Politici se shodli, že Benešovy dekrety není možné zpochybňovat

Lidé se nemusejí obávat, že by český
stát sudetským Němcům vracel majetek. Šéfové politických
parlamentních stran se totiž dnes ráno dohodli na usnesení, které
by měla schválit sněmovna. V návrhu textu, jehož kopii má ČTK k
dispozici, se uvádí, že právní a majetkové vztahy, které plynou z
Benešových dekretů, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a
neměnné. Česká politická reprezentace v něm rovněž odmítá
zpochybňování výsledků druhé světové války.
Materiál dále uvádí, že československé zákonodárství z let
1940 až 1945, včetně dekretů prezidenta Edvarda Beneše, vzniklo
podobně jako v jiných evropských zemích v důsledku války a
porážky nacismu. Podle poválečných zákonů a také prezidentských
dekretů se postupovalo v období po jejich vydání a "dnes již na
jejich základě nemohou vznikat žádné nové právní vztahy," uvádí
se v návrhu prohlášení.
Politici se rozhodli přijmout usnesení k dekretům proto, aby
prý uklidnili občany. Lidé se podle nich cítili znepokojeni hlasy
některých rakouských a německých politiků, kteří žádali navrácení
majetku zkonfiskovaného po válce sudetským Němcům.
Z Rakouska a Německa se také ozývalo volání po zrušení
Benešových dekretů, na jejichž základě byli sudetští Němci a
Maďaři po válce připraveni o majetek a občanství. Podle
komentátorů však právě čeští politici nekompromisním postojem
rozdmýchali v české společnosti nacionalistickou náladu. Podle
řady odborníků boj politiků o Benešovy dekrety souvisí s
červnovými volbami.
V úvodu dokumentu, na kterém se dnes politici shodli, se mimo
jiné uvádí, že česká politická reprezentace odmítá otevírání
otázek souvisejících s koncem a výsledky druhé světové války.
Dále politici v prohlášení zmiňují česko-německou deklaraci z
roku 1997, kterou přijaly parlamenty obou zemí. Česká republika a
Německo se v ní zavázaly také k tomu, že nebudou zatěžovat
budoucnost otázkami z minulosti.
Sněmovna by rovněž měla konstatovat, že Česká republika má
zájem na budování dobrých sousedských vztahů a že usiluje o vstup
do EU. Dokument také připomíná, že rozsah a podmínky restitucí
jsou zcela v pravomoci českých ústavních orgánů.
Na textu se dnes na schůzce u ministra zahraničí Jana Kavana
dohodli předsedové ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU
Vladimír Špidla, Václav Klaus, Miroslav Grebeníček, Cyril Svoboda
a Hana Marvanová. Předloží ho společně na příští schůzi sněmovny.
Jeho znění původně odmítli zveřejnit, protože o dokumentu chtěli
informovat nejdříve své stranické kolegy. Obávali se také
zahraničních reakcí na pracovní verzi textu.
Dnešní, v pořadí druhou schůzku šéfů politických stran
vyvolalo vyostření debaty o Benešových dekretech. K rakouským a
německým hlasům, které volají po jejich zrušení, se připojil i
maďarský premiér Viktor Orbán. Odpůrci dekretů tvrdí, že
vycházejí z principu kolektivní viny a Česká republika s nimi
nemůže vstoupit do EU.
Kvůli těmto názorům vzniká několik právních analýz současného
dopadu norem. Materiál českého ministerstva zahraničí tvrdí, že
dekrety v současné době nezakládají právní účinky. O nulovém
vlivu dekretů na vstup České republiky do EU hovořil nedávno v
Praze i komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Svou analýzu si
nechává zpracovat také Evropská komise. Podle dnešního vydání
rakouského týdeníku Format dospěla také tato expertiza k závěru,
že dekrety již nemají žádnou právní účinnost. Evropská komise ale
informace popřela s tím, že právní analýza ještě není hotova.
Bavorský premiér a konzervativní kandidát na úřad německého
kancléře Edmund Stoiber dnes v Mnichově prohlásil, že v případě
vítězství v zářijových parlamentních volbách by v otázce dekretů
postupoval vůči Praze jinak než Schröderova vláda. Zahraniční
agentury vyjádření vyložily tak, že bavorský politik tím oznámil
"tvrdší postup" vůči ČR v této záležitosti. S tímto výkladem ale
mluvčí bavorské vlády nesouhlasil.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz