Americký právník Fagan chce 35 miliard dolarů po švýcarské bance

Americký právník Edward Fagan podal žalobu na švýcarskou banku UBS. Žádá více než 35 miliard
dolarů pro akcionáře firmy IG Farben, která za nacismu vyráběla smrtící plyn. Fagan, který se angažoval i v České republice, žalobu podal v New Yorku. Banka ji však odmítá.

    Fagan je žalobami za oběti nacismu pověstný, věnuje se však i jiným kauzám. Například v České republice se koncem 90. let zaměřil na jadernou elektrárnu Temelín a slíbil zastupovat její rakouské odpůrce. Zvažoval také zastupování vysídleným sudetským Němcům, zatím ale bez výsledku.

    "Banka UBS dnes není nic jiného než IG Farben, jen si dříve změnila jméno," řekl Fagan na tiskové konferenci ve Frankfurtu. IG Farben vyhlásila bankrot teprve loni v prosinci, ačkoliv byla
v likvidaci už od roku 1952.

    Akcie IG Farben jsou stále k dostání na burze ve Frankfurtu, kde se jim přezdívá "krvavé". Procesu likvidace zatím bránila neschopnost lidí nasazených na otrocké práce za nacismu domluvit se na tom, jak letité spory vyřešit.

    Fagan tvrdí, že podal žalobu za akcionáře IG Farben a nadaci, která má odškodnit ty, kteří otrocké práce přežili. V továrnách IG Farben totiž během druhé světové války pracovaly tisíce lidí a jen nemálo jich přežilo.

    "V nové žalobě se píše, že nově nalezené dokumenty podporují nároky, podle nichž UBS dluží firmě IG Farben, jejím akcionářům a obětem nacistické perzekuce miliardy dolarů v rámci restituce, reparace a náhrady škod," prohlásil Fagan. "Žaloba proti UBS nemá žádný reálný základ," vzkázal ale Faganovi mluvčí UBS.

    Podstata žaloby se točí kolem podniku Interhandel, který se za války jmenoval IG Chemie. Převzetí této firmy před více než 40 lety vedlo k založení švýcarské banky UBS. "Pokud je ( žaloba)  v pořádku, UBS bude platit reparace stejně, jako je platila německá vláda," řekl Fagan.

    Akcionáři IG Farben se v minulosti snažili švýcarskou banku žalovat, avšak neúspěšně. Německý soud totiž už v roce 1988 rozhodl, že nároky akcionářů jsou nepodložené, protože se nenašly jednoznačné důkazy, že by Němci firmu IG Chemie vlastnili. Podnik Interhandel byl švýcarský, avšak ve vlastnictví IG Farben, uvedla agentura Reuters.

    IG Farben vlastnila i americkou firmu General Aniline & Film Corporation (GAF), kterou ale Američané v roce 1942 zabavili jako majetek nepřítele. Interhandel si však po válce začal na  majetek GAF činit nárok.

    Spor se táhl dlouhá léta a nakonec skončil před mezinárodními soudy. Teprve v roce 1965 se podařilo uzavřít dohodu mezi vládou ve Washingtonu a společností Interhandel. Akcie podniku GAF potom byly nabídnuty ve veřejné soutěži, do které se přihlásila UBS. Ta také všechny akcie v soutěži získala.

    IG Farben před koncem druhé světové války provozovala velkou chemičku blízko nacistického tábora Auschwitz, kde podnik zneužil k otrockým pracím zhruba 83.000 lidí. Společnost IG Farben spolu s jinou německou firmou Degussa vyráběla smrtící kyanidový plyn s názvem Cyklon B. Nacisté ho použili při genocidě, při které bylo v koncentračních táborech vyhlazeno asi šest milionů evropských Židů.

    Aktiva IG Farben po válce zabavili Spojenci, kteří je později převedli na jiné německé firmy. Ty dnes působí pod názvy Hoechst, Bayer a BASF, ačkoli Hoechst se v roce 1999 spojil s firmou Rhône
Poulenc z Francie a vytvořil s ní koncern Aventis. O ten se snaží teď bojovat francouzská společnost Sanofi-Synthélabo.