Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora

Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

Události tohoto týdne:

Prezident navrhl dva nové ústavní soudce
Prezident Petr Pavel 26. srpna navrhl Senátu dva kandidáty na ústavní soudce – Michala Bartoně (vedoucí katedry ústavního práva PF UP v Olomouci) a Martina Smolka (dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU). Tito kandidáti mají nahradit dva stávající soudce, jimž letos končí mandát (Jaromír Jirsa v říjnu a Josef Fiala v prosinci). Prezident Pavel tak pokračuje v rozsáhlé obměně Ústavního soudu, kterou za své funkční období již z velké části provedl. Nominace nyní posoudí Senát – pokud je schválí, prezident je bude moci jmenovat novými ústavními soudci.

Nejvyšší soud: Evidence majitelů odporuje právu EU
Nejvyšší soud potvrdil, že současná právní úprava evidence skutečných majitelů je v rozporu s unijním právem v části, která umožňuje široké veřejnosti volný přístup k údajům v registru. V důsledku toho nelze nutit firmy a svěřenské fondy, aby své skutečné majitele do evidence zapisovaly, dokud zákon nebude novelizován. Česká republika dosud plnila původní požadavek EU zpřístupnit tyto údaje veřejnosti, jenže Soudní dvůr EU v listopadu 2022 rozhodl, že takové úplné zveřejnění porušuje právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že správní řízení a pokuty vůči firmám, které nesplnily povinnost zápisu, již nejsou zahajovány. Zákon bude upraven podle nové evropské legislativy proti praní špinavých peněz, jež počítá s omezením veřejného přístupu k údajům o majitelích.

Ústavní soud zpřesnil podmínky vazby obviněných
Ústavní soud nálezem z 27. srpna konstatoval, že vzít obviněného do vazby kvůli obstrukcím v procesu (např. opakovaným omluvám z hlavního líčení) lze jen tehdy, pokud soud nejprve vyčerpal mírnější opatření k zajištění účasti obviněného u soudu. V posuzovaném případě byl obviněný z podvodu opakovaně nepřítomen u soudu s omluvou zdravotních potíží. Krajský soud pojal podezření, že se řízení úmyslně vyhýbá, nechal jej proto vzít do vazby a tu opakovaně prodlužoval. Ústavní soud však rozhodl, že tím došlo k porušení práv obviněného – samotné průtahy a obstrukce totiž neznamenají vazební důvod, pokud neexistuje např. konkrétní obava z útěku či pokračování v trestné činnosti. Soudy musí nejdříve zkusit méně invazivní prostředky (např. nechat obviněného předvést policií k jednání) a teprve když ty selžou, je namístě uvažovat o vazbě. Tento nález zpřísňuje požadavky na odůvodnění vazby a zdůrazňuje princip, že omezování osobní svobody má být až krajní řešení.

Průzkum: Češi podporují interrupci a eutanazii
Podle aktuálního červnového průzkumu CVVM většina české veřejnosti zastává liberální názory v otázkách bioetiky. Právo ženy na potrat podporuje 84 % dotázaných – jen necelých 5 % by interrupce zásadně omezilo či zakázalo. Podobně legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných schvaluje více než 80 % lidí, proti je pouze asi 15 %. Názory na prostituci už tak jednoznačné nejsou: přibližně třetina Čechů by ji uznala jako legální živnost, 40 % by zachovalo současný stav „právního vakua“ a kolem jedné pětiny by ji chtělo přímo zakázat (ať už úplně, nebo postihem klientů). Průzkum také ukázal rozdíly dle náboženského vyznání a pohlaví – např. věřící katolíci podporují uvedená práva méně než lidé bez vyznání (i u nich však převažuje souhlas) a muži častěji než ženy prosazují oficiální uznání prostituce.

Evropský den obětí totalit má být památným dnem
Rada vlády pro paměťovou agendu bude na začátku září jednat o tom, aby se 23. srpen – Evropský den památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů – stal oficiálním památným dnem České republiky. Tento den připomíná výročí paktu Ribbentrop–Molotov (23. 8. 1939) a symbolicky uctívá oběti nacismu, komunismu a dalších diktatur. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková zdůraznila důležitost posilování historické paměti – péče o památní místa, vzdělávání o zločinech totalit a podpora kritického myšlení ve společnosti mají pomoci, aby se tragické kapitoly dějin už neopakovaly. Premiér Petr Fiala uvedl, že udržování povědomí o totalitních zločinech je morální povinností demokracie. Pokud by byl 23. srpen jako památný den schválen, rozšířil by seznam významných dnů, kdy si Česko oficiálně připomíná události spojené s bojem za svobodu a demokracii.

