74
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu
(1)
Neoprávněným odběrem plynu je
a)
odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,
c)
odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
d)
připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,
e)
odběr měřený měřicím zařízením,
1.
které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2.
které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,
3.
které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
f)
odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,
g)
odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
(2)
V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.
(3)
Neoprávněnou přepravou plynu je
a)
využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c)
využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.
(4)
Neoprávněnou distribucí plynu je
a)
využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c)
využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,
d)
využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(5)
Neoprávněným uskladněním plynu je
a)
uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,
b)
uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(6)
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.
(7)
Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.
(8)
Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
Díl 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1)
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému, kdo
a)
o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11),
b)
má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
c)
splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.
(2)
Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie v souladu s prováděcím právním předpisem.
(3)
Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo
a)
výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,
b)
základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,
c)
místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d)
cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e)
při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,
f)
v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4)
Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a)
při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
b)
při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c)
při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,
d)
při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e)
při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,
f)
při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g)
při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h)
jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,
i)
při neoprávněném odběru.
(5)
Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo
a)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,
b)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení,
c)
odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,
d)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e)
vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f)
na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),
g)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(6)
V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.
(7)
Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení.
(8)
Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen
a)
provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
b)
zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,
c)
poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d)
bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e)
stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
f)
v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
g)
vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.
(10)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(11)
Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1)
Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
a)
se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b)
má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,
c)
splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
d)
dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.11)
(2)
Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4.
(3)
Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie.
(4)
Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.
(5)
Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
(6)
Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.
(7)
Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.
(8)
Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
(9)
Zákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie.
§ 78
Měření
(1)
Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.
(2)
Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.
(3)
Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie se zakazuje.
(4)
Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energie.
(5)
Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.
(6)
Instalované měřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízení (dále jen „měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů“).
§ 79
Tepelná přípojka a předávací stanice
(1)
Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak.
(2)
Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.
(3)
Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník.
(4)
Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1)
Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.
(2)
Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3)
Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1)
Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.
(2)
Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.
(3)
U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4)
V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.
(5)
Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6)
Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
(7)
Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33).
§ 88
Stav nouze
(1)
Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku
a)
živelní události,
b)
opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
c)
havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,
d)
smogové situace podle zvláštních předpisů10a),
e)
teroristického činu,
f)
nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo
g)
ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
h)
a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
(2)
Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3)
Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.
(4)
Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.
(5)
U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.
(6)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.
§ 89
Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie
(1)
Neoprávněným odběrem tepelné energie je
a)
odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,
c)
připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,
d)
odběr tepelné energie měřený měřicím zařízením, které
1.
nezaznamenalo odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,
2.
nebylo osazeno dodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,
3.
vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
e)
odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízení,
f)
odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.
(2)
Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence.
(3)
Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje.
(4)
Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.
HLAVA TŘETÍ
PŘESTUPKY
§ 90
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,
b)
poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5,
c)
jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
d)
nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
e)
poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j), k) nebo v § 28 odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,
f)
provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
g)
provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,
h)
jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,
i)
nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,
j)
jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
k)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5,
l)
nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
m)
poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,
n)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4,
o)
neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
p)
zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,
q)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,
r)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
s)
vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,
t)
neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,
u)
zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
v)
jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
w)
provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
x)
poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
y)
jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
z)
jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou v § 58d odst. 5, nebo
aa)
jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,
b)
poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3,
c)
jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7,
d)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
e)
manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f)
použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
g)
nezajistí zveřejnění důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
h)
neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
i)
znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
j)
neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.
(3)
Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
(4)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y) nebo odstavci 2 písm. c) nebo odstavci 3 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až j) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 91
Přestupky držitele licence
(1)
Držitel licence se dopustí přestupku tím, že
a)
nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,
b)
neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,
c)
nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d)
neuveřejní stanoveným způsobem uplatňované podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní zákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynu způsobem uvedeným v § 11 odst. 5,
e)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,
f)
poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7,
g)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6, nebo
h)
zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5,
i)
nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6,
j)
nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,
k)
nesplní povinnost podle § 22 odst. 3,
l)
při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11 odst. 6.
(2)
Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e),
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 3 písm. a) až i) nebo písm. k) až r),
d)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
e)
nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
f)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 30c odst. 2,
g)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,
h)
neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
i)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, nebo
j)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5.
(3)
Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až z) nebo v § 24 odst. 11 písm. a) nebo b),
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m), n), p), r), u) nebo v),
f)
poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
g)
při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,
h)
neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,
i)
nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
j)
nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 8,
k)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 3,
l)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo d), nebo
m)
nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení.
(4)
Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a odst. 5,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo c), 10 nebo 11,
e)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 2,
f)
poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5,
g)
jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 25a odst. 8,
h)
jedná v rozporu s § 25a odst. 10,
i)
při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,
j)
poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v § 45 odst. 6,
k)
neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,
l)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,
m)
neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
n)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,
o)
nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
p)
nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 8,
q)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 4, nebo
r)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až d).
