Doplacení dlužné částky

Je samozřejmě možné, aby věc do opravy předal nejen její vlastník, ale i jiná osoba (např. její nájemce). Jinak řečeno platně uzavřít smlouvu o dílo, jejímž předmětem je oprava nebo úprava věci, může i ten, kdo není jejím vlastníkem. Právní úprava smlouvy o dílo (ať již obsažená v obchodním nebo občanském zákoníku) totiž nestanoví jako podmínku její platnosti to, aby osoba, která si opravu objedná (tzv. objednatel) byla též jejím vlasníkem. 

Dáním věci do opravy proto vzniká smluvní vztah přímo mezi zákazníkem v postavení objednatele a zhotovitelem díla (tj. zde opravy). Z uvedeného smluvního vztahu vznikají jeho účastníkům (tj. smluvním stranám) určitá práva a povinnosti. Zatímco zhotoviteli vzniká zejména povinnost věc dohodnutým způsobem opravit, zákazníkovi vzniká povinnost uhradit mu za provedenou opravu úplatu. Tuto povinnost má zde výlučně zákazník, nikoliv též i vlastník opravované věci (jakožto osoba odlišná od zákazníka), protože smlouva nemůže vázat i jiné osoby než ty, které jsou jejími stranami.

Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že v popsaném případě nemá vlastník věci  vůči zhotoviteli žádné závazky. To znamená, že nemá ani povinnost doplatit zhotoviteli díla (tj. zde opraváři vozidla) případný dluh, který má za osobou, která si u něj opravu vozidla objednala. Tento závěr platí samozřejmě pouze za situace, že osoba, která si u zhotovitele opravu objednala, nejednala jako přímý zástupce vlastníka, např. jako jeho zmocněnec na základě plné moci.

Nelze ani argumentovat tím, že zhotovitel, ačkoliv na základě objednávky třetí osoby, opravil věc přímo vlastníku vozidla, v důsledku čehož ji zhodnotil, a proto by měl mít za jejím vlastníkem pohledávku z titulu takového zhodnocení vozidla. Důvodem je skutečnost, že zhotovitel plnil na základě (zřejmě) platné smlouvy o dílo (tj. na základě právního důvodu - titulu - jímž je zmíněná smlouva o dílo). Nejedná se proto ani o bezdůvodné obohacení vlastníka věci, které by musel zhotoviteli ze zákona vydat.

Odpověď na položený dotaz je tedy negativní. Dlužníkem tazatele jakožto zhotovitele opravy vozidla zůstává i nadále výlučně její objednatel, přičemž není rozhodné, že opravená věc byla ve vlastnictví třetí osoby.

V případě, že tazatel dosud vozidlo objednateli nevydal, může k němu, po splnění zákonných podmínek uvedených v ustanovení § 175 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vykonat tzv. zadržovací právo. Zadržovacím právem se  zde (velice zjednodušeně řečeno)  rozumí vozidlo namísto vrácení objednateli zadržet a nevrátit mu ho, dokud tazateli neuhradí vzniklý nedoplatek. Zadržovací právo totiž může vzniknout i bez toho, že by bylo nezbytné, aby byl objednatel opravy zároveň i vlastníkem věci, která opravena byla.