Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
V rámci naší advokátní praxe se nám podařilo získat zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se na první pohled banální otázky, která však dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, a to odlišnosti skutkových tvrzení v řízeních s jiným předmětem, ale totožnými účastníky. Tato problematika se jednoznačně dotýká základních práv na spravedlivý proces a rovnosti účastníků. Z pohledu výkonu profese advokáta vede k zamyšlení nad způsobem přípravy a vedení procesní obrany v civilních řízeních.
# Shrnutí článku Článek analyzuje rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 33 Cdo 704/2024), které se zabývá dosud neřešenou procesní otázkou. Soud jednoznačně stanovil, že žalobu nelze zamítnout pouze z důvodu, že žalobce uvádí v jiném řízení diametrálně odlišná skutková tvrzení. ... více
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 33 Cdo 704/2024 zabýval v rozhodovací praxi dosud neřešenou otázkou, zdali soud může žalobu jako nevěrohodnou a účelovou zamítnout výlučně proto, že žalobce v jiném řízení uvádí diametrálně odlišná skutková tvrzení, aniž by provedl důkazy navržené k prokázání v žalobě uváděných tvrzení.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení, že dohoda o manželském majetkovém režimu, na jejímž základě se stal žalovaný vlastníkem dotčených nemovitostí, je neplatná z důvodu, že se jedná o smlouvu lichevní. Odvolací soud pouze na základě zjištění, že se žalobkyně v jiném řízení domáhá, v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů, vypořádání investic do předmětných nemovitostí, a to za použití tvrzení, jež jsou diametrálně odlišná od toho, co tvrdí v této projednávané věci, přitakal závěru soudu prvního stupně, že nesplnila svou povinnost tvrzení - v žalobě neuvedla rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňovanou ochranu tvrzeného práva, neboť nevysvětlila diametrálně rozdílná tvrzení ohledně vlastnického práva k dotyčným nemovitostem v tomto řízení a v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.
Hodnocení dovolacího soudu
Dle Nejvyššího soudu závěr soudu odvolacího neobstojí, jelikož skutečnost, že se žalobkyně v jiném řízení domáhá v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů vypořádání vnosů – investic do předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, v němž ohledně vlastnického práva k dotyčným nemovitostem uvádí odlišná tvrzení, sama o sobě nijak nebrání tomu, aby soud na základě vyhodnocení v řízení provedených důkazů a přednesených tvrzení i se zřetelem k tomu, co tvrdila a prokazovala v jiném řízení, oprávněnost uplatněného nároku posoudil a rozhodl o něm.
Nejvyšší soud připouští, že odlišná tvrzení žalobkyně mohou vést soud k tomu, aby žalobkyni vyzval, aby důvody, které ji vedou k těmto odlišným tvrzením, objasnila. Nicméně z těchto důvodů nemůže učinit kategorický závěr o tom, že by žalobkyně v projednávané věci nesplnila svou povinnost. Nejvyšší soud dodává, že pokud účastník sporu v jiném řízení uplatňuje odlišná tvrzení, může to souviset s jeho procesní strategií, přičemž v soudní praxi se nejedná o nic neobvyklého.
Závěrem Nejvyšší soud poznamenává, že uvedenou situaci je nutné rozlišit od situace, kdy přímo v řízení účastníkem přednesená tvrzení jsou natolik vnitřně rozporná, že z nich nelze dovodit, o jaký skutkový děj účastník svůj nárok opírá.
Závěr
Nejvyšší soud se v posuzovaném případě zabýval ve své rozhodovací praxi otázkou, která doposud nebyla řešena, přičemž dochází k jednoznačnému závěru, že z důvodu neunesení břemene tvrzení nelze žalobu zamítnout jen proto, že se rozhodná skutková tvrzení žalobce liší od toho, co tvrdí v jiném řízení. Jinými slovy tedy i v případě, že účastník uvádí ve více řízeních rozdílná tvrzení, není tato skutečnost sama o sobě způsobilá odůvodnit zamítnutí žaloby, ale soud má rozhodovat na základě tvrzení a provedených důkazů, přičemž může přihlédnout i k tvrzení uvedených účastníkem v jiném řízení. Rozdílnou situací by bylo, kdyby ze strany účastníka docházelo k rozporným tvrzením v rámci jednoho řízení. Nejvyšší soud tak z výše uvedených důvodů zrušil rozhodnutí soudu odvolacího i prvního stupně jako nesprávná a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D.,
advokát a partner
David Heliman,
paralegal
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
