epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    3. 12. 2015
    ID: 99764upozornění pro uživatele

    Lze obchodní korporaci s neobsazeným statutárním orgánem jmenovat opatrovníka?

    Mezi řadu zajímavých situací, které rekodifikace soukromého práva nabídla soudům k řešení v oblasti korporátního práva, patří otázka, zda soud může obchodní korporaci, jejíž statutární orgán není dostatečně obsazen, z tohoto důvodu jmenovat hmotněprávního opatrovníka. Cílem tohoto článku je přiblížit nedávné rozhodnutí, ve kterém tuto otázku řešil Vrchní soud v Praze.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Podstata otázky

    Úvodem nebude na škodu trocha teorie. Řešení otázky totiž závisí na vyjasnění vzájemného vztahu dvou ustanovení občanského zákoníku („OZ“), resp. zákona o obchodních korporacích („ZOK“) 

    Prvním z nich je § 165 odst. 1 OZ, který dopadá na kategorii právnických osob obecně a stanoví, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

    Druhým z dotčených ustanovení je § 443 ZOK[1], který upravuje předepsaný postup v situaci, kdy představenstvo akciové společnosti není schopno plnit své funkce, protože příslušný orgán akciové společnosti včas nejmenuje nové členy představenstva po zániku funkce jejich předchůdců. Z tohoto ustanovení se podává, že v takovém případě jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

    Z porovnání obou ustanovení vyplývá, že přes jejich základní podobnost v účelu a částečně i řešení (funkčnost statutárního orgánu má být primárně obnovena jmenováním chybějících členů soudem na návrh oprávněné osoby), je mezi nimi rozdíl, pokud jde o nástroje, které jsou soudu k dispozici, jestliže ke jmenování chybějících členů nedojde. Zatímco § 165 odst. 1 OZ ukládá soudu jmenovat právnické osobě i bez návrhu opatrovníka, § 443 ZOK stanoví, že soud může v takovém případě společnost i bez návrhu zrušit s likvidací.          

    Klíčovou otázkou tedy je, zda speciální nástroj dle § 443 ZOK ponechává prostor pro využití obecného nástroje dle § 165 odst. 1 OZ.    

    Odpověď Vrchního soudu v Praze 

    Stejnou otázku si položil Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 11. září 2015, č.j. 7 Cmo 67/2015-393[2] a odpověděl na ni negativně, tj. že u akciových společností není jmenování opatrovníka postupem dle § 165 odst. 1 OZ možné (nechávám stranou konkrétní okolnosti případu a další právní otázky, jimiž se v rozhodnutí soud zabýval).

    Posouzení vztahu obou ustanovení (neboli toho, do jaké míry je § 443 ZOK vůči § 165 odst. 1 OZ speciální) Vrchní soud v Praze založil v prvé řadě na analýze jejich legislativní konstrukce. Vycházel přitom z předpokladu, že „zdvojení téže premisy k týmž následkům by nedávalo smysl resp. nemělo logického významu, pročež v případě stejné premisy a různých následků je zjevná specialita ustanovení [ZOK].“ Po poměrně podrobném zkoumání premisy (ve smyslu podmínky aplikace) obou ustanovení Vrchní soud v Praze usoudil, že „obecné ustanovení § 165 odst. 1 [OZ] je co do podmínky (premisy) plně zahrnuto ve speciálním ustanovení § 443 [ZOK]“ Podle Vrchního soudu v Praze za takové situace není ze systematického hlediska důvod aplikovat § 165 odst. 1 OZ na akciové společnosti.

