20. 4. 2016
ID: 101207
Poznej svého soudce
eFocus
Jak jste možná zaznamenali, Ministerstvo spravedlnosti připravuje novinku v podobě fotek a životopisů všech soudců na webových stránkách soudů v Česku. Každý tak získá další cenné oprávnění vědět nejen kde a kdy se bude soudit, nýbrž navíc i kým bude souzen a případně odsouzen. Nechci nyní řešit, co tato novinka přinese soudcům (kam zahrnuji samozřejmě i paní soudkyně, jichž je z celkového počtu 3063 jistě většina), protože z jejich pohledu je třeba jen poskytnout důstojné a zkrášlující foto a event. mírně poupravit životopis zvláště tam, kde by jejich předlistopadová minulost mohla být terčem útoků stran sporu. U jiných slabých stránek některých soudců není třeba žádných zásahů, ostatně jistá zjednodušenost v chápání, občasný despotismus vůči účastníkům řízení, lenost či alkoholismus se vyskytují ve všech profesích bez rozdílu, zde však jen s omezenějšími možnostmi odvoltelnoti soudců.
Rád bych se však zamyslel nad tím, co tato změna přinese účastníkům soudních klání a zejména nám, advokátům. Podle mého názoru jde o opatření významné, na které bychom se měli řádně připravit. Snad dokonce stejně svědomitě jako na nový občanský zákoník, ovšem s tím rozdílem, že na ten jsme měli výrazně víc času na přípravu. Nyní jsme tedy v časovém presu, nebudu zdržovat a přejdu k věci.
Jakmile budou fotografie soudců zveřejněny na jednotlivých soudech a k nim připojeny životopisy, musíme nejdříve dané webové stránky navštívit. Pro méně technicky zdatné kolegy a kolegyně jen podotýkám, že není třeba dojít na příslušný soud osobně, návštěvou je míněn jen technický termín z oblasti IT (čti ajtý), prostě zadáte webovou adresu a jste tam, pokud máte příslušné vybavení.
Tyto úkony (zde tento termín, ač již překonaný NOZ, nevadí) provedeme v rámci všeobecného prvotního seznámení se soudcovským stavem obecně, nikoliv až poté, co jsme již dostali první předvolání k soudnímu jednání od konkrétního soudce. Smyslem prvotního seznámení je získat vizuální přehled o tom, co nás čeká. Kromě toho doporučuji již v takto rané fázi nastudovat životopisy všech soudců, což se může jevit jako nadlidský úkol, ale pokud např. herci zvládnou bravurně odrecitovat díla Williama Shakespeara, tak my snad zvládneme těch několik tisíc životopisů rovněž. Nebo chce někdo tvrdit, že mají herci lepší paměť než my?!!!
Následně si začneme vybírat soudce podle nejrůznějších kritérií tak, aby nám vyhovoval pro budoucí spor. Kritéria volíme libovolně, doporučuji vycházet nejprve z fotogalerie soudců a kochat se jimi po přiměřenou dobu tak, aby v nás vyvolaly jakoukoliv reakci, ať již pozitivní, nebo negativní. Dosud zřejmě není rozhodnuto, jaké fotky bude možné zveřejnit, ale lze předpokládat, že úsměvná fota typu soudce X ve svazácké košili či soudkyně Y na přehlídkovém molu ve spodním prádle v Bílé Labuti asi nebudou připuštěna. Lze tak předpokládat, že rozhodujícím kritériem bude zachovat důstojnost této profese a jejích vykonavatelů a tím pádem se módní výstřelky omezí na talár, event. společenský oděv. Samozřejmě jsem i tak napjatý, zda nám soudci ukáží pouze hlavy s krkem, nebo i kus jiné části těla, což je nepochybně zajímavější u soudců nemužského pohlaví. Fotky budeme navíc moci snad hodnotit stejně jako všechno ostatní na internetu a věřím, že nejoblíbenější soudce získá i nějakou korunku. Myšleno na hlavu, ne do kapsy.
Soudce, který na nás zapůsobí nejpozitivněji, bude náš vybraný soudce a my si pak můžeme toužebně přát, aby náš spor rozhodoval právě on. Ačkoliv nemám bližší informace, obávám se, že tím naše možnosti výběru končí a na přidělení vybraného soudce zřejmě nebude právní nárok.
