epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 3. 2025
    ID: 119304upozornění pro uživatele

    Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení

    Judikatura českých soudů je dosti bohatá v otázce nepřiměřenosti úroků z prodlení, co se týče jejich sjednané výše. Ústavní soud opakovaně uvedl, že nepřiměřeně vysokým úrokem z prodlení se sleduje záměr získat majetek dlužníka, jehož hodnota bude ve významném nepoměru k původnímu dluhu. Zároveň platí, že úroky z prodlení nikdy nemohou zcela vybočit z mezí přiměřenosti ve vztahu k majetkové sféře věřitele, ale i dlužníka.

    Co ale, když exekuční řízení trvá značně dlouhou dobu a úrok z prodlení mezitím narostl do obřích rozměrů? Na otázku přiměřenosti úroku z prodlení pro tyto případy se zaměřím v tomto článku.

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Způsob započítávání výtěžku v exekuci
     

    Téma nepřiměřenosti úroku z prodlení při značné délce exekučního řízení je aktuální i s ohledem na dřívější právní úpravu, dle které se finanční prostředky vymožené v exekuci započítávaly nejprve na úroky a až poté na jistinu. Kvůli tomu nedocházelo primárně k umořování jistiny a povinným výše dluhu zejména u déletrvajících exekucí stále narůstala, přestože ke splácení docházelo.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Od 1. 1. 2022 jsou peníze vymožené v exekuci použity nejprve na náklady exekuce, pak na (nejstarší) jistinu, následně na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného, viz ustanovení § 265a zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.

    S ohledem na přechozí právní úpravu zápočtu výtěžku tak u déletrvajících exekucí úrok z prodlení u těchto exekucí mnohdy mnohonásobně převyšuje jistinu, a to i když byla sazba tohoto úroku sjednána v přiměřené výši, či určena pomocí repo sazby České národní banky při zákonném úroku z prodlení.


    Judikatura Nejvyššího soudu
     

    Otázka přiměřenosti úroku z prodlení ohledně délky trvání exekuce a způsobu předchozího započítávaní vymožené částky ve vztahu k jistině a příslušenství byla předmětem námitek dovolatele v nedávno řešeném případu Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 1023/2020.

    V daném případě přitom byl dovolatel ve starobním důchodu, navíc s psychiatrickým onemocněním. Dle jeho tvrzení by za současných podmínek zbývající částku příslušenství již splacené jistiny uhradil až za 84 let. Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2021 vyjádřil, že exekuce je a může být nehledě na předchozí délku řízení nadále prováděna srážkami z nerozporovaných příjmů povinného, a to aniž by se Nejvyšší soud v tomto případě do detailu zabýval možným zneužitím práva s ohledem na nárůst úroku z prodlení při značné délce daného exekučního řízení.

    Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení pod sp. zn. 20 Cdo 442/2022 ze dne 16. 8. 2022, ve kterém konstatoval, že skutečnost, kdy výše příslušenství pohledávky s ohledem na délku exekuce trvající od roku 2004 převyšuje několikanásobně vymáhanou jistinu, nemůže být důvodem k zastavení exekuce dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Věc se následně dostala k Ústavnímu soudu, který v usnesení pod sp. zn. IV. ÚS 3035/22 uvedl, že výše daného příslušenství pohledávky byla určena právním předpisem, který byl Ústavním soudem již v minulosti shledán ústavně souladným, a především je odvislý od předmětné délky daného exekučního řízení.


    Přiměřenost úroků z prodlení v judikatuře Ústavního soudu
     

    Téma obecné přiměřenosti úroků z prodlení je již po dlouhé období předmětem zkoumání Ústavního soudu. V nálezu ze dne 1. 7. 2010 vyhlášeného pod sp. zn. I. ÚS 728/10 Ústavní soud uvedl, že smysl úroku z prodlení lze nacházet v jeho motivační a sankční funkci, pokud se dlužník ocitne v prodlení se včasným a řádným vrácením dluhu. I zde je však nutno – podle názoru Ústavního soudu - dbát na zásadu přiměřenosti, jedním ze stěžejních principů ústavního soudnictví, dodržovaný v demokratických právních státech, chápaný nikoliv pouze formálně, ale zejména materiálně, přičemž taková přiměřenost musí být konfrontována z hlediska objektivního posouzení dané věci.