    Dalším důvodem, který Vrchní soud v Praze vedl k tomuto závěru, je právě odlišnost nástrojů, které jsou soudu k dispozici v případě, že chybějící členy orgánu nejmenuje. Vrchní soud v Praze zdůraznil, že zatímco podle § 165 odst. 1 OZ je soud v takovém případě povinen jmenovat opatrovníka, ustanovení § 443 ZOK soudu „pouze“ umožňuje společnost zrušit; má-li soud podle § 443 ZOK k dispozici pluralitu možností, jak postupovat, není podle Vrchního soudu v Praze možné aplikovat § 165 odst. 1 OZ, když toto ustanovení nepřipouští variantní postup. Vrchní soud v Praze k režimu dle § 443 ZOK v citovaném rozhodnutí doslova uvedl: „Zrušení společnosti je dáno jen jako jedna z více možností, byť ostatní možnosti nejsou v předmětných ustanoveních výslovně zmíněny. Nabízí se otázka, zda možností volby soudu nemíní zákon právě jmenování opatrovníka. Odpověď zní, že nikoli, protože jak by mohl soud jednající v případě nejmenování chybějících členů statutárního orgánu podle § 165 odst. 1 [OZ] učinit vůbec něco jiného, než je jmenování opatrovníka, když zákon mu toto jmenování kogentně přikazuje. Vyloučením možnosti i jiného postupu v případě dle § 165 odst. 1 [OZ], než je jmenování opatrovníka, představuje zásadní důvod nepoužitelnosti tohoto ustanovení právě pro případy § 443 [ZOK], umožňujícího i jiná řešení.“       

    Je odpověď Vrchního soudu v Praze správná?

    Nebudu čtenáře dlouho napínat a rovnou prozradím, že na otázku mám opačný názor než Vrchní soud v Praze. Jaké důvody mě k tomu vedou?

    Předně vycházím z obecného pravidla subsidiarity OZ pro oblast soukromého práva (§ 9 odst. 2 OZ).  Aniž je k tomu třeba zvláštních zákonných odkazů, pravidla OZ dopadají na celou oblast soukromého práva. Uplatnění nenajdou pouze tam, kde kompletní řešení posuzované situace poskytuje jiný (speciální) právní předpis.

    Uznávám, že samotný text a legislativní konstrukce ustanovení § 443 ZOK nejsou jednoznačné a mohou svádět k výkladu způsobem, který zvolil Vrchní soud v Praze. Ustanovení má v zásadě totožnou hypotézu jako § 165 odst. 1 OZ, totožné preferované řešení a liší se jen jiným sekundárním způsobem řešení. Je ale také pravdou, že § 443 ZOK použití obecného pravidla nevylučuje. Proto je třeba řešení vzájemného vztahu obou ustanovení hledat nikoli pouze v textu, ale spíše v jejich smyslu a účelu (§ 2 odst. 2 OZ).

    Nezbytné je přitom posoudit důsledky obou možných výkladů, a to zejména s ohledem na charakter nástrojů, které dávají soudu k dispozici. Ustanovení § 443 ZOK soudu umožňuje společnost i bez návrhu zrušit. Jedná se tedy o nástroj představující oproti jmenování opatrovníka nepochybně výraznější zásah do poměrů nejen společnosti, ale i dalších zainteresovaných osob (akcionářů, věřitelů apod.). Současně platí, že § 443 ZOK tento nástroj soudu dává jako jednu z možností a nevylučuje, aby soud postupoval jinak (soud tento nástroj může, ale nemusí využít). Domnívám se, že udělením tohoto prostoru pro uvážení zákon od soudu na druhé straně vyžaduje komplexní posouzení věci v zájmu volby řešení, které bude nejlépe vhodné pro daný konkrétní případ.

    Za takové situace podle mě chybí věcný důvod (účel), proč by právě v případě akciových společností (obchodních korporací obecně) soud neměl mít možnost jmenovat opatrovníka. Jmenování opatrovníka nepochybně může být i v případě obchodní korporace efektivním nástrojem pro řešení situací, kdy by naopak zrušení společnosti s likvidací bylo naprosto nevhodné, resp. zcela nepřiměřené. Zrušení společnosti pojmově směřuje k ukončení její existence, jde o nástroj likvidační – nefunkčnost statutárního orgánu (zablokování společnosti) se vyřeší odstraněním společnosti jako takové. Naproti tomu jmenování opatrovníka lze vnímat jako nástroj sanační, tj. nástroj směřující k obnovení akceschopnosti společnosti.[3] Pokud by měla být za takové situace soudu odepřena možnost využít sanační nástroj místo nástroje likvidačního, vyžadovalo by to podle mého názoru jednoznačnější legislativní vyjádření. 