Ministerstvo spravedlnosti vysvětluje reformu trestního práva
Ministerstvo spravedlnosti spustilo 27. srpna informační kampaň „Spravedlivá spravedlnost“, jejímž cílem je přiblížit veřejnosti zásadní změny plynoucí z novely trestního zákoníku a dalších předpisů. Resort reaguje na to, že kolem trestní novely koluje řada mýtů a dezinformací – kampaň má tedy srozumitelně vysvětlit, co se skutečně mění a proč. Na speciálním webu ministerstvo představuje schválené úpravy a jejich pozitivní dopady. Ministryně Eva Decroix uvedla, že reforma klade důraz na modernizaci a efektivitu justice: rozšiřuje možnosti alternativních trestů namísto vězení, dekriminalizuje některé činy (například samotné neplacení výživného, pokud nepřivodí nouzi, či pěstování malého množství konopí pro vlastní potřebu u osob nad 21 let) a naopak zpřísňuje postih u závažných trestných činů. Kampaň probíhá i na sociálních sítích a využívá jednoduché grafiky a příběhy pro lepší pochopení změn. Ministerstvo tak chce předejít zkresleným interpretacím novely a ukázat, jak změny mohou přispět k nižší recidivě i úsporám díky menšímu počtu vězňů.

Restorativní justice nově v trestním řádu
V rámci nedávno přijaté rozsáhlé novely trestních předpisů (zákon č. 270/2025 Sb.) byla do českého právního řádu zakotvena myšlenka restorativní justice. Novela změnila mimo jiné trestní řád – ten nyní výslovně ukládá orgánům činným v trestním řízení, aby ve vhodných případech vytvářely podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného na řešení následků trestného činu a napravování narušených vztahů. Jde o legislativní promítnutí principů restorativní justice, která je v řadě západních zemí již zavedenou praxí. Cílem je umožnit, aby tam, kde o to stojí oběť i pachatel, mohlo dojít k mediaci, usmíření či jiné formě nápravy škod mimo standardní retribuční proces. Samozřejmě to nebude použitelné u každého případu – vždy je podmínkou dobrovolný souhlas obou stran a reálná šance, že dialog může přinést prospěch (např. duševní úlevu oběti a převzetí odpovědnosti pachatelem). Zavedení restorativních prvků do trestního procesu naplňuje programové prohlášení vlády z roku 2021 a reflektuje i doporučení Rady Evropy či OSN v oblasti trestní justice. Úspěch této novinky bude záviset na ochotě všech aktérů – policie, státních zástupců, soudů, obhájců i zmocněnců poškozených – takové postupy aktivně využívat, pokud to okolnosti dovolí.

Ministerstvo vnitra nestíhá vyřizovat žádosti o občanství
Ministerstvo vnitra přiznává problém s dlouhými lhůtami při udělování českého občanství cizincům. Zákon sice ukládá rozhodnout o žádosti o občanství do 180 dnů, v praxi ale mnoho žadatelů čeká i rok a půl (18 měsíců) bez odpovědi. Důvodem je rostoucí počet žádostí o státní občanství a nedostatek úředníků, který přetrvává navzdory nedávnému posílení personálu. Kancelář veřejného ochránce práv zaznamenala desítky stížností lidí, jimž řízení neúměrně dlouho trvá – zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm uvedl, že opakovaně jedná s ministrem vnitra Vítem Rakušanem o systémovém řešení. Ministerstvo aktuálně přijalo nové zaměstnance, provádí organizační změny a testuje technologické novinky, které by měly urychlit posuzování žádostí. Cizincům, kteří jsou kvůli průtahům v nejistotě, tak svitla naděje, že se situace začne zlepšovat. Ombudsman ale bude vývoj dál sledovat a případně tlačit na další opatření, aby žadatelé nemuseli hledat spravedlnost u soudů kvůli nečinnosti úřadu.