(5)
Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst. 2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,
c)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo
e)
přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu s § 30 odst. 1 písm. d),
f)
neuvede ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu podle § 30 odst. 2 písm. o).
(6)
Držitel licence na výrobu plynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst. 1 písm. e),
c)
omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),
d)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až p),
f)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
g)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
i)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j)
neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
k)
neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
l)
nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73 odst. 6,
m)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
n)
nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo
o)
nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,
p)
neumožní jako provozovatel výrobny biometanu provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna biometanu připojena, umožnit instalaci nezbytných zařízení podle § 57 odst. 9.
(7)
Držitel licence na přepravu plynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo v § 58 odst. 9,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z),
f)
poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,
g)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 9,
i)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j)
nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
k)
nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
l)
nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,
m)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 4,
n)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
o)
nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 10,
p)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo i),
q)
nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,
r)
nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, nebo
s)
neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2.
(8)
Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynu dále přestupku tím, že
a)
nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,
b)
nevydá akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),
c)
nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst. 3 písm. c),
d)
nejmenuje nebo nezvolí členy statutárního orgánu podle § 58b odst. 4,
e)
poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,
f)
jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,
g)
zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,
h)
poskytne ve prospěch člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst. 4,
i)
poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,
j)
sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti, která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g odst. 2,
k)
poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,
l)
poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,
m)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11 nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,
n)
poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,
o)
jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8,
p)
nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst. 2,
q)
nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle § 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,
r)
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9,
s)
nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo
t)
nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení podle § 58m odst. 1,
u)
poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8.
(9)
Držitel licence na distribuci plynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a odst. 5,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b), d) až z) nebo v § 59 odst. 9,
e)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 2,
f)
poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5,
g)
jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 59a odst. 9,
h)
jedná v rozporu s § 59a odst. 12,
i)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
j)
neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,
k)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
l)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
m)
nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
n)
nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
o)
nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,
p)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 5,
q)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
r)
nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 10,
s)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j) nebo l), nebo
t)
nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,
u)
poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8.
(10)
Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst. 6,
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b) nebo d) až y),
d)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 2,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5,
f)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
g)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
h)
neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
i)
neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
j)
nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73 odst. 6,
k)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
l)
omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu s § 60 odst. 1 písm. f),
m)
nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,
n)
nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, nebo
o)
neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy podle § 60b odst. 2.
(11)
Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst. 2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,
c)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n odst. 5,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,
e)
nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2,
f)
omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu s § 61 odst. 1 písm. d),
g)
nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,
h)
v rozporu s § 73c odst. 7 neposkytne ministerstvu plyn pořízený za účelem zásobování zákazníků, kteří se podle § 73c odst. 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu.
h)
neuvedl ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie podle § 61 odst. 1 písm. h).
(12)
Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že
a)
neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 1,
b)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,
d)
neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6,
e)
neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízení podle § 78 odst. 2,
f)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,
g)
neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
h)
nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo
i)
nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5,
j)
nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok podle § 76 odst. 9 písm. h).
(13)
Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 20a odst. 3.
(14)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d), nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q) nebo r), nebo odstavci 8,
b)
50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 2, 3 písm. a), c), e) až l) nebo n), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo s) nebo odstavci 9 až 11,
c)
15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 nebo odstavci 12,
d)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 13.
§ 91a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3,
b)
poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3,
c)
poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5,
d)
jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
e)
neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1,
f)
jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,
g)
neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle § 20a odst. 6 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
h)
poruší povinnost podle § 22 odst. 3,
i)
poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j), k) nebo odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,
j)
provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
k)
v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou,
l)
jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4,
m)
nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,
n)
jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
o)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5,
p)
nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
q)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4,
r)
neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
s)
zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,
t)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,
u)
poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,
v)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
w)
vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,
x)
neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,
y)
zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
z)
jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
b)
poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
c)
jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
d)
neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5,
e)
jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6,
f)
znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
g)
neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí přestupku tím, že
a)
omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i),
b)
neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4,
c)
nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 2,
d)
v rozporu s § 11 odst. 6 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období,
e)
neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení REMIT26) dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
b)
poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4,
c)
manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
d)
použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
e)
nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f)
neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
g)
provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
h)
neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
i)
nesplní povinnost podle § 15b.
(7)
Za přestupek uvedený v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 1 písm. v) a odstavce 6, kdy lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 5 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 91b
Přestupky osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu
(1)
Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí přestupku tím, že
a)
sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v rozporu s § 58g odst. 1,
b)
nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy v rozporu s § 58g odst. 5,
c)
jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo
d)
jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu.
