epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 12. 2015
    ID: 99764upozornění pro uživatele

    Lze obchodní korporaci s neobsazeným statutárním orgánem jmenovat opatrovníka?

    Mezi řadu zajímavých situací, které rekodifikace soukromého práva nabídla soudům k řešení v oblasti korporátního práva, patří otázka, zda soud může obchodní korporaci, jejíž statutární orgán není dostatečně obsazen, z tohoto důvodu jmenovat hmotněprávního opatrovníka. Cílem tohoto článku je přiblížit nedávné rozhodnutí, ve kterém tuto otázku řešil Vrchní soud v Praze.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Podstata otázky

    Úvodem nebude na škodu trocha teorie. Řešení otázky totiž závisí na vyjasnění vzájemného vztahu dvou ustanovení občanského zákoníku („OZ“), resp. zákona o obchodních korporacích („ZOK“) 

    Prvním z nich je § 165 odst. 1 OZ, který dopadá na kategorii právnických osob obecně a stanoví, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

    Druhým z dotčených ustanovení je § 443 ZOK[1], který upravuje předepsaný postup v situaci, kdy představenstvo akciové společnosti není schopno plnit své funkce, protože příslušný orgán akciové společnosti včas nejmenuje nové členy představenstva po zániku funkce jejich předchůdců. Z tohoto ustanovení se podává, že v takovém případě jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

    Z porovnání obou ustanovení vyplývá, že přes jejich základní podobnost v účelu a částečně i řešení (funkčnost statutárního orgánu má být primárně obnovena jmenováním chybějících členů soudem na návrh oprávněné osoby), je mezi nimi rozdíl, pokud jde o nástroje, které jsou soudu k dispozici, jestliže ke jmenování chybějících členů nedojde. Zatímco § 165 odst. 1 OZ ukládá soudu jmenovat právnické osobě i bez návrhu opatrovníka, § 443 ZOK stanoví, že soud může v takovém případě společnost i bez návrhu zrušit s likvidací.          

    Klíčovou otázkou tedy je, zda speciální nástroj dle § 443 ZOK ponechává prostor pro využití obecného nástroje dle § 165 odst. 1 OZ.    

    Odpověď Vrchního soudu v Praze 

    Stejnou otázku si položil Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 11. září 2015, č.j. 7 Cmo 67/2015-393[2] a odpověděl na ni negativně, tj. že u akciových společností není jmenování opatrovníka postupem dle § 165 odst. 1 OZ možné (nechávám stranou konkrétní okolnosti případu a další právní otázky, jimiž se v rozhodnutí soud zabýval).

    Posouzení vztahu obou ustanovení (neboli toho, do jaké míry je § 443 ZOK vůči § 165 odst. 1 OZ speciální) Vrchní soud v Praze založil v prvé řadě na analýze jejich legislativní konstrukce. Vycházel přitom z předpokladu, že „zdvojení téže premisy k týmž následkům by nedávalo smysl resp. nemělo logického významu, pročež v případě stejné premisy a různých následků je zjevná specialita ustanovení [ZOK].“ Po poměrně podrobném zkoumání premisy (ve smyslu podmínky aplikace) obou ustanovení Vrchní soud v Praze usoudil, že „obecné ustanovení § 165 odst. 1 [OZ] je co do podmínky (premisy) plně zahrnuto ve speciálním ustanovení § 443 [ZOK]“ Podle Vrchního soudu v Praze za takové situace není ze systematického hlediska důvod aplikovat § 165 odst. 1 OZ na akciové společnosti.

