Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 31/1997 | Částka: 9/1997
28.2.1997
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
31
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. března 1978 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních.
Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 18. prosince 1995.
S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republika byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, dne 19. listopadu 1996.
Při uložení ratifikační listiny bylo učiněno následující prohlášení:
„V souladu s článkem 24 Evropské úmluvy a vzájemné pomoci ve věcech trestních a článkem 8 jejího Dodatkového protokolu budou pro účely Úmluvy a jejího Dodatkového protokolu za justiční orgány považovány úřady: Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, krajská a okresní státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, krajské a okresní soudy a Městský soud v Praze.”
Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 odst. 2 dnem 12. dubna 1982. Pro Českou republiku podle odstavce 3 téhož článku vstoupil v platnost dnem 17. února 1997.
Český překlad Dodatkového protokolu se vyhlašuje současně.
Dodatkový protokol
k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních
Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,
přejíce si usnadnit uplatňování Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednané 20. dubna 1959, (dále jen „Úmluva”) v oblasti fiskálních trestných činů,
považujíce za vhodné doplnit Úmluvu v některých dalších směrech,
se dohodly na následujícím:
Hlava I
Článek 1
Smluvní strany nevyužívají práva uvedeného v článku 2 a) Úmluvy na odmítnutí právní pomoci pouze z důvodu, že se žádost vztahuje na trestný čin, který dožádaná strana považuje za trestný čin fiskální.
Článek 2
1. V případě, že si některá smluvní strana vyhradila možnost podmínit provedení dožádání týkajícího se prohlídky nebo zajištění věci tím, že trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující, tak i dožádané strany, bude tato podmínka u fiskálních trestných činů splněna, je-li čin trestný podle právního řádu dožadující strany a odpovídá trestnému činu stejné povahy podle právního řádu strany dožádané.
2. Žádost nelze odmítnout z toho důvodu, že právní řád dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cen nebo neobsahuje daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní řád dožadující strany.
Hlava II
Článek 3
Úmluva se bude rovněž vztahovat:
a) na předávání listin týkajících se výkonu trestu, vymáhání pokuty nebo zaplacení nákladů řízení;
b) na opatření týkající se podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odkladu výkonu trestu, podmíněného propuštění, odkladu začátku výkonu trestu nebo přerušení výkonu trestu.
Hlava III
Článek 4
Článek 22 Úmluvy se doplňuje o následující text, přičemž původní článek 22 Úmluvy se označuje jako odstavec 1 a níže uvedené ustanovení jako odstavec 2:
„2. Dále každá smluvní strana, která předala výše uvedené informace, zašle příslušné straně na její písemnou žádost v jednotlivých případech kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv opatření na vlastním území. Tyto informace budou zasílány mezi ministerstvy spravedlnosti příslušných zemí.”.
Hlava IV
Článek 5
1. Tento protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Protokol vstoupí v platnost 90 dnů ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.
3. Ve vztahu ke smluvnímu státu, který protokol ratifikuje či schválí později, vstoupí protokol v platnost 90 dnů ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.
4. Členský stát Rady Evropy nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol bez toho, že by současně nebo již dříve ratifikoval Úmluvu.
Článek 6
1. Každý stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto Protokolu poté, co protokol vstoupí v platnost.
2. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti 90 dnů ode dne jejího uložení.
Článek 7
1. Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více území, na kterých se bude tento Protokol používat.
2. Každý stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost tohoto protokolu na kterákoliv další území určená v tomto prohlášení, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn přijímat závazky.
3. Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být ohledně jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem Rady Evropy.
Článek 8
1. Výhrady učiněné smluvním státem k některému ustanovení Úmluvy se budou vztahovat také na tento Protokol, pokud daný stát při podpisu nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přistoupení nevyjádří opačný záměr. Totéž se týká i prohlášení učiněných na základě článku 24 Úmluvy.
2. Každý stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přistoupení prohlásit, že si vyhrazuje právo:
a) nepřijmout Hlavu I, nebo ji přijmout pouze pro některé trestné činy nebo některé kategorie trestných činů uvedených v článku 1, nebo nevykonávat dožádání ohledně prohlídky či zajištění věci v souvislosti s fiskálními delikty;
b) nepřijmout Hlavu II;
c) nepřijmout Hlavu III.
