K výživě dětí školního věku

Mladší školní věk

Školní děti mezi šestým až desátým, případně dvanáctým rokem rostou pomalu. Potřeby živin i ostatních látek na jednotku hmotnosti se postupně snižují. Děti mladšího školního věku potřebují k zajištění svého přiměřeného růstu a vývoje asi 2000 kcal/den. Tato energetická potřeba je pouze asi o 200 kcal vyšší než pro děti předškolního věku.

Docházka dětí do školy vede k řadě změn v životě celé rodiny. Tyto změny se promítají i do stravovacích návyků. Ranní spěch nesvědčí přípravě snídaně. Často dítě ihned po probuzení nemá hlad a snídani nevyžaduje. Výzkum u vybrané skupiny pražských dětí v roce 1997 například ukázal, že asi 5 % dětí doma vůbec nesnídá. Na rozdíl od některých dospělých, kteří si teprve po příchodu do práce uvaří kávu a něco sní, jsou školní děti odkázány až na dopolední svačinu, kterou si většinou přinášejí z domova. Výše uvedený výzkum ukázal, že asi 1,5 % pražských školních dětí nesnídá ani nesvačí a do školy přichází asi 25 % dětí bez svačiny. Školní výuka a s ní související povinnosti vedou ke zvýšené psychické zátěži dítěte, mohou se objevovat i stresové okamžiky. Nedostatečný příjem potravy navozuje poruchy pozornosti, zvyšuje únavu dítěte, potřeby úniku. Obdobně působí nedostatečný příjem tekutin. Během noci dítě nepije, nastává určitá koncentrace vnitřního prostředí. Chybění tekutin při snídani tento stav ještě zhoršuje a dítě může mít problémy ve škole ne proto, že se špatně připravilo do učebního procesu, ale proto, že organismus není v optimální formě. Školní děti by proto měly mít dostatek prostoru pro ranní příjem potravy i tekutin a měly by být vybaveny z domova svačinou. Projekt „mléko pro školní děti“ má proto svůj velký význam. Dítě tak může dostávat kvalitní potravinu a současně tekutinu.

Oběd dítě dostává buď ve školních jídelnách, nebo někdy až opožděně, po návratu do domácího prostředí. Dostupnost školního stravování, díky dlouhodobým tradicím, je vcelku dostačující. Školní stravování je stále v dohledu státních orgánů, je i v zájmu rodičů dítěte. Kvalita školního stravování je stále diskutována, promítají se zde některé ekonomické aspekty. Problémem však někdy je, zda děti opravdu do školní jídelny docházejí a pokud ne, zda jsou o tom rodiče informováni.

Přípravě odpolední svačiny nebo až večeře by se měla opět věnovat rodina dítěte. Určité nebezpečí vyplývá ze zjednodušenosti výběru potravy. Nadbytek uzenin, nedostatek zeleniny, ovoce, mléčných výrobků apod.

Starší školní věk

Výživa dětí školního věku je dále ovlivněna nástupem puberty. Puberta je hormonálně podmíněný proces, kdy dítě fyzicky dospívá a velmi intenzivně se zrychluje i jeho růst. V tomto období se dokončuje etapa vývoje kostry, svalstva a tukové tkáně, ukončuje se růst a vývoj i všech ostatních tělesných tkání a orgánů. V širším aspektu počátek puberty ohraničuje období adolescence, přechodu mezi dětstvím a dospělostí. U dívek nastává tento proces asi o dva roky dříve než u chlapců, většinou již před 11 rokem života. Pubertální zrychlení růstu nastává u dívek asi v 10 letech, u chlapců ve 12,5 letech. Tělesný růst chlapců je ukončen mezi 17. až 18. rokem života a dívek kolem 15 let života (13 až 18 let). Obě pohlaví se významně diferencují ve svém tělesném složení, u děvčat se významně zvětšuje množství podkožního tuku a formuje se pánev, u chlapců dochází k nárůstu svaloviny a růstu kostí do délky. Potřeba přívodu energie u děvčat je však nižší než u chlapců. V průměru kolem 2200 kcal/den (chlapci 2500 – 3000 kcal/den).

Velká chuť k jídlu u adolescentů často vede k nevhodnému výběru potravy. Především „fast foods“, rychlé a ekonomicky relativně přístupné stravování ve stále se rozšiřujících restauracích tohoto typu, vede k vysokému přívodu saturovaných tuků, tím i energie a často nevhodně potlačuje příjem jiných látek (bílkovin, vápníku, vitaminu A apod.).

Intenzivní růst adolescentů zvyšuje nároky na přívod kvalitní bílkoviny, zvláště u chlapců při nárůstu svaloviny. Růst kostí u dětí obou pohlaví zvyšuje potřeby vápníku až na 1200 mg/den (l litr kravského mléka obsahuje přibližně 1200 mg vápníku, jeden 150 g jogurt obsahuje asi 270 mg vápníku atd.). U adolescentních dívek se zvyšují nároky na přívod železa. Ztráty železa menstruací často vedou u dívek k anemii. Děvčata mívají nedostatek kyseliny listové, vitaminu ze skupiny B, což klinické obtíže z anemie ještě více prohlubuje. Vyšší energetická potřeba u chlapců v době puberty rovněž zvyšuje nároky organismu na přívod vitaminů skupiny B. Děti často nemají ani dostatek vitaminu C a A.

Dobře vyvážený jídelníček dítěte školního věku by měl obsahovat mléčný výrobek prakticky při každém jídle. Maso, rybu nebo vejce by mělo mít dítě minimálně jednou denně. Ovoce nebo čerstvou zeleninu by mělo mít dítě pravidelně, několikrát denně. Přílohy k jídlu, těstoviny, brambory či rýži, pečivo, vařenou zeleninu by mělo mít dítě alespoň 1x denně. K příjmu potravy je nutné plánovat i dostatečný příjem tekutin. Často vyhledávané sladké nápoje zásobují organismus zbytečně vysokým přívodem cukrů, tím i energie bez přívodu jiných, organismu prospěšných látek.

Autor pracuje na 1. dětské klinice FN Motol.

Zdroj: www.rodina.cz