Koho okrádá Švarc systém

Zaměstnavatelé, kteří z různých důvodů chtějí ušetřit na nákladech na zaměstnance, se uchylují k takzvanému Švarc systému. V čem spočívá? Místo toho, aby podnikatel zaměstnával lidi ve svém podniku, najme si je. Oni si opatří živnostenské oprávnění, na jehož základě od nich zaměstnavatel odebírá práci, kterou mu tito podnikatelé fakturují.

Zaměstnanec či živnostník?

"Pracoval jsem na živnostenský list u kurýrní služby, s níž jsem měl uzavřenou smlouvu o poskytování kurýrních služeb. Nosil jsem přitom uniformu firmy, zaměstnavatel mi stanovoval nástup do práce, občas poskytoval dopravní prostředek a tak dál. Přitom jsem si zdravotní a sociální pojištění platil sám a nesměl jsem dělat kurýra pro jiné," říká Martin Langmajer z Prahy, kterému po čase začal jeho podivný pracovní vztah k zaměstnavateli vrtat hlavou.

Kdyby byl skutečně živnostníkem, pak by si o tom, jak bude oblečen a kdy nastoupí do práce, rozhodoval sám, využíval by i svůj dopravní prostředek. "Rozhodující by bylo jen, že zakázka musí být zpracována do určité, sjednané doby za určitou cenu. Navíc by poskytoval služby dalším zájemcům," říká právník Oldřich Choděra.

Někteří zaměstnavatelé hájí Švarc systém tím, že když mohou najímat zaměstnance nebo firmu na úklid, strážní službu, proč by nemohli najímat živnostníky i na jiné práce? Jenže zákon o zaměstnanosti (1/1991 Sb. § 1 odst. 6) stanoví, že zaměstnavatel, právnická či fyzická osoba, je povinen plnění běžných úkolů zajišťovat vlastními zaměstnanci, které zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, vyplácí jim mzdu, platí zdravotní a sociální pojištění a tak dále. Co jsou to ony běžné úkoly?

Pozn.: Ve sloupci Zaměstnanec se předpokládá k výpočtu daně pouze základní nezdanitelná částka (žádné děti ani manželka). U sloupce Živnostník se předpokládá k výpočtu totéž a náklady, které činí 25 procent z příjmů. Pojistné u OSVČ (živnostník) se vztahuje k roku 2004.

"Z hlediska jejich určení je rozhodující, jaký předmět činnosti má podnikatel zapsán v obchodním rejstříku," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová. "Běžný je takový úkol, bez jehož plnění by nebylo možné zapsaný předmět činnosti provozovat. Dalším určujícím znakem je, zda jde o úkol prováděný v zařízeních nebo místech obvyklých pro zapsanou činnost," dodává.
Pokud tedy například podnikatel v oboru zednictví najímá živnostníka-zedníka, který pracuje u míchačky nebo vyzdívá, bourá příčky a vykonává další pomocné zednické práce, navíc s podnikatelovými prostředky, jde o Švarc systém.

S čím musí skoroživnostník počítat

Zaměstnavatel, který najímá živnostníka-zaměstnance, za něj neplatí zdravotní a sociální pojištění ani neodvádí daně za zaměstnance, neplatí náhrady za překážky v práci. V případě nemoci nemá takový živnostník nárok, pokud si sám nehradí pojistné, na nemocenskou. Dovolenou také nedostane - v té době nevykonává žádné služby. Obě strany se ale na dovolené mohou samozřejmě dohodnout.
"Na Švarc systém doplácejí všichni daňoví poplatníci, kteří odvádějí na daních to, oč byl stát ochuzen. A ten zase nemá peníze na jiné oblasti výdajů," podotýká ekonom David Marek z Patria Finance. Stát se Švarc systému od tohoto roku brání mimo jiné také minimální daní. I když živnostník (pokud nejde o podnikatelku na mateřské a podobné výjimky) papírově nic nevydělá, musí zaplatit ročně minimální daň. Ta není stanovena jednotně - stanoven je pouze minimální základ daně, a to ve výši poloviny roční průměrné hrubé mzdy.

Trest za Švarc systém

Švarc systém mohou postihovat úřady práce uložením pokuty zaměstnavateli až do výše 250 tisíc korun, při opakovaném porušení do jednoho milionu.
Pokud finanční úřad zjistí, že vztah živnostníka a zaměstnavatele odpovídá spíše pracovnímu poměru, bude považovat příjem takového živnostníka za příjem ze závislé činnosti a neodvedená daň bude doměřena zaměstnavateli. Ten zaplatí navíc i nezanedbatelné penále.

Zdroj: idnes