    Dle nálezu ze dne 1. 4. 2019 pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 jsou obecné soudy dle soudu Ústavního povinny výkon rozhodnutí alespoň částečně zastavit dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu, přičemž musí být v každém případě zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele.

    Ústavní soud se v minulosti vyjádřil i způsobem, že po dlužníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby předpokládal, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku jistiny, viz nález pod sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012.


    Omezení doby úročení v předchozí veřejnoprávní úpravě
     

    Jak je vidět, nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku trvání závazkového vztahu potažmo exekučního řízení Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi nehodlá příliš připustit a daná problematika byla v minulosti řešena pouze stroze. Pro případné posouzení dané nepřiměřenosti příslušenství pohledávky při značné délce exekučního řízení tak musíme vycházet z obecných judikaturních závěrů pro nepřiměřenost úroku.

    Při úvahách de lege ferende se přitom můžeme inspirovat ve veřejném právu. Podle ustanovení § 252 odst. 2 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2014 platilo, že úrok z prodlení, který daňovému subjektu vzniká při neuhrazení splatné daně, se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Omezení doby úročení bylo následně zrušeno zákonem 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015.


    Závěr
     

    Mám za to, že nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku trvání závazkového vztahu potažmo exekučního řízení je v českém právu řešena nedostatečně. Případná zákonná úprava absentuje zcela a judikatura se této otázce věnuje pouze okrajově, aniž by daný problém byla ochotna připustit.

    Toto téma je o to více aktuální s odkazem na nedávno provedenou novelu zákona 120/2001 Sb., exekučního řádu, se zakotvením nenápadného ale důležitého ustanovení § 265a do zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, který stanovil pravidla pro zápočet výtěžku tak, že výtěžek dosažený exekucí se započte primárně na náklady exekučního řízení a jistinu. Před touto novelou se totiž skončení exekuce mohlo zdát jako nikdy nedosažitelné, když v důsledku přednostního vyrovnání příslušenství pohledávky se již nemuselo dostat na uhrazení alespoň části jistiny, v důsledku čehož dané příslušenství narůstalo do astronomických výšin.

    Jako vodítko pro posuzování nepřiměřeného příslušenství pohledávky z důvodu značné délky exekučního řízení by měl být především test materiální přiměřenosti, aby vymáhané příslušenství bylo stále v rovnováze s majetkovými a výdělečnými možnostmi dlužníka (povinného) a opodstatněným finančním nárokem věřitele (oprávněného).

    Konkrétnějším vodítkem, kdy je daný úrok po již proběhlé značné délce exekučního řízení nepřiměřený, může být výrazný nepoměr k původní jistině způsobem, že ji dokonce až několikrát převyšuje. Inspirovat se můžeme rovněž i již neúčinnou právní úpravou obsaženou v zákoně 280/2009 Sb., daňovém řádu, která možnou dobu úročení omezovala na 5 let. Oproti veřejnoprávní úpravě bych však navrhovala, aby 5letá doba úročení činila nejnižší možné časové omezení pro posuzování přiměřenosti úroku při námitce značné délky exekučního řízení. Takto nepřiměřený úrok by pak musel být předmětem návrhu na částečné zastavení exekuce dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

    V úvahu přichází i alternativní možnosti řešení pro povinného nepříznivé situace a v tomto směru mě v souvislosti s výkonem mé advokátní praxe napadá možnost domluvy mezi povinným a oprávněným, kdy ten dá se zastavením exekuce do části nepřiměřeného příslušenství souhlas například oproti jednorázovému splacení zbývající části jistiny, či jejímu významnějšímu podílu.


    Mgr. Denisa Mokřížová
    ,
    advokátka



     

    Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.
     

    Lazarská 11/6
    120 00  Praha 2
     

    Tel.:    +420 222 517 466
    Fax:    +420 222 517 478


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Denisa Mokřížová (Vych & Partners)
    27. 3. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.