Exekuce

Z uvedeného dotazu vyplývá, že exekucí byl postižen majetek tazatele jako osoby odlišné od toho, na jehož majetek je exekuce ve skutečnosti vedena (tedy tzv. povinného).

Nastane-li taková nepříjemná situace, lze jako první krok doporučit obrátit se s žádostí o vydání exekucí postiženého majetku přímo na osobu, která návrh na exekuci podala (tedy na tzv. oprávněného). Pokud oprávněný žádosti nevyhoví, nezbývá než se obrátit na soud. Za tímto účelem musí tazatel podat k soudu, u něhož je exekuce prováděna, tzv. vylučovací žalobu.

Smyslem vylučovací žaloby je obecně poskytnout ochranu osobám, jejichž majetek byl soudním exekutorem či vykonavatelem v domnění, že se jedná o majetek povinného, sepsán a zpravidla i zajištěn. Jde vlastně o návrh na vyloučení majetku sepsaného exekutorem z prováděné exekuce. Cílem vylučovací žaloby je tak vrácení majetku postiženého exekucí osobě, která žalobu podala, namísto toho, aby došlo k jeho zpeněžení (prodání) v rámci exekuce.

Vylučovací žalobu je oprávněn podat skutečný vlastník (spoluvlastník) majetku postiženého exekucí. To platí též za předpokladu, že vlastník dal exekutorem sepsanou věc do nájmu. I v takovém případě musí vylučovací žalobu podat její vlastník; podá-li ji namísto vlastníka nájemce, soud žalobu zamítne.

Vylučovací žalobu musí tazatel jako vlastník majetku postiženého exekucí podat proti oprávněnému, tedy osobě, která podala návrh na nařízení exekuce. Vylučovací žaloba se tak v žádném případě nepodává proti samotnému exekutorovi. Za podání žaloby musí tazatel zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč.

V žalobě je předně nutné určitě a srozumitelně uvést, jaký majetek (zpravidla jaké movité věci) má být z exekuce vyloučen, jakož i jakého exekučního řízení se žaloba týká. Tazatel musí zároveň soudu předložit takové důkazy, které soud přesvědčí o tom, že sepsaný majetek skutečně patří žalobci. Těmito důkazy jsou nejčastěji účtenky prokazující koupi sepsaných věcí, záruční listy či svědecké výpovědi (např. výpověď sousedů).

S podáním vylučovací žaloby nesmí tazatel dlouho otálet. Platí sice, že do pravomocného skončení soudního sporu nesmí být v žalobě uvedený majetek prodán či jinak v exekuci zpeněžen. Na druhou stranu jakmile již jednou k jeho zpeněžení (prodeji) dojde, nelze vylučovací žalobu podat. Namísto toho vzniká tazateli právo domáhat se po oprávněném vydání výtěžku zpeněžení tohoto majetku.

Vylučovací žalobou se zahájí nové soudní řízení, odlišné od řízení exekučního. To ovšem neznamená, že nemůže mít na samotné exekuční řízení dopad. Po podání vylučovací žaloby lze tazateli doporučit obrátit se na soud, u něhož exekuce probíhá, ještě jednou, a to s žádostí o odložení exekuce ohledně majetku, jehož se vyloučení týká. Vyhoví-li soud tomuto návrhu, odloží provádění exekuce ohledně předmětného majetku do pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě.

Bude-li tazatel v soudním řízení zahájeném vylučovací žalobou nakonec úspěšný, soud ohledně majetku sepsaného exekutorem exekuci zastaví. Zároveň uloží soud v rozsudku oprávněnému povinnost nahradit tazateli náklady soudního řízení (tj. včetně částky zaplacené tazatelem na soudním poplatku).