Návrh příslušné osoby na přijetí nápravných opatření v prostředí vnitřního oznamovacího systému
Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů ukládá tzv. povinným subjektům právní povinnost vést vnitřní oznamovací systém a v tomto rámci určit příslušnou osobu nebo příslušné osoby k výkonu činnosti podle § 11 zákona. V případě, kdy je podané oznámení vyhodnoceno jako důvodné, tak příslušná osoba ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona o ochraně oznamovatelů navrhne povinnému subjektu přijmout opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu.
O tom, za jakých podmínek, v jaké formě a s jakými obsahovými náležitostmi má být tento návrh povinnému subjektu předložen, ale již zákon nic dalšího neuvádí a žádná vodítka v tomto směru bohužel nenajdeme ani v důvodové zprávě anebo v metodických návodech Ministerstva spravedlnosti [1]. Tato skutečnost pak často v praxi vede k pochybnostem ohledně správnosti postupu příslušné osoby v konkrétních případech hodnocení důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání a náležitostí návrhu opatření k předejití nebo nápravě zjištěného protiprávního stavu [2].
Kdy podat návrh nápravných opatření
Jak již bylo shora uvedeno, tak podle § 12 odst. 5 zákona o ochraně oznamovatelů příslušná osoba navrhne opatření k předejití nebo nápravě zjištěného protiprávního stavu v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako důvodné.
Pro případ vyhodnocení oznámení jako oznámení důvodného přitom zákon ukládá příslušné osobě podat návrh opatření na předejití nebo nápravu protiprávního stavu jako právní povinnost. Někdy je ale tato povinnost spojována s možnou výjimkou a vynětím z této povinnosti za situace, že by v souvislosti s podáním návrhu „mohlo dojít k prozrazení totožnosti oznamovatele nebo jiných chráněných osob“ [3].
Již v této souvislosti vzniká první otázka, na kterou nemusí být v praxi vždy jednoduchá odpověď, a to, v jakém případě a za jakých podmínek je možné oznámení vyhodnotit jako důvodné. V této otázce obecně platí, že jako důvodné lze vyhodnotit pouze takové oznámení, které splňuje dvě klíčová kritéria.
Za prvé oznámení musí, co do obsahu oznamovaných skutečností o možném protiprávním jednání, odpovídat skutkovému stavu zjištěnému v rámci procesu posuzování důvodnosti oznámení. Současně je třeba, k naplnění druhého kritéria, aby takto zjištěný skutkový stav (skutek) s vysokou mírou pravděpodobnosti odůvodňoval závěr, že předmětné jednání naplňuje znaky protiprávního jednání ve smyslu jeho legální definice obsažené v § 2 zákona o ochraně oznamovatelů. To znamená, že takové jednání naplňuje buď znaky trestného činu nebo přestupku (s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100 000 Kč) anebo, že porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v některé z oblastí uvedených v § 2 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů.
K tomu je třeba doplnit, že příslušná osoba samozřejmě nemůže v tomto směru činit závazné právní závěry jako tomu je u orgánů veřejné moci, ale měla by „jen“ kvalifikovaně vyhodnotit, zda je na základě zjištěných skutečností dána ohledně naplnění znaků protiprávního jednání vysoká míra pravděpodobnosti a důvodného podezření.
Komu podat návrh nápravných opatření
Další otázka, a to, komu má příslušná osoba podat, resp. komu má předložit návrh opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu, nemá zdaleka tak jednoduchou odpověď, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Pokud jde o již vícekrát zmiňované ustanovení § 12 odst. 5 zákona o ochraně oznamovatelů, tak to pouze obecně stanoví, že příslušná osoba přijetí opatření navrhne povinnému subjektu, a to bez jakékoli další konkretizace.
V tomto ohledu pak nezbývá než dovodit, že návrh nápravných opatření se zásadně předkládá statutárnímu orgánu daného povinného subjektu (právnické osoby) s tím, že se zde aplikují obecná ustanovení § 163 a násl. občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb. za příp. použití souvisejících zvláštních právních předpisů, a to zejména pokud půjde o veřejnoprávní povinné subjekty a orgány veřejné moci, pokud jsou v daných souvislostech současně povinnými subjekty.
Pouze v případě, že by byli členové statuárního orgánu z rozhodování o nápravném opatření z důvodu střetu zájmů, podjatosti nebo jiných vážných důvodů vyloučeni, tak by nezbývalo než návrh předložit jinému orgánu právnické osoby (např. dozorčímu nebo kontrolnímu orgánu) nebo jiné osobě ve vedoucím postavení, u kterých střet zájmů, podjatost anebo jiná vylučující okolnost nehrozí.
