Budou platit absolventi středních a vysokých škol během prázdnin pojistné?

Absolvent střední, popř. vyšší odborné školy ukončí studium a

• nastupuje do zaměstnání – Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ). Pokud absolvent střední školy, popř. VOŠ, který v květnu nebo červnu úspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku, popř. absolutorium, nastoupí do zaměstnání až po prázdninách, považuje se doba do konce daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin ještě za studium. Tzn. pro účely důchodového pojištění za dobu náhradní (v takovém případě pojistné neplatí).
• bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).
• odchází studovat na vysokou, vyšší odbornou či jiný typ školy – Doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jakož i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stal studentem vysoké školy, se rovněž považuje za studium, tj. náhradní dobu pojištění (pojistné neplatí).
• odchází studovat do zahraničí – Viz předchozí. Je-li takové studium v cizině podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze doba do konce vyučování daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin (pojistné neplatí). Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.

Absolvent vysoké školy ukončí studium a

• nastupuje do zaměstnání – Do nástupu do zaměstnání není absolvent účasten nemocenského pojištění. Z hlediska důchodového je náhradní dobou pojištění (studiem) ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné (OSSZ/PSSZ).
• bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).
• odchází studovat na další vysokou školu – Je účasten důchodového pojištění z titulu studia v době od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stal studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium bezprostředně navazuje. A to nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž ukončil studium na vysoké škole (pojistné neplatí).
• odchází studovat na vysokou školu do zahraničí – Viz předchozí. Je-li studium v cizině podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.
• odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště – Viz předchozí.

Účast na důchodovém pojištění z titulu studia trvá podle výše uvedených zásad jen dokud doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle, může se přihlásit na OSSZ/PSSZ k dobrovolnému důchodovém pojištění. Minimální výše pojistného činí letos 1 649 Kč měsíčně.

Studentům, kteří ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechtějí registrovat na úřadě práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, nejsou však nadále účastni důchodového pojištění.

Od 1. ledna 2009, od účinnosti zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nejsou již studenti účastni nemocenského pojištění.

Co je náhradní doba pojištění? Je to období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní či nemocní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění (během níž bylo pojistné do systému odváděno) trvala v rámci celého života pojištěnce alespoň jeden rok. Pro nárok na důchod se náhradní doby započítávají vždy plně, tj. 100 %. Pro výši důchodu se však započítávají pouze v rozsahu 80 %. Výjimkou jsou pouze doby vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a péče o bezmocnou osobu (do 31. 12. 2006) či závislou osobu (od 1. 1. 2007), které se i pro výši důchodu započítávají 100 %. Pro výši důchodu se dále nezapočítávají náhradní doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.

Studenti a podnikání

Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost, což je pro ně určitá forma zvýhodnění. Nejsou za určených podmínek povinni platit pojistné nebo zálohy, případně mohou platit zálohy v nižších částkách. 

Účast studentů na důchodovém pojištění je do určité výše dosaženého příjmu po odpočtu výdajů (od 1. 1. 2009 dosaženého základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti), dobrovolná. Po překročení rozhodné částky je však již povinná. Rozhodná částka za rok 2008 činí 51 744 Kč a za rok 2009 je ve výši 56 532 Kč. Je-li student úspěšným podnikatelem a vydělává, bude povinen platit pojistné za rok, ve kterém dosáhl rozhodné částky a po podání Přehledu o příjmech a výdajích za tento rok i zálohy na pojistné ve vypočtené výši. V opačném případě nebude povinen platit pojistné, ani zálohy na pojistné.

(Za OSVČ se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.)

Pro úplnost: pojistné na sociální zabezpečení se skládá z pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jeho platba a výše ovlivňuje dávky nemocenského pojištění a důchody.

Další informace nejen k náhradním dobám pojištění, OSVČ, ale i k celému systému sociálního zabezpečení, najdete na webových stránkách ČSSZ.

Zdroj: ČSSZ

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz