23. 11. 2007
ID: 51657upozornění pro uživatele
ČNB: Insolvenční zákon přispěje ke stabilitě finančního trhu
nsolvenční zákon, který začne platit od příštího roku a upravuje mimo jiné takzvaný osobní bankrot, přispěje k větší stabilitě finančního trhu. Zákon totiž vytváří transparentnější prostředí a vztahy mezi dlužníky a věřiteli, uvedl na dnešním semináři občanského sdružení SPES Petr Jakubík z České národní banky.
Zákon podle něj zlepšuje vymahatelnost pohledávek a zprůhledňuje vztahy mezi dlužníkem a věřitelem. Zároveň zřejmě přispěje díky vylepšenému postavení dlužníků, kterým nehrozí absolutní ztráta majetku v případě nesplácení dluhů, k většímu zájmu o půjčky. "Zákon se ovšem týká pouze nezajištěných půjček," upozornil.
K větší stabilitě trhu přispěje podle Jakubíka i vznik insolvenčního rejstříku, díky kterému budou mít finanční instituce další nástroj na ověření svých zákazníků. Zatím podle něj ovšem nelze odhadnout počet insolvencí po nabytí účinnosti zákona.
"Zatímco podnikové insolvence v západní Evropě v posledních letech klesaly, osobní bankroty domácností v některých zemích výrazně rostou," uvedl k vývoji v zahraničí Jakubík. Průměrný roční nárůst osobních bankrotů činí v Evropě 30 procent. Nejvyšší je přitom ve Velké Británii (47,3 procenta) nebo Německu (22,5 procenta). Naopak pokles počtu bankrotů zaznamenali například v Nizozemsku, a to o 2,5 procenta.
Tento trend podtrhují i další statistiky. Na 10.000 obyvatel je ve Velké Británii 20 případů insolvence, tedy případů předlužení domácností řešených bankrotem. V Německu je to 15 a například v Rakousku devět. V Nizozemsku takto evidují čtyři případy na 10.000 obyvatel a ve Švédsku dokonce jen 0,4 případu.
Insolvenční zákon nově zavádí možnost oddlužení domácností, a to dvěma způsoby. Prodáním současného majetku, pokud pokryje minimálně 30 procent všech pohledávek, je zbytek dluhu prominut. Druhým způsobem je odevzdání všech příjmů nad životní minimum po dobu pěti let. Opět přitom musí být pokryto minimálně 30 procent všech pohledávek. O způsobu oddlužení budou přitom v soudním rozhodnutí rozhodovat věřitelé.
"Zákon je dobrý především pro ty domácnosti, které se dostaly do dluhové pasti a svou situaci opravdu chtějí aktivně řešit," uvedla předsedkyně sdružení SPES Andrea Běhálková.
Zákon ovšem může podle Jakubíka vnést na finanční trh i nová rizika. "Teoreticky může zvyšovat morální hazard ze strany dlužníků. A navíc zákon musí být nastaven tak, aby nebyl zneužitelný," uvedl. Pozitivní prvky ovšem podle něj převažují.
V ČR zatím podle ČNB domácnosti jako celek předlužené nejsou a takové nebezpečí jim ani zatím nehrozí. Roste ovšem zadlužení lidí s nízkými příjmy a první pětina nejchudších domácností vychází s penězi s největšími obtížemi. Často nejsou schopni splácet své úvěry, berou si proto další půjčky, a dostávají se tak do dluhové pasti.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU zůstává míra zadlužení českých domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba třetinová. Zatímco půjčky v poměru k HDP tvoří v ČR 20 procent, v západní Evropě je to 60 procent. Postupně ovšem Evropu Češi dohánějí. "Tempo zadlužování domácností je od roku 2002 stabilní a roste o 30 procent každoročně. To je trojnásobně proti vyspělým zemím," uvedl Jakubík.
Celkově mají Češi u bank i ostatních finančních společností podle Jakubíka rozpůjčováno kolem 800 miliard korun. Bankám české domácnosti podle údajů ČNB dlužily ke konci září 661,7 miliardy korun.
Insolvenční zákon by měl kromě zrychlení konkurzů umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon rovněž nově zavádí osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Zdroj: ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
K větší stabilitě trhu přispěje podle Jakubíka i vznik insolvenčního rejstříku, díky kterému budou mít finanční instituce další nástroj na ověření svých zákazníků. Zatím podle něj ovšem nelze odhadnout počet insolvencí po nabytí účinnosti zákona.
"Zatímco podnikové insolvence v západní Evropě v posledních letech klesaly, osobní bankroty domácností v některých zemích výrazně rostou," uvedl k vývoji v zahraničí Jakubík. Průměrný roční nárůst osobních bankrotů činí v Evropě 30 procent. Nejvyšší je přitom ve Velké Británii (47,3 procenta) nebo Německu (22,5 procenta). Naopak pokles počtu bankrotů zaznamenali například v Nizozemsku, a to o 2,5 procenta.
Tento trend podtrhují i další statistiky. Na 10.000 obyvatel je ve Velké Británii 20 případů insolvence, tedy případů předlužení domácností řešených bankrotem. V Německu je to 15 a například v Rakousku devět. V Nizozemsku takto evidují čtyři případy na 10.000 obyvatel a ve Švédsku dokonce jen 0,4 případu.
Insolvenční zákon nově zavádí možnost oddlužení domácností, a to dvěma způsoby. Prodáním současného majetku, pokud pokryje minimálně 30 procent všech pohledávek, je zbytek dluhu prominut. Druhým způsobem je odevzdání všech příjmů nad životní minimum po dobu pěti let. Opět přitom musí být pokryto minimálně 30 procent všech pohledávek. O způsobu oddlužení budou přitom v soudním rozhodnutí rozhodovat věřitelé.
"Zákon je dobrý především pro ty domácnosti, které se dostaly do dluhové pasti a svou situaci opravdu chtějí aktivně řešit," uvedla předsedkyně sdružení SPES Andrea Běhálková.
Zákon ovšem může podle Jakubíka vnést na finanční trh i nová rizika. "Teoreticky může zvyšovat morální hazard ze strany dlužníků. A navíc zákon musí být nastaven tak, aby nebyl zneužitelný," uvedl. Pozitivní prvky ovšem podle něj převažují.
V ČR zatím podle ČNB domácnosti jako celek předlužené nejsou a takové nebezpečí jim ani zatím nehrozí. Roste ovšem zadlužení lidí s nízkými příjmy a první pětina nejchudších domácností vychází s penězi s největšími obtížemi. Často nejsou schopni splácet své úvěry, berou si proto další půjčky, a dostávají se tak do dluhové pasti.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU zůstává míra zadlužení českých domácností ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba třetinová. Zatímco půjčky v poměru k HDP tvoří v ČR 20 procent, v západní Evropě je to 60 procent. Postupně ovšem Evropu Češi dohánějí. "Tempo zadlužování domácností je od roku 2002 stabilní a roste o 30 procent každoročně. To je trojnásobně proti vyspělým zemím," uvedl Jakubík.
Celkově mají Češi u bank i ostatních finančních společností podle Jakubíka rozpůjčováno kolem 800 miliard korun. Bankám české domácnosti podle údajů ČNB dlužily ke konci září 661,7 miliardy korun.
Insolvenční zákon by měl kromě zrychlení konkurzů umožnit také ozdravení problémových podniků. Zákon rovněž nově zavádí osobní bankroty pro předlužené lidi a nabízí možnosti jejich oddlužení mimo exekuční režim.
Zdroj: ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
