Odškodňování po česku

 

Vyplácení náhrad pro oběti pomalých soudů narazilo na problém: pomalé úředníky

PRAHA Každý rok donutí štrasburský soud Česko zaplatit za pomalost jeho justice miliony korun. Minulý rok proto začalo ministerstvo spravedlnosti odškodňovat postižené samo. I nový systém má ovšem chybu - je pomalý.
Ministerstvo je žádostmi lidí, jejichž soudy se vlečou léta, zahlceno. Jen za čtyři letošní měsíce totiž přišlo skoro stejně stížností jako za celý minulý rok. Ministerstvo s náporem nepočítalo a lidé, kteří chtějí peníze za průtahy, opět čekají.
Advokát Václav Vlk, který podal za několik svých klientů návrh na odškodnění, tvrdí, že jednoduchou žádost ministerstvo nyní vyřizuje "plus minus půl roku", tedy na samé hranici zákonem stanovené lhůty, ale složitější případy trvají déle. "Výsledkem je, že se přidá dalších minimálně šest měsíců k věci lidí, jejichž případy se táhnou často několik let," vysvětluje Vlk.

Bude hůř

Skutečné problémy asi ale teprve přijdou. Z ministerských údajů totiž plyne, že letos si už žádost podalo 1639 lidí, kdežto za celý minulý rok "jen" 1986. I takový počet ovšem způsobil ministerstvu problémy, a 1125 starších žádostí proto loni převedlo do letošního roku. Ministerstvo potíže připouští, namítá ale, že neprotahuje samotné soudní případy justicí zkoušených lidí. Jeho stanoviska pouze řeší, kdo má na odškodnění nárok. Mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová dodává, že soud ve Štrasburku podobné stížnosti řeší i několik let.
Podle Kuncové může za současný stav hlavně nedostatek lidí. Takový nápor totiž nikdo nečekal a ministerstvo mělo navíc problém sehnat nové lidi. Nejdřív poslalo na přetížený odbor odškodňování několik úředníků důchodců a vypsalo tři konkurzy. "Výběrová řízení musela proběhnout tři, neboť se za podmínek, které může státní správa nabídnout při splnění všech kvalifikačních požadavků, nepřihlásil dostatečný počet vhodných uchazečů," krčí rameny Kuncová.
Ministerstvo odbor ještě posílí. Řešení ale přinese asi až novela, která má část zodpovědnosti za odškodňování přenést na soudy a ulevit úředníkům resortu, kteří se dnes musejí probírat stovkami stránek spisů. "Řešení situace vidí ministr ve větším zapojení předsedů soudů za současného posílení dohledu ministerstva. Předsedové soudů by tak byli i více motivováni k dohledu nad soudci," uzavírá Kuncová.
Pokračování na straně straně 4

Pomalé soudy: odškodňování po česku
Dokončení ze strany 1
Novela, která umožnila odškodnění i za "nemateriální škodu", tedy v praxi nejčastěji právě kvůli délce soudního řízení, platí od loňského 27. dubna. Prosadil ji tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec, aby snížil rostoucí počet stížností na českou justici u Evropského soudu. Tuzemské soudy jsou za svoji pomalost často kritizovány a Česko muselo od roku 2000 vyplatit kvůli štrasburským přím už 70 milionů korun.
Odškodňování, třeba za neoprávněně nařízenou vazbu, bylo možné už dříve, ale novela rozšířila okruh lidí, kteří na ně mohou dosáhnout. Většinu žádostí přesto stát alespoň částečně zamítá. Třeba loni chtěli Češi za justiční chyby 106 miliard, ale dostali jen přes osm milionů.
Advokát Vlk sice odškodňování podporuje, ale podstata problému leží podle něj "v samotné organizaci soudnictví", které není ani za dlouhá léta schopno ukončit některé případy.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.