Vyzbrojeni encyklopedickou znalostí jednotlivých životopisů vyčkáme na první předvolání k ústnímu jednání k libovolnému soudu ( což samozřejmě předpokládá, že jsme již předtím získali klienta jako jednu ze stran sporu). Zde využijeme obecného přínosu fotografií soudců, takže při čekání před jednací síní nebudeme zdravit všechny kolemjdoucí jako dosud bez ohledu na to, zda jde o asistentky, uklízečky, údržbáře nebo obžalované, kteří naší kauze prospět nemohou. V klidu se soustředíme na příchod soudce z fota, kterého pozdravíme s příslušnou dávkou pokory a současně jistoty, co všechno o něm víme. A nyní nastane naše chvíle! Jsme totiž schopni oslnit klienta našimi znalostmi o soudci, který má kauzu na starosti. Zapomeňme na dříve používané, ne vždy uspokojivé informace typu „je to nějaká soudkyně, osobně ji neznám, ale říká se o ní, že je snad docela normální nebo naopak nepříjemná, arogantní, nevyzpytatelná apod.“, nyní jsme schopni klienta oslnit bravurním odříkáním základních údajů zpaměti. Klient omráčený našimi znalostmi je pak samozřejmě spíše připraven naši přípravu honorovat za předpokladu, že mu fakturu vystavíme okamžitě.
Tím však naše pole působnosti nekončí. Informace patří v dnešní době k tomu nejcennějšímu, co existuje, a tak je patřičně využijme, a to bez ohledu na to, jakého soudce jsme si vybrali po vizuální stránce.
Začněme hned rokem narození. Jsme-li narozeni ve stejný rok jako soudce, což je téměř iluzorní, máme se čeho chytit, pokud jsme navíc oba společně studovali alespoň na jedné škole, bydleli na jedné koleji, měli společnou přítelkyni, chodili do stejné hospůdky či sdíleli jiné společné aktivity, byť každý zvlášť, je pravděpodobné, že soudce bud alespoň nezaujatý. Liší-li se roky narození nepatrně, zkusíme obdobně, přičemž čím vyšší je rozdíl v letech narození, tím nižší pravděpodobnost našich dávných společných chvil.
Další kategorií našeho zájmu je kolonka studijní a pracovní aktivity. Rovněž zde Alma mater přinese pozitivní body za předpokladu, že na to soudce taktně upozorníme. Takto lze učinit v kterékoliv fázi soudního řízení, ovšem čím dříve, tím lépe. S ohledem na to, že dosud chybí reciprocita, nebudou mít zatím soudci možnost si nastudovat, kdo je kdo u stran sporu, ale nepochybuji, že i oni se brzy dočkají možnosti kochat se ušlechtilými výrazy příslušníků advokátního stavu. Zde nicméně zdůrazním, že zejména jeho příslušnic.
U pracovních aktivit soudce zapátráme po styčných bodech a pokud takové neobjevíme aneb v praxi jsme se nikdy nesetkali (myšleno v dobrém), zapátráme v našich životopisy zaplněných myslích po jiných známých, kteří se soudcem mohli mít cokoliv do činění. Vynechejme ty, ktěří jím byli odsouzeni, zvláště k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Ptejme se známých, zda nemají známé, kteří někoho znají, kdo soudce znal, neuspějeme-li, ptejme se ještě dál a když to stejně nevyjde, nic se neděje, máme přece kolonku zájmy a koníčky.
Golf je nejjednodušší, není třeba se rozepisovat. Pozor jen na to, aby se člověk při hře se soudcem nedostal příliš hluboko pod par. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Hraje-li soudce v taláru, je nutno hrát v něm rovněž. Téměř žádný sport se soudcem není na škodu. Výjimkou budiž jen bojové sporty, judo, box a podobné. Ani ty však za předpokladu. že je soudce trénovanější než Vy. Právě naopak! Advokát u nohou soudce je jistě povznášející pocit. Sice nikoliv mimořádný, takto pomyslně končí řada z nás v soudních síních, ale realita je pro soudce ještě uspokojivější. Nicméně nejen sportem živ je člověk. Zde myšleno soudci. Kulturní představení, firemní večírky, festivaly, pivní slavnosti, vinobraní, posvícení, výstavní síně, školení, konference spojené s poznávacími zájezdy a další kratochvíle obohatí jak soudce, tak i nás advokáty v případě, že se šťastnou náhodou, k níž jsme si usilovnou pílí dopomohli, při nich sejdeme. Jediným rizikem může být přehnané zalíbení v některém soudci, protože, jak známo, zamilovaný advokát koktá a jako takový není schopen poskytovat plnohodnotné služby svým klientům.
