epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    27. 2. 2004
    ID: 23781upozornění pro uživatele

    Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás VI. část – Zadarmo to nebude, právo na místo

    V minulé části jsme skončili slovy Dr. Gutha-Jarkovského, který hovořil o zakoupení řádu. Často se hovoří o tom, že si „šlechta titul koupila“. Z mně neznámých důvodů získalo slovo „koupit“ v několika posledních desetiletích pejorativní nádech. V následujících řádcích bych rád osvětlil pravou podstatu plateb za titul.

    V minulé části jsme skončili slovy Dr. Gutha-Jarkovského, který hovořil o zakoupení řádu. Často se hovoří o tom, že si „šlechta titul koupila“. Z mně neznámých důvodů získalo slovo „koupit“ v několika posledních desetiletích pejorativní nádech. V následujících řádcích bych rád osvětlil pravou podstatu plateb za titul.

    Je velmi pochopitelné, že se „za šlechtictví“, respektive za udělení šlechtického titulu platilo. Vždyť spolu s nabytím titulu dotyčný obdržel přiměřenou „dávku práv“ – na druhé straně: vše, co činil, činil v rámci své země, které odváděl daně – byl v plném slova smyslu členem státu a do jisté míry též představitelem státní moci na území jemu udělenému (byl například soudcem ve sporech poddaných).

    Je to plně v souladu s aristotelovskou myšlenkou distributivní spravedlnosti. Tato se též často nazývá spravedlností podílnou nebo geometrickou a platí pro ni jednoduchý princip: „máš větší majetek, plať větší daně; čím víc platíš, měj více občanských práv“.

    Platba za udělení šlechtického titulu navíc nebyla ničím „pokoutním“, nýbrž přesně stanovenou taxou vyhlášenou příslušnými státními orgány (základem byl §137 patentu ze dne 27.ledna 1840). Za udělení prostého šlechtictví se platilo 1050 zlatých, což bylo v přepočtu 2100 Korun (té doby). Rytířský stav vyžadoval zaplacení 1575 zlatých, tedy 3150 K, svobodný pán (baronát) za 3150 zlatých, tedy 6300 korun, hraběcí stav 6300 zlatých, což bylo 12600 Korun a knížecí stav stál 12600 zlatých, tedy 25200 korun (z toho mimo jiné vyplývá, že poměr jednoho zlatého ke koruně byl přibližně 1:2). Nebylo zcela nezbytně nutné postupovat přesně po těchto stupních, nýbrž bylo možné některé stupně „přeskočit“, což upravoval §138 výše uvedeného patentu s tím, že při přeskočení se neplatil jen poplatek za stupeň nabytý, nýbrž též za přeskočené stupně (například svobodný pán tedy platil za svůj baronát nejen 6300 korun, ale také 3150 za přeskočený stupeň rytířský a 2100 korun za přeskočený stupeň šlechtický).

    K prvnímu stupni šlechtictví se „dokupovala ozdoba“ a to titul „šlechtic“ čili „Edler von“, za což se připlácelo 105 zlatých (10% z částky za vyzdvižení do tohoto stavu), přičemž stejný obnos 10% se připlácel za udělení predikátu (z XY, von XY).

    Kromě toho zde byly úřední poplatky za vyhotovení diplomu (nobilitační listiny), které byly adekvátní výše uvedeným taxám – u šlechticů 140 zlatých, až po stav knížecí s částkou 1610 zlatých.

    Za skvělou činnost pro stát bývali dotyční vyznamenáni a mnohé dekorace s sebou přinášely i šlechtický titul. Dle nařízení ze dne 12. ledna 1757 mohl každý důstojník, který sloužil v armádě 30 let nepřetržitě a bezúhonně se šavlí (=tedy jako důstojník), a který sloužil též před nepřítelem, požádat o udělení prostého šlechtictví s tím, že mu taxa mohla být prominuta. Podobně bylo možné udělit baronát důstojníkům, kteří obdrželi vojenský řád Marie Terezie (patent z 18. června 1757) na pouhé požádání. Řád měl tři třídy, přičemž na baronát měli právo držitelé jakékoliv třídy.

    Podobně bylo ustanoveno, že nabytí královského řádu sv. Štěpána „předpokládá nabytí šlechtictví“. Toto nejasné ustanovení specifikovala císařovna Marie Terezie 5. května 1764 patentem, v němž se uvádí (s ohledem na to, že každý držitel výše uvedeného řádu byl šlechticem), že „z milosti císařské k své žádosti do stavu panského (svobodných pánů), pak i do stavu hraběcího s prominutím tax mohou býti povýšeni“.

    Od roku 1808 se pojilo šlechtictví s udělením c.k. rakouského řádu Leopoldova (udělovaný císařem Františkem I.). Hojně užívaným vyznamenáním byl řád železné koruny, který byl původně založen císařem Napoleonem dne 5.června 1805 a znova obnoven císařem Františkem I. dne 12. června 1816 (tedy paradoxně po Napoleonově porážce). Řád železné koruny šlechtictví jen naznačoval, nepřinášel je automaticky, ale řádová statuta ustanovila, že komandéři čili majitelé II. třídy mohli být povýšeni na požádání do stavu svobodných pánů a podobně rytíři neboli majitelé III. třídy tohoto vyznamenání byli na požádání vyzdviženi do stavu rytířského – obojí bez nutnosti platit taxu! Držiteli vyznamenání železné koruny byl například i JUDr. Pražák, Dr. Rieger a mnoho dalších osobností, které si spojujeme již spíše s počátkem československého státu.