    Dalším důvodem, který Vrchní soud v Praze vedl k tomuto závěru, je právě odlišnost nástrojů, které jsou soudu k dispozici v případě, že chybějící členy orgánu nejmenuje. Vrchní soud v Praze zdůraznil, že zatímco podle § 165 odst. 1 OZ je soud v takovém případě povinen jmenovat opatrovníka, ustanovení § 443 ZOK soudu „pouze“ umožňuje společnost zrušit; má-li soud podle § 443 ZOK k dispozici pluralitu možností, jak postupovat, není podle Vrchního soudu v Praze možné aplikovat § 165 odst. 1 OZ, když toto ustanovení nepřipouští variantní postup. Vrchní soud v Praze k režimu dle § 443 ZOK v citovaném rozhodnutí doslova uvedl: „Zrušení společnosti je dáno jen jako jedna z více možností, byť ostatní možnosti nejsou v předmětných ustanoveních výslovně zmíněny. Nabízí se otázka, zda možností volby soudu nemíní zákon právě jmenování opatrovníka. Odpověď zní, že nikoli, protože jak by mohl soud jednající v případě nejmenování chybějících členů statutárního orgánu podle § 165 odst. 1 [OZ] učinit vůbec něco jiného, než je jmenování opatrovníka, když zákon mu toto jmenování kogentně přikazuje. Vyloučením možnosti i jiného postupu v případě dle § 165 odst. 1 [OZ], než je jmenování opatrovníka, představuje zásadní důvod nepoužitelnosti tohoto ustanovení právě pro případy § 443 [ZOK], umožňujícího i jiná řešení.“       

    Je odpověď Vrchního soudu v Praze správná?

    Nebudu čtenáře dlouho napínat a rovnou prozradím, že na otázku mám opačný názor než Vrchní soud v Praze. Jaké důvody mě k tomu vedou?

    Předně vycházím z obecného pravidla subsidiarity OZ pro oblast soukromého práva (§ 9 odst. 2 OZ).  Aniž je k tomu třeba zvláštních zákonných odkazů, pravidla OZ dopadají na celou oblast soukromého práva. Uplatnění nenajdou pouze tam, kde kompletní řešení posuzované situace poskytuje jiný (speciální) právní předpis.

    Uznávám, že samotný text a legislativní konstrukce ustanovení § 443 ZOK nejsou jednoznačné a mohou svádět k výkladu způsobem, který zvolil Vrchní soud v Praze. Ustanovení má v zásadě totožnou hypotézu jako § 165 odst. 1 OZ, totožné preferované řešení a liší se jen jiným sekundárním způsobem řešení. Je ale také pravdou, že § 443 ZOK použití obecného pravidla nevylučuje. Proto je třeba řešení vzájemného vztahu obou ustanovení hledat nikoli pouze v textu, ale spíše v jejich smyslu a účelu (§ 2 odst. 2 OZ).

    Nezbytné je přitom posoudit důsledky obou možných výkladů, a to zejména s ohledem na charakter nástrojů, které dávají soudu k dispozici. Ustanovení § 443 ZOK soudu umožňuje společnost i bez návrhu zrušit. Jedná se tedy o nástroj představující oproti jmenování opatrovníka nepochybně výraznější zásah do poměrů nejen společnosti, ale i dalších zainteresovaných osob (akcionářů, věřitelů apod.). Současně platí, že § 443 ZOK tento nástroj soudu dává jako jednu z možností a nevylučuje, aby soud postupoval jinak (soud tento nástroj může, ale nemusí využít). Domnívám se, že udělením tohoto prostoru pro uvážení zákon od soudu na druhé straně vyžaduje komplexní posouzení věci v zájmu volby řešení, které bude nejlépe vhodné pro daný konkrétní případ.

    Za takové situace podle mě chybí věcný důvod (účel), proč by právě v případě akciových společností (obchodních korporací obecně) soud neměl mít možnost jmenovat opatrovníka. Jmenování opatrovníka nepochybně může být i v případě obchodní korporace efektivním nástrojem pro řešení situací, kdy by naopak zrušení společnosti s likvidací bylo naprosto nevhodné, resp. zcela nepřiměřené. Zrušení společnosti pojmově směřuje k ukončení její existence, jde o nástroj likvidační – nefunkčnost statutárního orgánu (zablokování společnosti) se vyřeší odstraněním společnosti jako takové. Naproti tomu jmenování opatrovníka lze vnímat jako nástroj sanační, tj. nástroj směřující k obnovení akceschopnosti společnosti.[3] Pokud by měla být za takové situace soudu odepřena možnost využít sanační nástroj místo nástroje likvidačního, vyžadovalo by to podle mého názoru jednoznačnější legislativní vyjádření. 

