Česko již zná 24 svých dočasných poslanců v Evropském parlamentu
Česko již zná jména všech 24 poslanců,
kteří po vstupu země do Evropské unie dočasně zasednou v
Evropském parlamentu. Poslanecká sněmovna dnes rozhodla o tom, že
17 jejích členů, kteří od loňska působili v europarlamentu jako
pozorovatelé, zůstanou v tomto sboru jako dočasní poslanci.
Podobně potvrdil sedm svých dosavadních pozorovatelů už minulý týden i Senát. Všech 24 dočasných českých europoslanců bude v EP pracovat od 1. května do 19. července. Od 20. července je nahradí europoslanci zvolení v řádných červnových volbách.
Za sněmovnu budou dočasnými europoslanci Milan Ekert, Petr Lachnit, Vladimír Laštůvka, Libor Rouček, Petr Šulák, Miloš Titz (všichni ČSSD), Miroslav Beneš, Hynek Fajmon, Helena Mallotová, Miroslav Ouzký, Jan Zahradil (všichni ODS), Kateřina Konečná, Jiří Maštálka, Miloslav Ransdorf (všichni KSČM), Vilém Holáň, Jaroslav Lobkowicz (oba KDU-ČSL) a Pavel Svoboda (US-DEU).
Senát minulý týden rozhodl, že z jeho řad se prozatímními europoslanci stanou senátoři Alena Palečková, Luděk Sefzig a Jiří Pospíšil (všichni ODS), Richard Falbr (ČSSD), Daniel Kroupa (za ODA), Josef Vaculík (KDU-ČSL) a nestranička Helena Rögnerová.
Zatímco 17 prozatímních europoslanců ze sněmovny je totožná s dosavadními pozorovateli, Senát udělal jednu změnu. Rögnerová, která je lídrem unionistické kandidátky pro volby do EP, vystřídala dosavadního pozorovatele Roberta Koláře (US-DEU).
Jmenování dočasných poslanců je zakotveno ve smlouvě o přistoupení k unii. Deset nových zemí včetně Česka rozšíří řady unie od 1. května. EU tak bude mít od tohoto dne 25 členů. EP však nemůže být po rozšíření bez zástupců z nových členských zemí, a proto v něm dočasně zasednou nezvolení europoslanci. Speciální volby se kvůli nim nebudou konat mimo jiné proto, že v europarlamentu budou pracovat necelé tři měsíce.
Dočasní poslanci budou mít veškerá práva a povinnosti poslanců EP. Budou dostávat 257 eur (8000 korun) za každý den pobytu na zasedání v Bruselu nebo ve Štrasburku, ať už jde o plénum, výbory nebo poslanecké kluby. Tuto sumu berou už jako pozorovatelé. K tomu jim přibude částka 3620 eur (přes 110.000 korun) měsíčně na provoz kanceláře - telefony, poštovné a jiné potřeby. Za dva a půl měsíce to dělá 275.000 korun. Až 12.305 eur (přes 380.000 korun) budou moci požadovat na asistenty a sekretářky. Nebudou mít ale nárok na tříměsíční odstupné.
Zatím není ale rozhodnuto o platu řádných českých poslanců EP, kteří v něm zasednou po 20. červenci, kdy má být jeho ustavující schůze. Česká sněmovna by měla ve čtvrtek hlasovat o tom, že budou pobírat měsíčně 65.000 korun hrubého, tedy o 18.500 více, než kolik je základní plat českého poslance a senátora. Pokud sněmovna výši platu schválí, bude o ní hlasovat ještě Senát a zákon, který se mzdou počítá, pak bude muset podepsat ještě prezident Václav Klaus.
Původně se předpokládalo, že poslanci EP budou placeni z rozpočtu EU. Její členské státy ale neschválily kompromisní návrh statusu poslanců, který zahrnoval mzdu 8600 eur, tedy asi 280.000 korun měsíčně pro všechny členy EP. Tyto peníze měly plynout z unijního rozpočtu. Protože státy EU ke kompromisu nedospěly, budou poslanci EP dále placeni různě z národních rozpočtů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz