Dražba a přechod věcných břemen

Dražba je jedním ze způsobů zániku věcných břemen (stejně tak dražbou zanikají i zástavní práva váznoucí na nemovitosti).

Ustanovení § 337h odst. 2 občanského soudního řádu stanoví, že dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada. Z pohledu potencionálního zájemce o koupi nemovitosti v soudní dražbě, je tak nejdůležitější usnesení soudu, kterým soud určí závady, které v dražbě nezaniknou.

Občanský soudní řád stanoví pro nájem bytů a pro věcná břemena, u kterých to určuje zvláštní právní předpis a jež jsou pro svůj charakter z hlediska celospolečenských zájmů tak důležitá, že je nutné účinky ze zákona zajistit, aby trvala nadále bez ohledu na změnu vlastníka nemovitosti a především bez ohledu na ochotu vydražitele tato břemena převzít.

Ohledně dalších věcných břemen platí, že jejich další existence závisí na vyjádření osoby, které svědčí právo z věcného břemene při rozvrhovaném jednání, zda požaduje vyplacení náhrady (tzn. má zájem na dalším trvání věcného břemene); jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. Výše uvedeným prohlášením osoba oprávněná z věcného břemene či nájemní smlouvy stanovuje další existenci či zánik věcných břemen či nájemních práv; nezaniknou jen ta, za něž byla náhrada vyplacena vydražiteli.