3. Každá smluvní strana, která učinila prohlášení podle předcházejícího odstavce, jej může odvolat prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy; prohlášení nabude účinnosti dnem doručení.
4. Smluvní strana, která uplatňuje výhradu učiněnou k některému ustanovení Úmluvy i na tento Protokol nebo která učinila výhradu k některému ustanovení tohoto Protokolu, nemůže vyžadovat použití tohoto ustanovení jinou stranou; pokud je však její výhrada částečná nebo podmíněná, může vyžadovat použití tohoto ustanovení v rozsahu, v jakém je sama přijala.
5. Žádná další výhrada k ustanovením tohoto Protokolu se nepřipouští.
Článek 9
Ustanovení tohoto Protokolu se nedotýkají podrobnějších pravidel obsažených ve dvoustranných nebo mnohostranných dohodách sjednaných mezi smluvními stranami na základě článku 26 odst. 3 Úmluvy.
Článek 10
Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o provádění tohoto Protokolu a učiní vše potřebné pro usnadnění smírného urovnání všech těžkostí, které mohou při jeho provádění nastat.
Článek 11
1. Každá smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, tento Protokol vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Tato výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem.
3. Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.
Článek 12
Generální tajemník Rady Evropy písemně oznámí členským státům Rady Evropy a státům, které přistoupily k Úmluvě:
a) podepsání Protokolu;
b) uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu;
c) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 5 a 6;
d) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 7 odst. 2 a 3;
e) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 8 odst. 1;
f) výhrady učiněné podle ustanovení článku 8 odst. 2;
g) odvolání výhrad uskutečněné podle ustanovení článku 8 odst. 3;
h) sdělení o výpovědi obdržená podle článku 11, jakož i datum, ke kterému výpověď nabývá účinnosti.
Na důkaz toho, níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol.
Dáno ve Štrasburku dne 17. března 1978 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii každému státu, který je signatářem Protokolu nebo k němu přistoupil.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. března 1978 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních.
Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 18. prosince 1995.
S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republika byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, dne 19. listopadu 1996.
Při uložení ratifikační listiny bylo učiněno následující prohlášení:
„V souladu s článkem 24 Evropské úmluvy a vzájemné pomoci ve věcech trestních a článkem 8 jejího Dodatkového protokolu budou pro účely Úmluvy a jejího Dodatkového protokolu za justiční orgány považovány úřady: Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, krajská a okresní státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, krajské a okresní soudy a Městský soud v Praze.”
Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 odst. 2 dnem 12. dubna 1982. Pro Českou republiku podle odstavce 3 téhož článku vstoupil v platnost dnem 17. února 1997.
Český překlad Dodatkového protokolu se vyhlašuje současně.
Dodatkový protokol
k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních
Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,
přejíce si usnadnit uplatňování Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednané 20. dubna 1959, (dále jen „Úmluva”) v oblasti fiskálních trestných činů,
považujíce za vhodné doplnit Úmluvu v některých dalších směrech,
se dohodly na následujícím:
Hlava I
Článek 1
Smluvní strany nevyužívají práva uvedeného v článku 2 a) Úmluvy na odmítnutí právní pomoci pouze z důvodu, že se žádost vztahuje na trestný čin, který dožádaná strana považuje za trestný čin fiskální.
Článek 2
1. V případě, že si některá smluvní strana vyhradila možnost podmínit provedení dožádání týkajícího se prohlídky nebo zajištění věci tím, že trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující, tak i dožádané strany, bude tato podmínka u fiskálních trestných činů splněna, je-li čin trestný podle právního řádu dožadující strany a odpovídá trestnému činu stejné povahy podle právního řádu strany dožádané.
2. Žádost nelze odmítnout z toho důvodu, že právní řád dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cen nebo neobsahuje daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní řád dožadující strany.