    Protože se tak nestalo, je na místě § 443 ZOK vykládat v tom smyslu, že toto ustanovení nepředstavuje kompletní (vyčerpávající) pravidlo pro řešení dané situace, a mělo by být (v souladu s fungováním subsidiarity) doplněno § 165 odst. 1 OZ. Jinými slovy, protože § 443 ZOK neodpovídá na otázku, zda je v dané situaci možné akciové společnosti jmenovat opatrovníka, je tuto otázku třeba vyhodnotit dle obecného pravidla § 165 odst. 1 OZ. Při tomto výkladu § 443 ZOK rozšiřuje katalog nástrojů soudu o kompetenci ke zrušení společnosti, aniž by založení této kompetence soud zbavilo možnosti jmenovat společnosti opatrovníka dle obecného předpisu.

    Takový výklad navazuje na poznatek, že § 443 ZOK ani dle své dikce neobsahuje uzavřený výčet nástrojů, které má soud k dispozici, a svěřuje tedy soudu prostor k jistému uvážení; dává-li § 443 ZOK soudu vůči akciovým společnostem jistou flexibilitu, nemělo by to znamenat, že jej současně zbavuje možnosti využít mírnější nástroj. Tento výklad také lépe odpovídá požadavku na spravedlivé řešení, když umožňuje soudu uvážit, který nástroj bude s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu nejvhodnější, a tím maximálně šetřit zájem společnosti, do jejíchž poměrů má autoritativně zasáhnout. V neposlední řadě je třeba podotknout, že tento výklad upřednostňuje také komentářová literatura.[4]   

    Závěr

    Vrchní soud v Praze v citovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že akciové společnosti není možné jmenovat opatrovníka postupem dle § 165 odst. 1 OZ, neboť překážkou je plně speciální úprava § 443 ZOK.

    Domnívám se, že tento závěr není správný. Převážit by měl spíše výklad, podle kterého jsou obě ustanovení aplikovatelná vedle sebe; založením zvláštní kompetence ke zrušení společnosti by neměla být dotčena obecná kompetence jmenovat společnosti opatrovníka.

    Za zásadní argument považuji fakt, že schází věcný důvod, pro který by v případě akciových společností (potažmo společností s ručením omezeným) soud neměl mít možnost společnosti jmenovat opatrovníka (jako nepochybně mírnější nástroj než zrušení společnosti s likvidací), kterou jinak ve vztahu k právnickým osobám má.


    Mgr. Jan Veselý

    Mgr. Jan Veselý,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com

    Právnická firma roku 2015

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nutno dodat, že § 198 ZOK obsahuje zvláštní úpravu pro společnosti s ručením omezeným založenou na v zásadě téže konstrukci jako § 443 ZOK. Není proto důvod pochybovat o přenositelnosti závěrů ohledně akciových společností do poměrů společností s ručením omezeným. S ohledem na to, že v komentovaném rozhodnutí se Vrchní soud v Praze zabýval akciovou společností, nadále tak činí i tento článek.
    [2] Text rozhodnutí je dostupný např. zde.
    [3] Srov. ustanovení § 487 odst. 2 OZ: „Soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby […]“
    [4] Srov. např. J. Lasák in Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, str. 851: „Domnívám se, že není věcného důvodu vylučovat možnost, aby soud ustanovil i obchodní korporaci opatrovníka. Ustanovení opatrovníka obchodní korporaci je nade vší pochybnost mírnějším opatřením, než její automatické zrušení s likvidací. Jako rozumný se proto jeví spíše výklad, že zrušení obchodní korporace s následnou likvidací […] by mělo připadat do úvahy, pouze pokud nelze řádného obnovení činnosti obchodní korporace dosáhnout ustanovením hmotněprávního opatrovníka postupem podle § 165 [OZ].“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )
    3. 12. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.