ÚS: Rodičovo veto opatrovníka majetku dítěte není absolutní
Ústavní soud se 25. srpna zastal prarodičů ve sporu o správu majetku nezletilého dítěte a zdůraznil, že právo rodiče vyloučit určitou osobu z toho, aby byla soudem ustanovena opatrovníkem pro správu jmění dítěte, není neomezené. V dané kauze otec dítěte (ve výkonu trestu) nesouhlasil, aby opatrovníky majetku byli prarodiče z matčiny strany, a soud proto jmenoval opatrovníkem město. Ústavní soud však rozhodnutí zrušil s tím, že obecné soudy pochybily – měly zkoumat, zda otec své právo „negativního výběru“ nezneužívá a jedná skutečně v zájmu dítěte. Podle nálezu musí soudy při aplikaci § 931 odst. 1 občanského zákoníku vždy posoudit, zda rodičův nesouhlas s určitým opatrovníkem je rozumný a v souladu s nejlepším zájmem dítěte. Pokud by šlo jen o svévolné nebo zištné veto v neprospěch dítěte, soud k němu nesmí přihlížet. Tento judikát vyvažuje rodičovská práva a práva dítěte – rodič sice může navrhnout či odmítnout osobu opatrovníka, ale konečné slovo má soud, který musí primárně chránit zájem nezletilého.

Ombudsman: Lidem mají odpovídat lidé, ne stroje
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček upozornil na potřebu udržet v úřadech lidský přístup i v éře digitálních technologií. Prohlásil, že i když se umělá inteligence (AI) rychle vyvíjí a jeho kancelář už některé nástroje AI využívá (například k rešerším nebo překladům odborných textů), je zásadní, aby občanům na jejich podněty odpovídali skuteční lidé, nikoli automatizované systémy. „Odpovědi musí reflektovat to, co lidi trápí, a reagovat na konkrétní situace a námitky – ne jen generovat text z databáze,“ uvedl Křeček. Připustil, že AI a lidská práva budou stále častějším tématem pro ombudsmana (jeho úřad získal status národní instituce pro lidská práva). Už nyní kancelář nastavila přísná pravidla pro práci s AI: zaměstnanci do těchto nástrojů nezadávají žádné citlivé či osobní údaje a dodržují interní metodiku, jak AI bezpečně používat. Křeček tak naznačil, že hodlá sledovat dopady nasazování umělé inteligence ve veřejné správě, ale trvá na tom, že stěžejní je nezastupitelná role člověka při řešení konkrétních lidských problémů.

Kybernetické vydírání intimními materiály narůstá
Podle analýzy bezpečnostní společnosti Gen zaznamenalo Česko ve 2. čtvrtletí 2025 alarmující nárůst tzv. sextortion útoků o 149 % oproti předchozímu období. Jde o případy vydírání, kdy pachatelé hrozí obětem zveřejněním citlivých intimních fotografií či videí (často neautentických, vytvořených např. pomocí AI), pokud nezaplatí požadovanou sumu – obvykle v kryptoměnách. Česká republika se tím dostala mezi nejohroženější země světa v této oblasti (druhá příčka za Japonskem, celosvětový nárůst činil 101 %). Útočníci typicky rozesílají phishingové e-maily či zprávy vydávající se za hackery, kteří prý pronikli do zařízení oběti a získali její choulostivé záznamy – ty ve skutečnosti často vůbec neexistují. Pro zvýšení důvěryhodnosti výhrůžek podvodníci někdy uvádějí i dříve uniklé heslo oběti nebo posílají zprávu z podvržené adresy totožné s adresou příjemce. Nově se objevily i taktiky jako přiložení fotografie domu oběti (stažené z Google Maps) k výhrůžce. Odborníci varují, aby lidé na podobné vydírání nereagovali a nic neplatili, jelikož podvodníci ve skutečnosti zpravidla žádné citlivé materiály nemají a spoléhají jen na vyvolání strachu. Nejlepší obranou je zprávu ignorovat, případně nahlásit policii. Tento trend upozorňuje na potřebu posilovat kybernetickou bezpečnost a osvětu veřejnosti, aby se minimalizovaly škody způsobené digitální kriminalitou.

