Oprava věci

Odpověď na tento dotaz poskytuje ustanovení § 656 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.).

Z  odstavce prvního tohoto ustanovení vyplývá, že objednatel (tedy osoba, která si dala věc opravit) je povinen si opravenou věc vyzvednout nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy měla být oprava provedena. Pokud tedy měla být věc opravena dne 20.11.2006, je objednatel povinen si ji vyzvednout nejpozději do 20.12.2006. V případě, že se zhotovitel (tedy osoba, která věc opravuje; v toto případě je zhotovitelem tazatel) s opravou oproti smluvenému termínu opozdí, je objednatel povinen vyzvednout si opravenou věc do jednoho měsíce od vyrozumění o tom, že je oprava provedena.

Pokud si objednatel opravenou věc ve výše uvedené lhůtě nevyzvedne, má zhotovitel povinnost ji uskladnit. V takovém případě může zhotovitel samozřejmě po objednateli požadovat úhradu poplatku za uskladnění. Za účelem předejití pozdějším sporům o tom, kolik má poplatek za uskladnění vlastně činit, doporučuji na tuto eventualitu myslet již dopředu a sjednat si přímo jeho výši nebo alespoň způsob jejího určení. 

Jestliže by si objednatel nevyzvednul opravenou věc ani do šesti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má zhotovitel dokonce právo věc prodat. Občanský zákoník tak zde umožňuje jinak nepřípustný (a neplatný) prodej věci osobou, která není jejím vlastníkem.

Jde-li o věc v hodnotě vyšší než 3.000,- Kč, musí ovšem zhotovitel nejprve o zamýšleném prodeji vyrozumět objednatele a poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k vyzvednutí věci. V odborné literatuře se uvádí, že za přiměřenou lhůtu lze zpravidla pokládat dobu 15 kalendářních dnů.

Za situace, kdy zhotovitel buď nemá takové informace o osobě objednatele, které by mu umožnily vyrozumět objednatele dle předchozího odstavce, případně objednatel ani na tuto výzvu nereaguje a věc si nevyzvedne, záleží čistě na zhotoviteli, zda a jakým způsobem k prodeji věci přikročí.

Z částky, kterou prodejem opravené věci zhotovitel získá, si může odečíst jak cenu opravy, tak poplatek za uskladnění a náklady samotného prodeje. Případný zbytek si nesmí zhotovitel ponechat, protože náleží objednateli. Zhotovitel ale nemá povinnost peněžní částku odpovídající tomuto případnému zbytku objednateli zaslat, ani objednatele jakkoliv k jejímu převzetí vyzývat. Občanský zákoník zde vychází z toho, že o ni musí objednatel zhotovitele sám požádat. Vzhledem k tomu, že právo objednatele na vrácení příslušné finanční částky podléhá promlčení, musí objednatel o její vrácení požádat zhotovitele v tříleté promlčecí lhůtě. Pokud promlčecí lhůta marně uplyne a objednatel požádá o vrácení této částky teprve posléze, nemá již zhotovitel povinnost jeho žádosti vyhovět.