Dům jako nedobytný hrad

Podle specialistů by prý člověk měl svůj dům zabezpečit nejprve mechanicky – tedy ztížit zloději samotný vstup do objektu. Základem každého systému jsou bezpečnostní dveře, fólie, mříže či rolety v oknech, ale i odolná garážová vrata. Teprve jako „nástavbu“ pro větší jistotu se doporučuje kupovat elektronický zabezpečovací systém. Ten zloději žádné překážky neklade, jen na něj upozorní.

Pořídit si takovou kombinaci však znamená investici převyšující sto tisíc korun u obyčejného domku. Větší část této částky padne na mechanické systémy, které se postupně stávají dražší než elektronika. Mnozí vlastníci proto okna či dveře vynechají a přímo si pořizují elektronický zabezpečovací systém.

Než začne houkat siréna

Určit cenu, na kolik vás elektronické zabezpečovací zařízení přijde, je věc poměrně těžká. Zatímco jeden zaplatí za systém dvacet tisíc korun, jiného může přijít ve stejně velikém domě i na šedesát tisíc korun. Jde totiž o „skládačku“ z několik dílů. Záleží jen na vás, co a v jaké kvalitě si budete přát a kolik jste do svého bezpečí ochotni investovat.

Žádný elektronický systém se však neobejde bez prostorových čidel. Nejčastěji se umísťují do horního rohu místnosti tak, aby ji celou střežila. Ale i tady je z čeho vybírat. Ta nejjednodušší jsou analogová, naopak mezi nejkvalitnější patří digitální-duální čidla. Tyto detektory mají v paměti uloženy i různé pohyby, které takový zloděj v bytě vykonává, a jsou schopny rozlišit, zda se po bytě pohybuje člověk nebo malý pes či kočka. Právě domácí zvířata často bývala tou největší překážkou, proč si rodina nemohla dům elektronicky zabezpečit.

Jako nadstandard si majitelé mohou dopřát ještě čidla tříštění skla. Hlídají prosklené plochy, a protože jde o akustický detektor, většinou stačí jedno na celou místnost.

K odhalení otevřených dveří či oken lze použít magnetická čidla. Jejich sláva už však pohasíná. Dříve totiž tvořila základ elektronického zabezpečení.

A co dál?

Všechna čidla musí samozřejmě být napojena na centrálu, odborně řečeno na vyhodnocovací ústřednu. Jde o malý počítač, ve kterém se soustřeďují všechny informace ze systému. Pokud některé z čidel zaznamená, že byl narušen vnitřní prostor objektu, právě ústředna spustí sirénu, maják a podá upozornění telefonem.

Chcete-li uplatňovat slevu na pojistném, které některé pojišťovny nabízejí, musíte mít zabezpečení provedeno podle jejich předpisů. Ty vyžadují například vnitřní sirénu, která zde vytváří nesnesitelný hluk, ale také venkovní sirénu, maják a vysílání upozornění mimo objekt. Ve velkých městech to mohou být takzvané pulty centrální ochrany. Kromě toho si mohou všichni nechat odeslat upozornění na telefon. Také se doporučuje, aby avízo dostal například soused, který může být u domu za pár minut. K čemu by vám totiž byla informace, že máte v baráku zloděje, když právě jedete v autě sto kilometrů daleko?

Nejlepší je kombinace

Sami odborníci přiznávají, že žádné bezpečnostní dveře či mříže nepředstavují pro zloděje nepřekonatelnou bariéru. Jen ho zbrzdí. Právě podle doby, po jakou dokáže zlodějům vzdorovat, se dělí zabezpečení do šesti bezpečnostních tříd.

Vyhlídne-li si lupič dům na samotě u lesa, kde není nikým rušen, je velice pravděpodobné, že se do objektu dostane. Právě tady se osvědčuje elektronický systém, který upozorní, že se u domu něco děje.

Bezpečnostní dveře

Jsou-li lidé ochotni akceptovat mechanické zabezpečení, většinou to bývají bezpečnostní dveře. A není se čemu divit. Podle statistik ministerstva vnitra proniká nejvíce pachatelů (48 %) do objektu právě vstupními dveřmi.

Také pro dveře platí rozlišení do šesti bezpečnostních tříd. Dveře zařazené do „jedničky“ však nejsou vůbec bezpečnostní. Za ty bývají považovány dveře druhé třídy, ale pojišťovny dávají své bonusy až na dveře 3. a 4. třídy. Pořizovat si výrobky vyšší kategorie je už většinou zbytečné.

Kvalitní bezpečnostní dveře by měly mít tuhou kovovou konstrukci, celoplošné krytí plechem a ocelovou kostru s rozvorovým systémem. Kromě toho bývají zajištěny ještě deseti až dvaceti zamykacími body. Nezbytnou součástí je kvalitní zámek se speciální vložkou. Musí být odolný vůči poškození, opatřený bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo „motýlkovým“ klíčem trezorového typu. Pořídíte-li si však k zámku ještě bezpečnostní kování, lépe ho ochráníte proti odtržení, navrtání, odlomení nebo odšroubování.

