Nezapomeňte na sociální a zdravotní pojištění!

Správa sociálního zabezpečení vyžaduje vyplněný přehled o příjmech a výdajích do konce dubna, respektive července. Druhý termín platí kromě lidí s daňovým poradcem také pro ty, kteří mají nulový příjem a nepodávají daňové přiznání. Do osmi dnů poté je pak nutné vyrovnat případný nedoplatek.

Zdravotní pojišťovny jsou náročnější, chtějí vyplněný formulář včetně uhrazení dluhu do osmi dnů po podání daňového přiznání.
 
Kdo platí sociální a zdravotní pojištění?

Z příjmů ze zaměstnání to bývá bez problémů, za své zaměstnance odvádí státu peníze zaměstnavatel. Povinnost platit mají pochopitelně i podnikatelé a za určitých podmínek také lidé, kteří si přivydělávají. Právě druhá jmenovaná skupina někdy na tyto dávky státu zapomíná, případně dělá chyby. Spoléhat na to, že pojišťovna nezjistí, kolik kdo vydělal, by však bylo krátkozraké. Jak potvrdil Lubomír Janoušek z pražského finančního ředitelství, součinnost mezi berními úřady a pojišťovnami existuje. „Dotazují se na konkrétní případy a my jim máme povinnost údaje sdělit,“ říká. Neplatičům pak hrozí, že budou muset peníze zpětně uhradit, a to včetně penále.

Zdravotní pojišťovně platí ten, kdo si přivydělává pravidelně nebo se jeho příjmy řadí do kategorie příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Patří sem mimo jiné například přivýdělky řemeslníků, znalců, tlumočníků, honoráře a podobně. V prvním roce se nemusí platit zálohy. Po jeho skončení je třeba doručit pojišťovně vyplněný tiskopis a pojistné doplatit.

Naopak, kdo si vydělá nahodile za měsíc do 400 korun nebo příležitostně pracuje maximálně sedm dní v kuse a tato činnost se neopakuje, na zdravotní pojištění myslet nemusí. Stejně jako člověk, který jednorázově něco prodal (dům, auto apod.). 
 
Sociální pojištění z přivýdělků, jen když byly soustavné

Kdo si nahodile přivydělával, nemusí sociální pojištění z přivýdělků za rok 2003 platit, kdo pracoval pravidelně, bude je platit. Podobně jako v případě zdravotní pojišťovny se v průběhu prvního roku činnosti neplatí zálohy. Po jeho skončení doručíte správě sociálního zabezpečení vyplněný přehled o svých příjmech a vyrovnáte případný dluh. Zálohy se stanoví až pro další roky.

Problematika placení sociálního a zdravotního pojistného je složitá a pro laika bývá těžké správně určit, ze kterých příjmů dávky odvádět a z jakých nikoli. Je proto dobré poradit se s odborníkem - daňovým poradcem nebo účetním, jenže ten si za radu obvykle naúčtuje odměnu, nebo se dotázat přímo ve zdravotní pojišťovně či na správě sociálního zabezpečení. Tam je podobná informace zdarma. 

Komu hrozí kontrola?

Zatímco před dvěma lety, kdy ministerstvo připravilo tiskopis-zmetek se spoustou chyb a úředníci často nad jeho chybným vyplněním přivírali oči, letos už nemají důvod být shovívaví. Kdo vyplnění odbude nebo udělá nepřehlédnutelné chyby, ocitne se rázem v „ohrožené“ skupině. Podobně jako lidé, jejichž podnikání končí pravidelně ztrátou nebo každoročně platí daň do deseti tisíc korun, i on bude mít větší šanci, že na jeho dveře zaťuká finanční úředník.

Daňové přiznání musí na úřadě přijmout, i když je na první pohled špatně vyplněné. Poté však mají možnost vyzvat jeho majitele k opravě či doplnění, což může nakonec skončit i kontrolou. Podle Lubomíra Janouška je vždy hlavní výpočet daně, formální stránka bývá až na místě druhém. Nejvíc sledovanou skupinou jsou tedy lidé, kteří státu dlouhodobě neodvádějí nic nebo jen velmi málo. Což by - pokud by byla daň vypočtena správně - svědčilo, že člověk žije trvale pod úrovní životního minima.

Obecně platí, že menší strach z kontrol mohou mít lidé ve větších městech, zejména v Praze, kde je mnoho sledovaných, ale málo kontrolorů. Jiná situace bývá v menších obcích, kde mnohdy „úředník již na zápraží vyhlíží svého poplatníka“.

A rozhodně není vyhráno, když se úředník neozve do několika měsíců. Kontrola z finančního úřadu totiž  může nahlížet do účetnictví či jiné evidence, která sloužila jako podklad k daňovému přiznání, tři roky zpátky. Tato lhůta se může prodloužit až na jedenáct let, a to v případě, že během prvních tří let dostane člověk z úřadu dopis s žádostí o vysvětlení či doplnění některých údajů.

Zdroj: www.fincentrum.cz