Nyní již nezbývá než se obrnit trpělivostí a těšit se na webové stránky, kde se soudci snad brzy objeví v celé kráse. Ti předvídaví z nás pak využijí služeb fotoateliérů, aby byli připraveni na obdobnou iniciativu a umožnili soudcům (kromě jiných zvědavců) poznat na oplátku nás.
JUDr. Josef Vejmelka,
advokát
Vejmelka & Wünsch s. r. o.
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ MAGAZINE č. 1/2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Jakmile budou fotografie soudců zveřejněny na jednotlivých soudech a k nim připojeny životopisy, musíme nejdříve dané webové stránky navštívit. Pro méně technicky zdatné kolegy a kolegyně jen podotýkám, že není třeba dojít na příslušný soud osobně, návštěvou je míněn jen technický termín z oblasti IT (čti ajtý), prostě zadáte webovou adresu a jste tam, pokud máte příslušné vybavení.
Tyto úkony (zde tento termín, ač již překonaný NOZ, nevadí) provedeme v rámci všeobecného prvotního seznámení se soudcovským stavem obecně, nikoliv až poté, co jsme již dostali první předvolání k soudnímu jednání od konkrétního soudce. Smyslem prvotního seznámení je získat vizuální přehled o tom, co nás čeká. Kromě toho doporučuji již v takto rané fázi nastudovat životopisy všech soudců, což se může jevit jako nadlidský úkol, ale pokud např. herci zvládnou bravurně odrecitovat díla Williama Shakespeara, tak my snad zvládneme těch několik tisíc životopisů rovněž. Nebo chce někdo tvrdit, že mají herci lepší paměť než my?!!!
Následně si začneme vybírat soudce podle nejrůznějších kritérií tak, aby nám vyhovoval pro budoucí spor. Kritéria volíme libovolně, doporučuji vycházet nejprve z fotogalerie soudců a kochat se jimi po přiměřenou dobu tak, aby v nás vyvolaly jakoukoliv reakci, ať již pozitivní, nebo negativní. Dosud zřejmě není rozhodnuto, jaké fotky bude možné zveřejnit, ale lze předpokládat, že úsměvná fota typu soudce X ve svazácké košili či soudkyně Y na přehlídkovém molu ve spodním prádle v Bílé Labuti asi nebudou připuštěna. Lze tak předpokládat, že rozhodujícím kritériem bude zachovat důstojnost této profese a jejích vykonavatelů a tím pádem se módní výstřelky omezí na talár, event. společenský oděv. Samozřejmě jsem i tak napjatý, zda nám soudci ukáží pouze hlavy s krkem, nebo i kus jiné části těla, což je nepochybně zajímavější u soudců nemužského pohlaví. Fotky budeme navíc moci snad hodnotit stejně jako všechno ostatní na internetu a věřím, že nejoblíbenější soudce získá i nějakou korunku. Myšleno na hlavu, ne do kapsy.
Soudce, který na nás zapůsobí nejpozitivněji, bude náš vybraný soudce a my si pak můžeme toužebně přát, aby náš spor rozhodoval právě on. Ačkoliv nemám bližší informace, obávám se, že tím naše možnosti výběru končí a na přidělení vybraného soudce zřejmě nebude právní nárok.
Vyzbrojeni encyklopedickou znalostí jednotlivých životopisů vyčkáme na první předvolání k ústnímu jednání k libovolnému soudu ( což samozřejmě předpokládá, že jsme již předtím získali klienta jako jednu ze stran sporu). Zde využijeme obecného přínosu fotografií soudců, takže při čekání před jednací síní nebudeme zdravit všechny kolemjdoucí jako dosud bez ohledu na to, zda jde o asistentky, uklízečky, údržbáře nebo obžalované, kteří naší kauze prospět nemohou. V klidu se soustředíme na příchod soudce z fota, kterého pozdravíme s příslušnou dávkou pokory a současně jistoty, co všechno o něm víme. A nyní nastane naše chvíle! Jsme totiž schopni oslnit klienta našimi znalostmi o soudci, který má kauzu na starosti. Zapomeňme na dříve používané, ne vždy uspokojivé informace typu „je to nějaká soudkyně, osobně ji neznám, ale říká se o ní, že je snad docela normální nebo naopak nepříjemná, arogantní, nevyzpytatelná apod.“, nyní jsme schopni klienta oslnit bravurním odříkáním základních údajů zpaměti. Klient omráčený našimi znalostmi je pak samozřejmě spíše připraven naši přípravu honorovat za předpokladu, že mu fakturu vystavíme okamžitě.
