Recenze knižní novinky - Komentář zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

eFocus

Nový komentář Jaroslava Fenyka a Ladislava Smejkala jde proti proudu. Namísto teoretických výkladů se zaměřuje na potřeby praxe. Přehlednost a srozumitelnost knize dominují. Jen je někdy lehce nabourává fakt, že právní úprava trestání právnických osob je stále v plenkách, a tak na řadu otázek neodpoví tato publikace, ale až praxe.

Jaroslav Fenyk, spoluautor původního návrhu zákona z roku 2004, externí poradce White & Case a Ladislav Smejkal, odborník na trestní právo White & Case, se pustili do nelehkého úkolu. Napsat komentář, který by obstál v konkurenci dalších výkladů. Zvolili uživatelsky příjemnou a právnicky kompromisní cestu. Poctivě se věnují všem ustanovením zákona a nezapomínají ani na příklady z praxe. Přílohou jsou pak modelová preventivní opatření - k předcházení trestné činnosti právnické osoby. Věnují se také úpravě trestního řízení pro právnické osoby a neopomíjí ani výklad jednotlivých trestů, které mohou být právnické osobě uloženy (zejména pak trestu zrušení právnické osoby).

Komentář je napsán přívětivě (což je v záplavě formalistických publikací raritou). Sami autoři tvrdí, že je určen nejen právníků, ale i podnikatelům, kteří se v právní teorii neorientují. „Práce je zaměřena prakticky, proto autoři upustili od rozsáhlých teoretických výkladů a srozumitelně vysvětlují, jak jednotlivá ustanovení vhodně aplikovat. Komentář může usnadnit vstup tohoto předpisu do každodenní praxe účastníků trestního řízení,“ stojí v předmluvě. Malou výtkou je fakt, že autoři několikrát narazili na situace, na které nemohli dát jasnou odpověď. Publikaci to ale body neubírá. Dokázali totiž alespoň problémy popsat – a vzhledem ke své erudovanosti je jistě budou v následujících publikacích aktualizovat.

Na jaké „nejzásadnější problematické pasáže“ zákona Jaroslav Fenyk a Ladislav Smejkal upozorňují? (převzato z tiskového materiálu k publikaci)

1) Již úvodní ustanovení o tom, na které právnické osoby se zákon vztahuje, bude vyvolávat v praxi potíže. Vymezení osob je provedeno negativním způsobem, tzn. že stát a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci nejsou trestně odpovědné. Toto obecné vymezení však způsobuje pochybnosti o tom, které právnické osoby skutečně budou zákonu podléhat. Komentář nabízí podrobné řešení.

2) Nejvíce kontroverzní otázka je řešení tzv. přičitatelnosti. Zjednodušeně řečeno, které trestné činy mohou být právnické osobě přičítány. Zákon na místo zavinění v podobě úmyslu a nedbalosti typického u fyzických pachatelů používá zprostředkované formy zavinění. Zavinění se odvozuje od osob, které za právnickou osobu jednají. Těchto osob je celá řada, od statutárních orgánů až po zaměstnance. I zde komentář nabízí podrobný pohled na jednotlivé orgány, osoby a zaměstnance, kteří za právnickou osobu takto kvalifikovaně mohou jednat. V samostatné příloze pak autoři předkládají uživateli možná preventivní opatření, která by měla právnickou osobu vyvinit v případě, že se zaměstnanec v rámci výkonu pracovní činnosti dopustí trestného činu.

3) Dalším sporným bodem je výčet trestných činů, kterým má právnická osoba podléhat. Tento výčet vyplývá z mezinárodních smluv, ale jsou tam například i trestné činy daňové, k nimž Českou republiku mezinárodní smlouva nezavazuje.

4) Zcela novým prvkem v českém trestním právu je také tzv. přechod trestní odpovědnosti na nástupce právnické osoby bez ohledu na to, zda o trestném činu nástupce věděl. I tomu věnuje komentář zvláštní pozornost a nabízí výčet situací, kdy k takovémuto přechodu může dojít a kdy je to vyloučeno.

Ukázku z komentáře naleznete >>> zde.

Jaroslav Fenyk, Ladislav Smejkal:
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Wolters Kluwer ČR 2012, 184 stran, cena 350 Kč

redakce (jk)

16. 3. 2012