Hospodaření se společnou věcí

Úvodem je třeba uvést, že v souladu s  ustanovením § 139 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) rozhodují o hospodaření se společnou věcí spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti spoluvlastnických podílů. Pojem „hospodaření se společnou věcí“ sice zákon blíže nespecifikuje, jistě lze však pod něj podřadit i rozhodnutí o tom, zda a za jakých podmínek dojde k investici do společné věci.

Z položeného dotazu vyplývá, že návrh na výměnu oken byl tazateli ze strany většinového spoluvlastníka prezentován; tazatel však s ním nesouhlasí.

Vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené zákonné pravidlo je k přijetí rozhodnutí o výměně oken třeba, aby se pro něj vyslovila nadpoloviční většina spoluvlastníků určená podle spoluvlastnických podílů, může většinový spoluvlastník provést výměnu oken i bez souhlasu tazatele.

Přehlasování spoluvlastníci se musí rozhodnutí většiny podrobit. Pouze v případě, že jde o rozhodnutí o důležité změně společné věci, mohou se přehlasovaní vlastníci domáhat u soudu, aby v zájmu jejich ochrany rozhodl o změně soud sám. Důležitou změnou ve vztahu k nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví se ovšem rozumí kupř. její podstatná přestavba. „Pouhá“ výměna oken se tak za důležitou změnu rodinného domu považovat nedá. V našem případě musí proto tazatel rozhodnutí většinového spoluvlastníka respektovat, ačkoliv s ním z různých důvodů nesouhlasí.

Jen pro dokreslení považuji za vhodné podotknout, že soud rozhoduje o hospodaření se společnou věcí na návrh kteréhokoliv ze spoluvlastníků nejen tehdy, jde-li o její důležitou změnu, ale i v případě, nastane-li mezi spoluvlastníky rovnost hlasů nebo nedosáhne-li se většiny nebo dohody.

Jde-li o to, jakou konkrétní částkou se musí přehlasovaný spoluvlastník na vynaložených nákladech podílet, odpověď je třeba hledat v ustanovení § 137 odst. 1 občanského zákoníku. Z něj plyne, že spoluvlastnický podíl mimo jiné vyjadřuje i míru, jakou se spoluvlastníci podílí na povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Každý spoluvlastník se proto podílí na nákladech spjatých s investicí do společné věci v poměru dle velikosti svého spoluvlastnického podílu. V dotazovaném případě je proto tazatel povinen hradit jednu třetinu nákladů spjatých s výměnou oken.