Hlava II
Článek 3
Úmluva se bude rovněž vztahovat:
a) na předávání listin týkajících se výkonu trestu, vymáhání pokuty nebo zaplacení nákladů řízení;
b) na opatření týkající se podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odkladu výkonu trestu, podmíněného propuštění, odkladu začátku výkonu trestu nebo přerušení výkonu trestu.
Hlava III
Článek 4
Článek 22 Úmluvy se doplňuje o následující text, přičemž původní článek 22 Úmluvy se označuje jako odstavec 1 a níže uvedené ustanovení jako odstavec 2:
„2. Dále každá smluvní strana, která předala výše uvedené informace, zašle příslušné straně na její písemnou žádost v jednotlivých případech kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv opatření na vlastním území. Tyto informace budou zasílány mezi ministerstvy spravedlnosti příslušných zemí.”.
Hlava IV
Článek 5
1. Tento protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Protokol vstoupí v platnost 90 dnů ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.
3. Ve vztahu ke smluvnímu státu, který protokol ratifikuje či schválí později, vstoupí protokol v platnost 90 dnů ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.
4. Členský stát Rady Evropy nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol bez toho, že by současně nebo již dříve ratifikoval Úmluvu.
Článek 6
1. Každý stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto Protokolu poté, co protokol vstoupí v platnost.
2. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti 90 dnů ode dne jejího uložení.
Článek 7
1. Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více území, na kterých se bude tento Protokol používat.
2. Každý stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost tohoto protokolu na kterákoliv další území určená v tomto prohlášení, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn přijímat závazky.
3. Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být ohledně jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem Rady Evropy.
Článek 8
1. Výhrady učiněné smluvním státem k některému ustanovení Úmluvy se budou vztahovat také na tento Protokol, pokud daný stát při podpisu nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přistoupení nevyjádří opačný záměr. Totéž se týká i prohlášení učiněných na základě článku 24 Úmluvy.
2. Každý stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přistoupení prohlásit, že si vyhrazuje právo:
a) nepřijmout Hlavu I, nebo ji přijmout pouze pro některé trestné činy nebo některé kategorie trestných činů uvedených v článku 1, nebo nevykonávat dožádání ohledně prohlídky či zajištění věci v souvislosti s fiskálními delikty;
b) nepřijmout Hlavu II;
c) nepřijmout Hlavu III.
3. Každá smluvní strana, která učinila prohlášení podle předcházejícího odstavce, jej může odvolat prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy; prohlášení nabude účinnosti dnem doručení.
4. Smluvní strana, která uplatňuje výhradu učiněnou k některému ustanovení Úmluvy i na tento Protokol nebo která učinila výhradu k některému ustanovení tohoto Protokolu, nemůže vyžadovat použití tohoto ustanovení jinou stranou; pokud je však její výhrada částečná nebo podmíněná, může vyžadovat použití tohoto ustanovení v rozsahu, v jakém je sama přijala.
5. Žádná další výhrada k ustanovením tohoto Protokolu se nepřipouští.
Článek 9
Ustanovení tohoto Protokolu se nedotýkají podrobnějších pravidel obsažených ve dvoustranných nebo mnohostranných dohodách sjednaných mezi smluvními stranami na základě článku 26 odst. 3 Úmluvy.
Článek 10
Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o provádění tohoto Protokolu a učiní vše potřebné pro usnadnění smírného urovnání všech těžkostí, které mohou při jeho provádění nastat.
Článek 11
1. Každá smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, tento Protokol vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Tato výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem.
3. Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.
Článek 12
Generální tajemník Rady Evropy písemně oznámí členským státům Rady Evropy a státům, které přistoupily k Úmluvě:
a) podepsání Protokolu;
b) uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu;
c) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 5 a 6;
d) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 7 odst. 2 a 3;
e) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 8 odst. 1;
f) výhrady učiněné podle ustanovení článku 8 odst. 2;
g) odvolání výhrad uskutečněné podle ustanovení článku 8 odst. 3;
h) sdělení o výpovědi obdržená podle článku 11, jakož i datum, ke kterému výpověď nabývá účinnosti.
Na důkaz toho, níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol.
Dáno ve Štrasburku dne 17. března 1978 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii každému státu, který je signatářem Protokolu nebo k němu přistoupil.
