epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 5. 2004
    ID: 25925upozornění pro uživatele

    Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás - VIII. část – Erbovní spory

    Mezi známé erbovní spory patří například Grey versus Hastings (1410) nebo Lovel versus Morley (1386), ovšem všechny je předčil slavný spor Scrope versus Grosvenor, který sice byl de iure vyřešen již roku 1389, ale jeho důsledky a občasné „škádlení znesvářených stran“ trvá dodnes. Podstata sporu spočívá v právu užívat znak popsaný jako „modré pole, v něm zlaté kosmé břevno“.

    Dostáváme se k problematice, která u nás bohužel není řešena jako oddělený problém, nýbrž v nejlepším případě jen jako zásah do projevů osobnosti, kolize s předpisy autorského zákoníku či patentových, resp. známkových práv.

    Británie má však s právem na ochranu osobnosti v podobě nezaměnitelnosti erbu letité tradice. Hovoříme zde o tzv. erbovních sporech – takových sporů bylo v průběhu stovek let existence heraldiky bezpočetně. Ovšem zatímco dnes se jedná „již jen o ochranu osobnosti“ a případně ochranu duševního vlastnictví, nesmíme zapomínat, že v minulosti se nejednalo jen o ušlechtilé ideály hrdosti na svůj původ a tedy i erb, nýbrž i o problém ryze praktický. Co se stane, když na bojiště přijedou pod totožnou korouhví dva bojovníci (v horším případě každý na jiné bojující straně)?! Nastane pochopitelně chaos! K tomu musíme připočíst „posedlost“ předků k označování veškerých předmětů svými erby – ostatně, jednalo se o praktické označení vlastnictví či držby. Erby tedy byly v boji značeny nejen praporce a štíty, ale často také oděv většiny vojáků (aby bylo jasné „kdo ke komu patří“), dále samozřejmě cennější zbroj, jako například meče důstojníků, ale v pozdějších dobách také děla a mnoho dalšího. Navíc erb sloužil též jako podpis, drtivá většina alespoň průměrně důležitých listin byla označována erby v podobě pečetí – k tomuto nutno podotknout, že záleželo i na barvě vosku pečeti! Králové (vladaři, tedy jednalo-li se o knížectví, pak i knížata), vysocí církevní představitelé, královská města apod. užívali vosk červený, střední a nižší šlechta, osoby významné avšak nikoliv na úrovni nejvyšší společenské třídy apod. užívaly pečetní vosk zelený a „nejnižší hodnotu“ měl vosk černý, kterým své listiny stvrzovala například menší městečka či některé menší cechy. Od tradice rozlišování barev vosků pro jednotlivé třídy se upustilo již v 18. století , dodnes je však v této sféře dodržován jakýsi společenský úzus – například pro pečetění mezistátních smluv se užívá výhradně vosk červený.

    Záměnou erbu tedy mohlo dojít ke značným škodám (včetně škod na majetku). Mezi známé erbovní spory patří například Grey versus Hastings (1410) nebo Lovel versus Morley (1386), ovšem všechny je předčil slavný spor Scrope versus Grosvenor, který sice byl de iure vyřešen již roku 1389, ale jeho důsledky a občasné „škádlení znesvářených stran“ trvá dodnes. Podstata sporu spočívá v právu užívat znak popsaný jako „modré pole, v něm zlaté kosmé břevno“. Problém tkvěl v tom, že na tentýž znak si činili nárok „sousedé“ Lord Richard Le Scrope z hrabství Lancashire a Sir Robert Grosvenor z hrabství Cheshire. Oba totiž přijeli na turnaj pod stejným znakem. Pozadí případu bylo samozřejmě též politické, jelikož současně v té době verboval Richard II. armádu proti Skotům a „modré pole s kosmým zlatým břevnem“ je erb značně prestižní – jednoduchý, snadno zapamatovatelný a navíc budící dojem starobylosti. Je omylem domnívat se, že „čím starší rodina, tím složitější erb“ – při spojování majetků a tím i erbů různých panství do erbu vlastního může dojít k rozšíření erbu na mnoho polí, avšak původní rodový erb si zakládá na jednoduchosti. Tzv. „novošlechta“, tedy „průmyslová šlechta“ z konce 19. století snad nikdy nedostávala erby jednoduché – vždy různě čtvrcené, půlené (kosmo či šikmo), ale též do špic a klínů (v každém poli různé figury – například ozubená kola, včely, různá nářadí – od lopat přes kladiva až vřetenům), zatímco „historické šlechta“ si zakládala na jednoduchém rodovém symbolu – potomci a i vzdálení příbuzní Vítkovců na symbolu růže, Sternbergové na zlaté hvězdě v modrém poli, Kolovratové na orlici, Kinští na 3 vlčích zubech v červeném poli atd.

    Spor Le Scropea a Grosvenora měl další háček v tom, že Le Scrope zvítězil již jednou ve velmi podobném sporu s s rytířem Carminowem z hrabství Cornwall, přičemž Carminow se dovolával historie – jeho předkové údajně odvozují svůj původ od bájného krále Artuše, tedy dávno před příchodem rodu lorda Le Scropea, který přitáhl do Anglie až v 11. století s Vilémem Dobyvatelem. Shromáždění rytířů vyřešilo spor diplomaticky – dovolilo Carminowi užívat stejný erb, ale pouze za podmínky, že se vrátí do vzdáleného Cornwallu. Je pozoruhodné, že podobně řeší tuto otázku též Bartolus de Saxoferrato ve svém spise „Tractatus de insigniis et armis“ (Pojednání o znameních a znacích) z poloviny 14. století ve středoevropském prostředí a není pochyb, že angličtí rytíři Bartolovu práci neznali.

