Nová právní úprava úpadkového práva - Úpadek a hrozící úpadek dlužníka
Insolvenční řízení je specifická forma soudního řízení, které se užívá jen v případě, kdy není možné řešit vymožení dlužné částky věřitele za dlužníkem formou výkonu rozhodnutí, exekuce. Tento „ekonomický stav“ dlužníka je nazýván úpadkem.
Nová právní úprava obsažená v zák.182/2006 Sb., v platném znění, insolvenční zákon, vychází ze dvou základních forem úpadku nám již známých ze současné platné právní úpravy zák.328/1991 Sb., v platném znění, zákon o konkursu a vyrovnání, ( dále jen ZKV), a to za a)úpadku pro platební neschopnost a za 
Úpadek pro platební neschopnost dlužníka
je upraven v ust. § 3 odst.
a) výše uvedenou mnohostí věřitelů vůči dlužníkovi
b) peněžité závazky dlužníka vůči věřiteli po dobu delší 30 dní po lhůtě splatnosti
c) tyto závazky není dlužník schopen splnit
Tato forma úpadku dlužníka je použitelná pro všechny subjekty, krom výjimek uvedených v ust. § 6 insolvenčního zákona, tedy jak na fyzické osoby podnikající, tak nepodnikající, tak i na všechny právnické osoby.
Insolvenční zákon obsahuje novum v podobě stanovení konkrétního časového úseku pro určení platební neschopnosti dlužníka, a to dobou 30 dní po lhůtě splatnosti peněžitého závazku. Nahrazuje tak obecně určenou dobu obsaženou v ZKV, stanovenou jako „neschopnost plnit své peněžité závazky po delší dobu“. Tím je výrazně posílena zásada právní jistoty očekávání všech subjektů.
Třetí a tedy i poslední znak úpadku pro platební neschopnost dlužníka je skutečnost, že dlužník není schopen dostát svých závazků a není schopen tyto uspokojit. Zákon zde tedy přenáší nepřímo povinnost na dlužníka, který je povinen prokázat insolvenčnímu soudu svou schopnost dostát svých závazků vůči věřitelům. Insolvenční zákon ve svém ust. § 3 odst. 2 vymezuje čtyřmi vyvratitelnými domněnkami neschopnost dlužníka splnit své závazky, tj.:
a) v případě, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) dlužník neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud ( povinnost dlužníka, pokud vystupuje jako navrhovatel, připojit k návrhu seznam svého majetku včetně svých pohledávek, seznam závazků, seznam svých zaměstnanců, listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek).
Úpadek pro předlužení fyzických osob podnikatelů či právnických osob
je upraven v ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona a je definován takto:
a) dlužník má více věřitelů
b) souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
Úpadek pro předlužení je možný pouze u fyzických osob – podnikatelů a u právnických osob,vyjma osob uvedených v ust. § 6 insolvenčního zákona. Nutno též uvést, že právní úprava obsažená v insolvenčním zákoně při hodnocení, zda výše dlužníkových závazků převyšuje výši dlužníkova majetku, počítá i s budoucími možnými zisky či ztrátami dlužníka. Tj. pro posouzení předlužení dlužníka je významná okolnost stabilizace výnosů a ztrát subjektu a možnost dostát v budoucnu svým závazkům vůči věřitelům.
Hrozící úpadek dlužníka
S úmyslem včas reagovat na ekonomickou situaci subjektu zavádí nová právní úprava obsažená v insolvenčním zákoně možnost podat insolvenční návrh v případě hrozícího úpadku. Hrozící úpadek definuje ust. § 3 odst. 4 insolvenčního zákona jako stav subjektu, kdy lze ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžních závazků.
V souladu s ust. § 97 odst. 2 insolvenčního zákona je oprávněn podat insolvenční návrh v případě hrozícího úpadku pouze dlužník. Největší význam při podání insolvenčního návrhu v případě hrozícího úpadku spatřuji především v možnosti dlužníka vyhlásit na svůj majetek moratorium, jakožto nástupce institutu ochranné lhůty, a získat tak tím určitý čas pro řešení svého ekonomického stavu.
Závěrem bych rád uvedl, že rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka je předpokladem pro průběh dalšího isnolvenčního řízení a v pojetí insolvenčního zákona znamená zlom v průběhu insolvenčním řízení, kdy se první fáze řízení, jež je společná všem způsobům řešení úpadku, diferencuje na jednotlivé způsoby řešení úpadku.
Mgr. Václav Jindra
advokátní koncipient
Advokátní kancelář Mgr. Tomáše Mužíka
Pařížská 22
110 00 Praha 1
tel: +420224811846
fax: +420224811595
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