Tím však naše pole působnosti nekončí. Informace patří v dnešní době k tomu nejcennějšímu, co existuje, a tak je patřičně využijme, a to bez ohledu na to, jakého soudce jsme si vybrali po vizuální stránce.
Začněme hned rokem narození. Jsme-li narozeni ve stejný rok jako soudce, což je téměř iluzorní, máme se čeho chytit, pokud jsme navíc oba společně studovali alespoň na jedné škole, bydleli na jedné koleji, měli společnou přítelkyni, chodili do stejné hospůdky či sdíleli jiné společné aktivity, byť každý zvlášť, je pravděpodobné, že soudce bud alespoň nezaujatý. Liší-li se roky narození nepatrně, zkusíme obdobně, přičemž čím vyšší je rozdíl v letech narození, tím nižší pravděpodobnost našich dávných společných chvil.
Další kategorií našeho zájmu je kolonka studijní a pracovní aktivity. Rovněž zde Alma mater přinese pozitivní body za předpokladu, že na to soudce taktně upozorníme. Takto lze učinit v kterékoliv fázi soudního řízení, ovšem čím dříve, tím lépe. S ohledem na to, že dosud chybí reciprocita, nebudou mít zatím soudci možnost si nastudovat, kdo je kdo u stran sporu, ale nepochybuji, že i oni se brzy dočkají možnosti kochat se ušlechtilými výrazy příslušníků advokátního stavu. Zde nicméně zdůrazním, že zejména jeho příslušnic.
U pracovních aktivit soudce zapátráme po styčných bodech a pokud takové neobjevíme aneb v praxi jsme se nikdy nesetkali (myšleno v dobrém), zapátráme v našich životopisy zaplněných myslích po jiných známých, kteří se soudcem mohli mít cokoliv do činění. Vynechejme ty, ktěří jím byli odsouzeni, zvláště k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Ptejme se známých, zda nemají známé, kteří někoho znají, kdo soudce znal, neuspějeme-li, ptejme se ještě dál a když to stejně nevyjde, nic se neděje, máme přece kolonku zájmy a koníčky.
Golf je nejjednodušší, není třeba se rozepisovat. Pozor jen na to, aby se člověk při hře se soudcem nedostal příliš hluboko pod par. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Hraje-li soudce v taláru, je nutno hrát v něm rovněž. Téměř žádný sport se soudcem není na škodu. Výjimkou budiž jen bojové sporty, judo, box a podobné. Ani ty však za předpokladu. že je soudce trénovanější než Vy. Právě naopak! Advokát u nohou soudce je jistě povznášející pocit. Sice nikoliv mimořádný, takto pomyslně končí řada z nás v soudních síních, ale realita je pro soudce ještě uspokojivější. Nicméně nejen sportem živ je člověk. Zde myšleno soudci. Kulturní představení, firemní večírky, festivaly, pivní slavnosti, vinobraní, posvícení, výstavní síně, školení, konference spojené s poznávacími zájezdy a další kratochvíle obohatí jak soudce, tak i nás advokáty v případě, že se šťastnou náhodou, k níž jsme si usilovnou pílí dopomohli, při nich sejdeme. Jediným rizikem může být přehnané zalíbení v některém soudci, protože, jak známo, zamilovaný advokát koktá a jako takový není schopen poskytovat plnohodnotné služby svým klientům.
Nyní již nezbývá než se obrnit trpělivostí a těšit se na webové stránky, kde se soudci snad brzy objeví v celé kráse. Ti předvídaví z nás pak využijí služeb fotoateliérů, aby byli připraveni na obdobnou iniciativu a umožnili soudcům (kromě jiných zvědavců) poznat na oplátku nás.
JUDr. Josef Vejmelka,
advokát
Vejmelka & Wünsch s. r. o.
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ MAGAZINE č. 1/2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