(2)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední ukončené účetní období.
§ 91d
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad.
(2)
Pokuty vybírá Energetický regulační úřad.
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 96
(1)
Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.
(2)
V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.
(3)
Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.
(4)
V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.
(5)
Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.
(6)
Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.
(7)
Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.
(8)
Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.
(9)
Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.
(10)
Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.
(11)
Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.
(12)
Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47).
§ 96a
V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem
a)
poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,
b)
umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.
§ 96b
(1)
V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.
(2)
V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže
a)
ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo
b)
spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
§ 96c
Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie
(1)
Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie22), provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi.
(2)
Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.
§ 96d
Donucovací pokuty
(1)
Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění
a)
povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 4,
b)
povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 1,
c)
povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,
d)
povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,
e)
povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,
f)
povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(2)
Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.
(3)
Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané
a)
fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,
b)
držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí přesahovat 1 000 000 Kč,
c)
jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5 000 000 Kč.
§ 97a
Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu
(1)
Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.
(2)
Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.
(3)
Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10.
(4)
Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.
(5)
Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.
(6)
Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.
(7)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.
(8)
Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.
(9)
Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.
(10)
V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.
§ 98
Přechodná ustanovení
(1)
Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(2)
Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.
(3)
Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(5)
Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(9)
Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(10)
O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11)
Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.
(12)
Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 98a
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízení, údaje z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52), požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností,
b)
způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,
c)
způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,
d)
náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,
e)
opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu, rozsah chráněných zákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství,
f)
způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky,
g)
rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,
h)
vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování,
i)
pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu.
(2)
Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou
a)
způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie,
b)
obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,
c)
požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,
d)
postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
e)
náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,
f)
způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, postup stanovení hodnoty těžebního plynovodu při jeho odkupu provozovatelem distribuční soustavy, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
g)
podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny nebo plynu, technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavy a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení, a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě a podmínky instalace zařízení ve výrobnách biometanu podle § 57 odst. 9,
h)
Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví
1.
podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,
2.
termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,
3.
postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,
4.
rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5.
postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,
6.
pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
7.
pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,
8.
termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,
9.
postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,
10.
postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,
11.
skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,
12.
technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
13.
zveřejňování informací operátorem trhu,
14.
postup pro stanovení zálohových plateb,
15.
termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,
i)
Pravidla trhu s plynem, která stanoví
1.
pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,
2.
termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,
3.
postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,
4.
rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5.
postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,
6.
postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu z zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,
7.
pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání,
8.
pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,
9.
termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,
10.
postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,
11.
postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,
12.
skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,
13.
technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
14.
postup pro stanovení zálohových plateb,
15.
pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu,
16.
množství plynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňování plynu.
j)
rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství, a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování,
k)
rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynu nebo jejich derivátů,
l)
náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,
m)
náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů,
n)
náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,
o)
vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.
§ 99
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
2.
Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 100
V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:
„11.
Energetický regulační úřad.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen
§ 101
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za slovo „ministerstev,“ vkládají slova „jiných správních úřadů,“.
2.
Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:
㤠2c
Energetický regulační úřad
a)
vykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti energetiky,
b)
vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen v oblasti energetiky,
c)
vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných činností.“.
3.
V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových předpisů v energetice.
(4)
Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.2)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 102
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:
Text ve sloupci 1 zní:
„Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“,
text ve sloupci 2 zní:
„úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení:velikost pásma:
Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond250 m
Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)
s tlakem do 100 barů80 m
s tlakem nad 100 barů150 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
nad 5 m3 do 20 m320 m
nad 20 m3 do 100 m340 m
nad 100 m3 do 250 m360 m
nad 250 m3 do 500 m3100 m
nad 500 m3 do 1 000 m3150 m
nad 1 000 m3 do 3 000 m3200 m
nad 3 000 m3300 m
Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
do 100 m330 m
nad 100 m350 m
Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
Plnírny plynů100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů100 m
Kompresorové stanice200 m
Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně10 m
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů20 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně
do DN 100 včetně8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně10 m
nad DN 300 do DN 500 včetně15 m
nad DN 50020 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů
do DN 100 včetně8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně15 m
nad DN 300 do DN 500 včetně70 m
nad DN 500 do DN 700 včetně110 m
nad DN 700160 m
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
1)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.
Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.
1c)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
2b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
4)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
4c)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4e)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
5a)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
6a)
Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
9a)
§ 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
9b)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
10a)
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
12a)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
17)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
18)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.
22)
Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES.
Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES.
24)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění.
ČSN EN 1439.
29)
§ 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
33)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
46)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
47)
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941.
49)
Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.
50)
§ 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
51)
Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.
52)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.
53)
§ 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
54)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, v platném znění.
55)
Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.