Informace pro kraje a obce k dani z přidané hodnoty

Podle současného znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, patří kraje a obce mezi subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona jsou u těchto subjektů plnění prováděná v rámci hlavní činnosti považovaná za osvobozená od daně. Výnosy z hlavní činnosti se nezapočítávají do obratu pro povinnou registraci plátců.

Podle nové právní úpravy DPH účinné od 1. 5. 2004 se u veřejnoprávních subjektů nebude pro uplatňování daně z přidané hodnoty rozlišovat zařazení činností do hlavní nebo hospodářské činnosti, ale bude se posuzovat, zda tento subjekt vykonává veřejnou správu nebo zda vykonává také ekonomickou činnost. Veřejnoprávní subjekty jsou definovány v ustanovení § 5 odst. 3 nového zákona o DPH.

Znění:
Stát, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „veřejnoprávní subjekt“) se při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za to přijímají úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, nebo vykonává-li veřejnoprávní subjekt rovněž ekonomickou činnost podle odstavce 2, považuje se, pokud jde o tento výkon nebo o ekonomickou činnost, za osobu povinnou k dani. Osobou povinnou k dani se pro účely registrace plátce rozumí účetní jednotka veřejnoprávního subjektu.

Pokud veřejnoprávní subjekty v rámci své vlastní nebo přenesené působnosti vykonávají výkon veřejné správy, nejsou podle výše uvedeného ustanovení z uskutečnění takové činnosti osobou povinnou k dani, a to i v případě, kdy tyto výkony provádějí za úplatu.

Příklad:
Obec vykonává činnosti v rámci samostatné i přenesené působnosti, vykonává státní správu, zajišťuje výkon finanční kontroly podle zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, vydává nařízení, obecně závazné vyhlášky, uskutečňuje další činnosti, jako je vydávání potvrzení, vyhotovuje zprávy, osvědčení, ověření, vyjádření, stanoviska, vystavuje průkazy nebo provádí úkony informační apod. Z výkonu takové činnosti, i když by ji vykonávala za úplatu, není považována pro účely zákona o DPH za osobu povinnou k dani. Pokud by však výkonem činností v oblasti výkonu veřejné správy podle rozhodnutí příslušného orgánu výrazně narušila hospodářskou soutěž (mohlo by se jednat např. o ověřováním listin, které zajišťují podle příslušných předpisů vedle obcí i notáři), byla by z této činnosti považována za osobu povinnou k dani. Důvodem by byla skutečnost, že notáři – plátci DPH tuto činnost zdaňují, notáři - neplátci výnosy z této činnosti budou započítávat do obratu pro povinnou registraci k DPH a na druhé straně obec by tuto činnost vykonávala jako osoba nepovinná k dani. V souladu s ustanovením § 5 odst. 3 by však veřejnoprávní subjekty mohly být z důvodu narušení hospodářské soutěže považovány za osobu povinnou k dani, avšak až po vydání příslušného rozhodnutí. Do té doby nebudou veřejnoprávní subjekty započítávat výnosy z výše uvedených činností do obratu pro povinnou registraci plátců.

Jiné činnosti vykonávané veřejnoprávními subjekty, které nejsou výkonem působnosti v oblasti veřejné správy, jsou ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 považovány za ekonomické činnosti. Ekonomické činnosti mohou být zdanitelné (podléhají snížené nebo základní sazbě daně) nebo osvobozené od daně podle dílu 8 a 9 zákona.

Znění:
Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, které mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu (§ 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Pokud bude veřejnoprávní subjekt uskutečňovat ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 2 nového zákona o DPH, zejména činnosti uvedené v příloze 3 zákona, a je již plátcem DPH, bude povinen odvádět daň z plnění, která jsou zdanitelná podle příslušných ustanovení zákona o DPH nebo bude uskutečňovat plnění osvobozená od daně.

Ekonomickou činností je např. také provozování placených parkovacích zón, odvoz odpadků apod., u kterých se bude uplatňovat základní sazba daně, ale i provozování kulturních a sportovních zařízení, které za splnění podmínek stanovených v § 61 zákona, budou plněními osvobozenými od daně.