    Protože se tak nestalo, je na místě § 443 ZOK vykládat v tom smyslu, že toto ustanovení nepředstavuje kompletní (vyčerpávající) pravidlo pro řešení dané situace, a mělo by být (v souladu s fungováním subsidiarity) doplněno § 165 odst. 1 OZ. Jinými slovy, protože § 443 ZOK neodpovídá na otázku, zda je v dané situaci možné akciové společnosti jmenovat opatrovníka, je tuto otázku třeba vyhodnotit dle obecného pravidla § 165 odst. 1 OZ. Při tomto výkladu § 443 ZOK rozšiřuje katalog nástrojů soudu o kompetenci ke zrušení společnosti, aniž by založení této kompetence soud zbavilo možnosti jmenovat společnosti opatrovníka dle obecného předpisu.

    Takový výklad navazuje na poznatek, že § 443 ZOK ani dle své dikce neobsahuje uzavřený výčet nástrojů, které má soud k dispozici, a svěřuje tedy soudu prostor k jistému uvážení; dává-li § 443 ZOK soudu vůči akciovým společnostem jistou flexibilitu, nemělo by to znamenat, že jej současně zbavuje možnosti využít mírnější nástroj. Tento výklad také lépe odpovídá požadavku na spravedlivé řešení, když umožňuje soudu uvážit, který nástroj bude s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu nejvhodnější, a tím maximálně šetřit zájem společnosti, do jejíchž poměrů má autoritativně zasáhnout. V neposlední řadě je třeba podotknout, že tento výklad upřednostňuje také komentářová literatura.[4]   

    Závěr

    Vrchní soud v Praze v citovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že akciové společnosti není možné jmenovat opatrovníka postupem dle § 165 odst. 1 OZ, neboť překážkou je plně speciální úprava § 443 ZOK.

    Domnívám se, že tento závěr není správný. Převážit by měl spíše výklad, podle kterého jsou obě ustanovení aplikovatelná vedle sebe; založením zvláštní kompetence ke zrušení společnosti by neměla být dotčena obecná kompetence jmenovat společnosti opatrovníka.

    Za zásadní argument považuji fakt, že schází věcný důvod, pro který by v případě akciových společností (potažmo společností s ručením omezeným) soud neměl mít možnost společnosti jmenovat opatrovníka (jako nepochybně mírnější nástroj než zrušení společnosti s likvidací), kterou jinak ve vztahu k právnickým osobám má.


    Mgr. Jan Veselý

    Mgr. Jan Veselý,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com

    Právnická firma roku 2015

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nutno dodat, že § 198 ZOK obsahuje zvláštní úpravu pro společnosti s ručením omezeným založenou na v zásadě téže konstrukci jako § 443 ZOK. Není proto důvod pochybovat o přenositelnosti závěrů ohledně akciových společností do poměrů společností s ručením omezeným. S ohledem na to, že v komentovaném rozhodnutí se Vrchní soud v Praze zabýval akciovou společností, nadále tak činí i tento článek.
    [2] Text rozhodnutí je dostupný např. zde.
    [3] Srov. ustanovení § 487 odst. 2 OZ: „Soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby […]“
    [4] Srov. např. J. Lasák in Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, str. 851: „Domnívám se, že není věcného důvodu vylučovat možnost, aby soud ustanovil i obchodní korporaci opatrovníka. Ustanovení opatrovníka obchodní korporaci je nade vší pochybnost mírnějším opatřením, než její automatické zrušení s likvidací. Jako rozumný se proto jeví spíše výklad, že zrušení obchodní korporace s následnou likvidací […] by mělo připadat do úvahy, pouze pokud nelze řádného obnovení činnosti obchodní korporace dosáhnout ustanovením hmotněprávního opatrovníka postupem podle § 165 [OZ].“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )
    3. 12. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Maximální délka dočasného přidělení a omezení při jeho prodlužování
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nejvyšší soud: vyloučit jednatele či člena představenstva z výkonu funkce lze, i když nezpůsobí společnosti újmu
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.