    Bartolus v šestém bodě svého pojednání uvádí: „…jestliže jeden přijímá znak, který druhý nosil odedávna, tento na něm nemá (zvláštní) zájem, pravděpodobně mu to (také) nebude na urážku. Příklad: Jeden Němec v době odpustků přišel do Říma, kde spatřil jednoho Itala, jak nosí znak a znamení jeho předků. Chtěl ho kvůli tomu žalovat, avšak zajisté to nemohl. Je totiž taková vzdálenost mezi oběma místy či bydlišti, že tím onen první nemohl trpět újmu, a v těchto věcech, jež někdo na základě jistého veřejného práva přijal ve svém užívání, se nemá podávat žaloba než jen ze závažných důvodů“ . Nepochybně důležitá je zde pasáž „Je totiž taková vzdálenost mezi oběma místy či bydlišti, že tím onen první nemohl trpět újmu…“, což plně koresponduje s rozhodnutím anglických rytířů, kteří hodlali „odeslat“ rytíře Carminowa zpět do Cornwallu, který byl od panství Le Scropea (Lancashire) v té době dostatečně vzdálen. Otázkou zůstává dnešní interpretace vzdálenosti – tedy v době, kdy je svět propojen globálními informačními prostředky a zvláště vizuálním médiem jakým je internet. Obávám se, že „odeslání Carminowa do Cornwallu“ by dnes bylo stejně nedostatečné jako jeho přesun kamkoliv jinam. Při vytváření nových znaků se tedy musí mj. hledět na CELOSVĚTOVOU nezaměnitelnost, což samozřejmě vyžaduje stálé sledování celosvětových i regionálních heraldických „novot“ a trendů.

    Dodejme, že Bartolus se zabývá i jiným řešení: „…zakázat někomu nosit cizí značku může onen, jehož je to značka, a nebo může žádat o to, aby to bylo zakázáno, jestliže se mu tím děje bezpráví, že totiž ten druhý ji nosí bezectně či hanebně neb s ní tak zachází… Za druhé o tom může rozhodnout kdokoliv třetí, kdož je tím urážen, a na jeho žádost to sluší být zakázáno. Za třetí soudce z moci svého úřadu, že to může být k pohoršení a vést k nesváru podřízených“ a dále uvádí odkaz na Lex Iulia, který stanovuje, aby lid nebyl klamán.

    Nicméně Carminow nebyl ochoten navrátit se do „svého Cornwallu“ a raději přijal do svého erbu volnou čtvrť, aby tak odlišil svůj znak od Le Scropea. Rod Carminowů však již vymřel, čili tento erbovní spor nepokračoval, na rozdíl od sporu Scrope versus Grosvenor. Spor skončil až po pěti letech (1390) a Court of Chivalry (rytířský soud) rozhodl ve prospěch Lorda Richarda Le Scropea. Nicméně – jak známo – soudy „něco stojí“ a rod Scropeů se výdaji na toto řízení téměř zruinoval. Grosvenorové měli rozhodnutím soudu užívat ve svém erbu pro oblišení stříbrný lem (borduru), ovšem Grosvenorovo odvolání vyslyšel Richard II., rozhodnutí soudu zrušil a nahradil jiným řešením. Borduru ustanovil jako nedostatečný rozlišovací znak pro osoby pokrevně nespřízněné – navíc v rámci jednoho království. Grosvenorovi udělil zcela nový znak – zlatý snop v modrém poli. Nicméně dějiny jdou neúprosně dál a situace mezi rody se během staletí radikálně změnila. Le Scropeové jsou dnes menší venkovskou šlechtou, která na znamení dávného vítězství přikazuje mužským potomkům rodu nosit modré kravaty se zlatými kosmými pruhy. Na druhé straně Grosvenorové ve druhé polovině 19. století dosáhli titulu vévodů – nejsou ničím menším než vévody z Westminsteru! Ještě koncem 19. století dostal vítězný dostihový kůň ze stáje Grosvenorů jméno Bend Or (Zlaté břevno) a údajně stejnou přezdívku měl i druhý vévoda z Westminsteru, tedy Grosvenorové na svoji prohru zjevně nezapomněli. Představitelé oba rodů se před několika lety setkali v rovnocenné funkci – vicepresidenti Heraldické společnosti .


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Tomáš Tyl
    12. 5. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 305-306/2012 ze dne 10. dubna 2012
    • Právní symbolika v podání T. Hobbese
    • Nezávislé regulační orgány (stručný nástin problematiky)
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás X. část – možné erbovní spory v ČR dnes
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás IX. část – „Smluvní příbuzenství“ a továrny na erby
    • Etika především
    • Právo, pohádky a kultura sebelásky
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás - VIII. část – Erbovní spory
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás VII. část – Málo známé dokumenty, deklarace české šlechty 1938-1939
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás VI. část – Zadarmo to nebude, právo na místo
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás V. část – Nebijte dámu aneb heraldická etiketa

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.