Pokud veřejnoprávní subjekt dosud není plátcem DPH, vznikne mu povinnost registrovat se jako plátce DPH, pokud jeho obrat za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. V souladu s ustanovením § 111 bod 7 přechodných ustanovení, se nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona, tzn. že uvedený limit obratu se počítá až od 1. 5. 2004. Pro účely registrace je podstatná definice obratu veřejnoprávního subjektu uvedená v ustanovení § 6 odst. 2, tj. že obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely DPH rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou, tzn. že výnosy za výkon veřejné správy a za plnění osvobozená od daně se do uvedeného limitu nezapočítávají a rovněž se do tohoto limitu nezahrnují částky, které nejsou v souladu s platnými účetními postupy účtovány do výnosů (veřejnoprávní subjekt o nich účtuje na zúčtovacích vztazích). Uskutečnění ekonomických činností jako je např. dodávka vody, plynu, tepla, odvoz odpadků apod. může územně samosprávný celek realizovat také prostřednictvím jiných subjektů.

Příklad:
Jestliže veřejnoprávní subjekt hospodaří se svým majetkem tak, že uskutečňuje pronájem staveb, bytů a nebytových prostor, nebude do obratu pro registraci zahrnovat výnosy z těchto pronájmů osvobozených od daně podle § 56 zákona.

Do obratu se také nezahrnuje převod pozemků, který je plněním osvobozeným od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků, jejichž převod je zdanitelným plněním (§ 56 odst. 3). Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.

V případě, že obec pronajímá movitý majetek, jedná se o zdanitelné plnění a výnos se do obratu obce započítává, stejně jako výnosy za jiná zdanitelná plnění.

Od data uvedeného na osvědčení o registraci bude veřejnoprávní subjekt povinen u uskutečněných činností, které jsou zdanitelnými plněními, uplatňovat daň a současně si bude moci uplatňovat nárok na odpočet daně podle ustanovení § 72 až § 79 zákona, tzn. u přijatých plnění, která použije pouze pro zdanitelná plnění nebo pro plnění osvobozená s nárokem na odpočet, může uplatnit plný nárok na odpočet a u plnění, která použije současně pro uskutečnění zdanitelných i osvobozených plnění, uplatní zkrácený nárok na odpočet. Vzhledem k tomu, že výkon činností ve veřejné správě není pro účely zákona o DPH ekonomickou činností, nelze uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých plnění, která použije veřejnoprávní subjekt pouze pro tento výkon. Pokud použije přijatá plnění současně pro ekonomickou činnost i pro výkon veřejné správy, bude povinen stanovit rozsah použití přijatých zdanitelných plnění pro ekonomickou činnost a pro výkon veřejné správy, protože nárok na odpočet daně bude mít pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu uskutečňované ekonomické činnosti. Pokud by veřejnoprávní subjekt z přijatých plnění neuplatňoval krácený nárok na odpočet daně, nebude povinen vést údaje o osvobozeném plnění v evidenci pro daňové účely.

Upozornění
Pokud je obec investorem stavby, která není určena k bydlení, a dodavatel jí do 30.4.2004 vystaví daňové doklady či faktury za uskutečněné plnění (i dílčí plnění), kdy uskutečnění může nastat jeho zaplacením nebo převzetím a předáním díla (nebo jeho části), uplatní se u zdanitelného plnění snížená sazba daně. Zatímco po 1. 5. 2004 bude uplatňována již sazba základní.

U bytové výstavby po 1.5. 2004 se podle § 48 bude uplatňovat i nadále snížená sazba DPH. V souladu s výjimkou vyjednanou pro ČR v přístupové smlouvě je však možno uplatňovat sníženou sazbu pouze u samotných objektů pro bydlení, tzn. u bytových či rodinných domů a bytů. Kriteriem pro uplatnění této sazby u bytových a rodinných domů je, že více než polovina podlahové plochy je určena pro bydlení. Sníženou sazbu tedy není možné uplatňovat u jiných samostatných objektů a staveb, i když s bytovou výstavbou souvisejí (např. komunikace, oplocení, přípojky elektrické energie, plynu, vody apod. až k patě domu). Snížená sazba bude naopak uplatňována při rekonstrukcích, modernizacích či opravách uvedených bytových objektů.