ČR odsouzena ve Štrasburku ve sporu s Vodárenskou akciovou

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odsoudil Českou republiku ve sporu s Vodárenskou akciovou společností (VAS) Brno. České ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že vláda již podnikla nezbytné kroky, aby se další podobné případy porušování práva na přístup k soudu neopakovaly. VAS považuje verdikt evropského soudu za potvrzení svého pohledu.

    Ve včera zveřejněném rozhodnutí dal evropský soud za pravdu VAS, která si stěžovala, že v důsledku dvou protichůdných rozhodnutí Ústavního soudu ČR bylo porušeno její právo na přístup
k soudu. Odmítl ale nároky VAS na náhradu za materiální a morální újmu i většinu nároků na úhradu soudních výloh. Stát musí společnosti zaplatit jen 700 eur (asi 23.000 korun) jako náhradu
soudních výloh.

    Evropský soud v odůvodnění svého verdiktu odkázal na své dřívější rozsudky ve věcech Běleš a ostatní proti ČR a Zvolský a Zvolská proti ČR z roku 2002, ve kterých se zabýval prakticky
totožným problémem souladu postupu ústavního soudu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Stejně jako v těchto dvou případech také ve věci Vodárenská došel evropský soud k závěru, že právo na přístup k soudu bylo porušeno.

    České ministerstvo spravedlnosti prohlásilo, že vláda v úzké spolupráci s ústavním soudem již podnikla nezbytné kroky, aby se další podobné případy porušování práva na přístup k soudu v
budoucnu neopakovaly. K nápravě by měla přispět zejména novela zákona o ústavním soudu, kterou nedávno schválil parlament (zákon 83/2004 Sb.). Ústavní soud navíc na předchozí odsouzení České republiky ve dvou podobných věcech sám reagoval sdělením (publikováno ve Sbírce zákonů pod 32/2003 Sb.), což Evropský soud v odůvodnění svého rozsudku ocenil.

    "Toto rozhodnutí považujeme za potvrzení našeho právního názoru na řadu soudních rozhodnutí, která se soustředila zejména na formální stránku sporu a nehodnotila samu podstatu," řekl ČTK
v reakci na rozsudek generální ředitel VAS Miroslav Vykydal. V pracovněprávním sporu nepostupoval podle něj zejména ústavní soud správně a firmě nebylo poskytnuto právo na spravedlivý soud.

    "Není pro nás významná finanční satisfakce," uvedl Vykydal. Firma si je také vědoma, že pro další vývoj soudních sporů s bývalým zaměstnancem nemusí být toto rozhodnutí závazné. "Věříme
však, že verdikt bude alespoň morální výzvou pro soudce, a to nejenom v tomto konkrétním procesu," zdůraznil ředitel.

    VAS podala v prosinci 1999 dovolání k nejvyššímu soudu a v lednu 2000 také ústavní stížnost kvůli rozhodnutím soudů nižších instancí ohledně propuštění jednoho svého zaměstnance. Ústavní
soud stížnost označil za nepřijatelnou s odůvodněním, že nejvyšší soud ještě nerozhodl. Když nejvyšší soud dovolání zamítl, podala VAS v listopadu 2000 druhou ústavní stížnost, kterou ale ústavní soud odmítl jako pozdní. Argumentoval tím, že rozhodnutí nejvyššího soudu neřešilo podstatu věci, takže šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet v listopadu 1999.

    Společnost si ve Štrasburku stěžovala, že ústavní soud porušil její právo na přístup k soudu tím, že odmítl její ústavní stížnosti, aniž je řádně prozkoumal. Česká vláda uváděla, že si není jista opodstatněností stížnosti, ale chtěla, aby štrasburský soud označil stížnost za nepřijatelnou, protože nebyla podána v předepsané lhůtě. To soud loni v lednu odmítl.

    Ve včerejším rozsudku konstatoval, že Česká republika porušila článek evropské úmluvy o lidských právech týkající se přístupu k soudu. Uvedl ale, že nevidí příčinnou souvislost mezi tímto porušením a materiální a morální újmou, kterou společnost mohla utrpět, a samotné konstatování tohoto porušení označil za dostatečnou kompenzaci za eventuální morální újmu. Společnost požadovala jako kompenzaci za hmotnou i morální újmu milion korun.

    Na úhradu soudních výloh VAS požadovala 1,497.125 korun, soud jí však přiřkl 700 eur, které jí musí ČR vyplatit do tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabude právní moci.