V tomto směru je pro úplnost třeba upozornit i na skutečnost, že pokud je oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, tak příslušná osoba navrhuje nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci.
Jakým způsobem a v jaké formě podat návrh nápravných opatření
Velmi důležitou, ale v zákoně nijak neupravenou otázkou je, jakým způsobem a v jaké požadované formě má příslušná osoba povinné osobě opatření k předejití a nápravě protiprávního stavu navrhnout. Bližší vodítka v tomto směru opět nenalezneme ani v důvodové zprávě, ani v metodických návodech Ministerstva spravedlnosti.
Lze považovat za nesporné, že návrh nápravných opatření musí být předložen v písemné formě, která umožnuje zachytit jak shrnutí obsahu oznámení a výsledky posuzování jeho důvodnosti, tak i vlastní odůvodnění navrhovaných nápravných opatření. Neplatí přitom omezení ohledně toho, zda má být co do splnění písemné formy návrh předložen v listinné podobě anebo, zda bude předložen v elektronické podobě příslušného e-dokumentu, který bude pokud možno zabezpečen proti dodatečným úpravám (např. ve formátu pdf).
Pokud jde o konkrétní způsob podání, resp. předložení návrhu nápravných opatření, tak ten bude samozřejmě záviset na nastaveném způsobu komunikace mezi příslušnou osobou a „vedením“ povinné osoby, zejména s přihlédnutím k tomu, zda je ke komunikaci s příslušnou osobou pověřen konkrétní člen statutárního orgánu právnické osoby (povinného subjektu).
Co vše musí návrh nápravných opatření obsahovat
Ani pokud jde o požadovaný obsah a obsahové náležitosti návrhu nápravných opatření, tak zákon o ochraně oznamovatelů, jeho důvodová zpráva ani metodické návody Ministerstva spravedlnosti nic bližšího neuvádějí. V této souvislosti navíc zákon vždy hovoří výhradně jen o návrhu nápravných opatření a nezabývá se již tím, zda a v jaké podobě by měla být jeho součástí i závěrečná zpráva příslušné osoby o zjištěních získaných v procesu interní investigace a o výsledcích posuzování důvodnosti oznámení.
Určitým vodítkem v tomto směru ale mohou být jednak dotčené mezinárodní standardy ISO [4], které se týkají whistleblowingu a interní investigace, a dále pak i některé zahraniční metodiky, zejména slovenského Úřadu pro ochranu oznamovatelů (Úrad na ochranu oznamovateľov, ÚOO) [5] a Německého institutu pro compliance (Deutsches Institut für Compliance, DICO) [6].
Obecně přitom lze konstatovat, že by návrh nápravných opatření měl vždy v sobě zahrnovat i již shora zmiňované informace tvořící závěrečnou zprávu o výsledcích interní investigace a posuzování důvodnosti předmětného oznámení, neboť bez toho nemůže povinný subjekt ohledně návrhu kvalifikovaně a s náležitou péčí rozhodnout. Tato skutečnost je samozřejmě o to významnější, že povinný subjekt není návrhem příslušné osoby vázán a je čistě na jeho úvaze a posouzení, zda navrhované opatření akceptuje a rozhodne o jeho přijetí anebo zda k předejití nebo nápravě protiprávního stavu přijme jiné vhodné opatření.
Závěrem je třeba v této souvislosti zmínit, že například shora cit. metodika slovenského ÚOO výslovně uvádí devět „povinných“ údajů, které by měl protokol o výsledku prověřování oznámení obsahovat, a to včetně popisu konkrétních úkonů provedených v procesu prověřování, vyhodnocení oznámení a odůvodnění navržených nápravných opatření.
JUDr. Pavel Koukal
advokát / Associate Partner
Rödl & Partner
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 111
E-mail: pavel.koukal@roedl.com
[1] Tyto metodické návody a pomůcky k aplikaci zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti: Právní úprava a metodické doporučení – Oznamovatel
[2] Dále je v textu rovněž používáno zkrácené označení „nápravná opatření“.
[3] Srov. Nulíček, M., Cervanová, A., Nonnemann, F., Králová, M. Zákon o ochraně oznamovatelů. Praktický komentář. E-kniha. Wolters Kluwer, 2023. Komentář k § 11 odst. 1 písm. b).
[4] Srov. ISO 37002:2021 (Whistleblowing management systems – Guidelines) a ISO/TS 37008:2023 (Internal investigations of organizations – Guidance).
[5] Srov. Metodické usmernenie č. 3/2022 k procesu preverenia oznámení o protispoločenskej činnosti. Úrad na ochranu oznamovateľov. K dispozici >>> zde.
[6] Srov. DICO S04 – Interne Untersuchungen. Deutsches Institut für Compliance e.V.
Částečně k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