Samotné dveře nestačí

Bezpečnostní dveře by měly doplňovat také bezpečnostní zárubně. Ty klasické totiž mohou zloději bez problému roztáhnout heverem a dveře z nich vysadit.

Bezpečnostní zárubně tvoří profilové rámy, které jsou osazeny dostatečně hluboko do zdi a navíc ještě zajištěny proti vytržení ze zdi pomocí kotevních čepů nebo háků.

Pokud si z nějakého důvodu bezpečnostní zárubně nepořídíte, doporučuje se alespoň při osazování těch obyčejných nalít do obou svislic řídký beton. Ten po vytvrdnutí brání jejich roztažení.

Nejen bezpečnostní dveře můžete doplnit ještě závorou. Při jejím nákupu si však vybírejte takovou, která má zamykání na dva nebo více západů a je dostatečně masivní a široká.

Odborníci však stále nedají dopustit ani na takové drobnosti, jako jsou přídavné zámky, řetízky, dveřní zastavovač na zašlápnutí nebo jen obyčejná kukátka. Stojí pár stovek a jako „první pomoc“ určitě pomohou.

To nejlepší pro okna

Zřejmě nejvíce možností nabízí zabezpečení oken. Vybírat si můžete od bezpečnostních fólií přes několik typů mříží až po předokenní žaluzie.

Bezpečnostní fólie, které přijdou zhruba na tisícikorunu za metr čtvereční, nikdo na oknech nepozná. Jde o slaminovaný polyesterový film o tloušťce 0,3 milimetru. A jaký je jejich význam? Pokud zloděj vezme dlažební kostku a okno rozbije, sklo sice praskne, ale zůstává nalepené na fólii. Ta je tak pevná, že ji neprorazí. Nelze tedy prostrčit ruku dovnitř a otevřít si například balkonové dveře.

Stejně tak fólie chrání člověka uvnitř domu. Rozbije-li vám někdo okno, nebudou po celém domě úlomky skla, o které byste se poranili.

Fólie nijak neomezují množství přicházejícího světla, na okně nejsou viditelné a skla přitom můžete mýt běžným způsobem.

Několik typů mříží

Mříže si každý odjakživa spojuje s vězením. Přesto i k zabezpečení domů se hodí. Zvlášť ke sklepním okénkům se doporučuje používat pevné mříže. Jsou levné, vyjdou zhruba na tisíc korun za metr čtvereční a nikomu nepřekážejí. Naopak umožňují, abyste v létě nechávali otevřená okénka, větrali a zároveň měli jistotu, že tudy nezvaný host do domu neproleze.

Také mříže pojišťovny uznávají jako způsob zabezpečení. Musíte však použít normované výrobky, nikoli takové, které jste si vyrobili sami. V předpisech je stanoveno, z jakého materiálu musí být mříže vyrobeny, jaký by měl být jejich průměr, vzdálenost mezi nimi a podobně.

Nezáleží však pouze na kvalitě mříží, ale také na jejich instalaci. Mříž upevněná zvenku několika šrouby zloděje na dlouho nezastaví. Je-li to technicky možné, doporučuje se buď mříž celou umístit dovnitř, nebo alespoň schovat kotvení.

Chcete-li zabezpečit například okna v přízemí nebo zadní dveře domu, odborníci vám doporučí mříže rolovací či nůžkové. Ty jsou sice dražší než pevné, ale nabízejí jednu výhodu. Jste-li doma, snadno je otevřete a nepřipadáte si jako v třetí nápravné.

Nůžkové mříže přijdou na zhruba 3 000 korun za metr čtvereční. Můžete je odemknout, shrnout ke stěně a nebudou vám překážet ve výhledu. Rolovací zatím více používají majitelé obchodů a fungují na podobném principu jako předokenní rolety. Rolují se k hornímu okraji okna a při odchodu je stáhnete dolů a zamknete. Za metr čtvereční rolovacích mříží zaplatíte od 5 000 Kč.

Chrání před zloději i sluncem

Méně starostí se zabezpečením oken mají ti majitelé, kteří se rozhodli zkrášlit svá okna předokenními roletami – hliníkovými, nikoli plastovými. Ty sice nejsou přímo uznávané jako bezpečnostní systém, ale hliníkové lamely vyplněny polyuretanem znamenají nemalou překážku pro zloděje. Jsou-li navíc vybaveny elektromotorem a rozvorovým zámkem, patří k nejúčinnějšímu zabezpečení. Metr čtvereční přijde zhruba na 2 500 až 3 000 Kč. Rolety lze k domu instalovat jak při stavbě, tak dodatečně.

Vyrábějí se však i předokenní rolety bezpečnostní. Lamely mají vyrobené z extrudovaného hliníku nebo z oceli a jsou doplněny dalšími bezpečnostními prvky, například rozvorovým zámkem. Jejich cena se ale pohybuje mezi pěti až osmi tisíci korun za metr čtvereční. K této částce ještě musíte připočítat zámek a motor, proto se konečná cena vyšplhá ještě výš.

Desatero zásad jak omezit možnosti vloupání do rodinného domu:

Celý text článku naleznete zde.