    Často připomínaným je známý řád Františka Josefa I., ovšem s ním nebyly spojeny žádné výhody podobné výše uvedenému.

    Na druhé straně existovala i různá „peněžní dobrodiní“ spojená se šlechtictvím – klasickým příkladem je založení nadace hrabětem Strakou (ano – Strakova akademie, původně určena potomkům starých českých rodů). Míst v této nadaci bylo 80, přičemž mladý šlechtic mohl dostávat z nadace 500 zlatých školného ročně na školách středních a 600 zlatých na univerzitě. Na účet fondu se kromě toho však vybraný student – šlechtic vzdělával v tělocviku, plavání, kreslení, jízdě na koni, šermu a tanci.

    Zajímavostí je zcela nepochybně možná ztráta šlechtictví a pominutí práva k jeho užívání – bylo dávno zrušeno, že šlechtic nesměl pracovat, jak se tomu dodnes traduje! Šlechtictví pomine pouze tehdy, pokud celá rodina vymře po meči, protože šlechtictví ženských členů rodu na jejich potomstvo nepřechází (tomu se zabraňovalo různými adopcemi či erbovním strýcovstvím, kdy byl na žádost držitele erbu a titulu – obvykle posledního v mužské linii - k tomuto právu přijat někdo další – často z pobočné linie rodu či z rodů podobně spřízněných). Za druhé: pokud se šlechtična provdá za nešlechtice (žena by měla následovat stav svého muže – otázkou zůstává, pakliže by dětem z takového svazku bylo ponecháno jméno ženy. Předpokládáme, že dětem by tak zůstal i titul, který je se jménem spojený, je to ovšem pouze hypotéza v republikánském zřízení zakazujícím šlechtictví prakticky neprokazatelná). Za třetí se jedná o neoprávněné vystěhování (toto bylo považováno za obdobu vlastizrady). Za čtvrté se šlechtictví ztrácí následkem trestního odsouzení na smrt nebo do vězení v těžkém žaláři „pro zištnost“. Tento trest však stíhal pouze odsouzence a nevztahoval se ani na manželku, ani na děti narozené před odsouzením otcovým (zákon neřeší rozlišnost mezi „narozením a početím“, zřejmě nezodpovězenou otázkou nám tak zůstává případ, kdy dítě bylo počato před odsouzením, jak se však zdá, rozhodným okamžikem zde vždy bylo až narození).

    Nepříliš známou částí heraldického práva je obnovení šlechtictví starého či „pominutého“. Potomek rodu, který zamýšlí obnovit šlechtictví, musí nejprve dokázat svůj přímý původ od předků, kteří užívali šlechtictví (alespoň jeden předek, který byl povýšen či užíval šlechtictví). Takovým důkazem mohou být samozřejmě rodné a oddací listy, ale například také starý diplom čili nobilitační listina (právě s těmito „důkazy“ se ve druhé polovině 19. století stalo několik „omylů“ – později odhalených, kdy dotyčný jen předstíral příslušnost ke kdysi šlechtickému a například dle jeho tvrzení jen zdánlivě vymřelému rodu). Obnovení šlechtictví upravoval dekret dvorské komory ze dne 12. října 1840 vedený pod číslem 5592. Za obnovení šlechtictví se platila taxa odpovídající pátému dílu poplatku za nové povýšení, čili obnovení stavu šlechtického 210 zlatých, rytířského 315, baronského 630, hraběcího 1260 a knížecího 2520 zlatých.

    Jistou nepříliš pochopenou zajímavostí našeho heraldického práva je tzv. „vyčkávací znak“ čili Wartschild. Jedná se o znak, ve kterém není žádná figura – který je zcela prázdný. Držitel takového znaku vyčkává na uznání nároku – obvykle dědictví, kdy mu připadne znak nový či jistý titul, důstojenství, úřad… Tento znak doposud užívá jiná osoba – po jejím úmrtí znak připadne „čekateli“ a takový znak je poté plně vykreslen do prázdného pole znaku doposud označeného jako „vyčkávací“.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Tomáš Tyl
    27. 2. 2004
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 305-306/2012 ze dne 10. dubna 2012
    • Právní symbolika v podání T. Hobbese
    • Jak si přivydělat ?
    • Nezávislé regulační orgány (stručný nástin problematiky)
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás X. část – možné erbovní spory v ČR dnes
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás IX. část – „Smluvní příbuzenství“ a továrny na erby
    • Etika především
    • Právo, pohádky a kultura sebelásky
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás - VIII. část – Erbovní spory
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás VII. část – Málo známé dokumenty, deklarace české šlechty 1938-1939
    • Nebuďme hloupí aneb o heraldickém právu u nás VI. část – Zadarmo to nebude, právo na místo

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové - 10.11.2022
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2022
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Vylučovací žaloba
    • DEAL MONITOR
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.