Odškodnění pro oběti komunistického nátlaku k emigraci
Od 1. září 2025 mohou lidé, kteří byli v minulosti nuceni opustit Československo v důsledku perzekuce komunistickým režimem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 000 Kč. Ministerstvo vnitra připravilo formuláře a podrobný návod k podání žádosti. Kompenzace se týká zejména obětí Akce Asanace a podobných akcí StB v 70. a 80. letech, kdy byli disidenti a další „nepohodlní“ občané vystaveni psychickému i fyzickému nátlaku k emigraci. Zákon umožňující toto odškodnění podepsal prezident Pavel v červenci – cílem je zmírnit křivdy způsobené lidem, kteří museli opustit svou vlast pod tlakem totalitního aparátu. Podle odhadů by o odškodnění mohlo požádat asi 100 až 400 osob. Žádosti bude ministerstvo přijímat až do konce roku 2026 a vyřizovat je ve lhůtě 90 dnů ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (pro ověření historických okolností). Pokud ministerstvo žádosti nevyhoví, mohou se žadatelé bránit správní žalobou u Městského soudu v Praze. Tento krok je vnímán jako důležité symbolické gesto spravedlnosti, které připomíná, že na oběti komunistického útlaku se nezapomíná.

Částečná účinnost nového Aktu o umělé inteligenci (EU)
Od 2. srpna 2025 vstoupila v platnost první část pravidel evropského Aktu o umělé inteligenci (AI Act), zaměřená na tzv. obecné modely AI. Nová pravidla se dotknou hlavně velkých poskytovatelů AI platforem (jako jsou například ChatGPT, Google Gemini či Anthropic Claude) – ti nyní musí splňovat určité požadavky na bezpečnost a transparentnost svých modelů. Aby jim EU usnadnila adaptaci, byl ve spolupráci s průmyslem zveřejněn Dobrovolný kodex osvědčených postupů pro tyto AI systémy. Kodex nabízí konkrétní vodítka, jak plnit povinnosti Aktu o AI, například jak dokumentovat technické parametry modelů, jak zajistit respektování autorských práv u tréninkových dat nebo jak řídit rizika spojená s AI. Poskytovatelé, kteří se ke kodexu přihlásí, snáze prokážou soulad s novými pravidly. Pro stávající AI modely na trhu platí dvouleté přechodné období do srpna 2027, během něhož musí splnit požadavky. U nově uváděných modelů po 2. 8. 2025 se už dodržování pravidel vyžaduje ihned. I když samotný AI Act ještě není plně dokončen (čeká se na finální schválení celého balíčku), tato dílčí účinnost znamená první konkrétní krok v regulaci AI. Dá se očekávat, že v reakci na to budou nové AI produkty uváděné v EU provázeny detailnější dokumentací a informacemi pro uživatele – což by mělo zvýšit jejich odpovědnost i důvěryhodnost. Česká republika jako členský stát bude muset tyto přímo účinné předpisy zohlednit a případně přizpůsobit národní dohled nad AI systémy.

Vláda schválila novelu proti „greenwashingu“
Vláda na svém jednání 20. srpna odsouhlasila návrh novely, která má zabránit tzv. „lakování nazeleno“ (greenwashing) při prodeji výrobků a služeb a podpořit udržitelnější spotřebu. Nová právní úprava si klade za cíl zamezit klamání spotřebitelů ohledně skutečného dopadu produktů na životní prostředí. Firmy by tak například nesměly uvádět zavádějící ekologická tvrzení o svých výrobcích bez řádného podložení – každé použité označení či marketingový slogan naznačující ekologičnost by musel odpovídat pravdě a být ověřitelný. Součástí opatření je i podpora opravitelnosti a trvanlivosti výrobků, aby se omezil vznik odpadu. Návrh novely pravděpodobně navazuje na celoevropské snahy o regulaci klamavých „zelených“ reklam (Evropská komise připravovala podobnou směrnici). Pokud zákon projde parlamentem a vstoupí v účinnost, měl by zajistit, že spotřebitelé nebudou uváděni v omyl tzv. falešnými eko nálepkami a firmy budou motivovány k opravdově udržitelným praktikám místo povrchního marketingu.

Více než 500 neplatičů výživného bude propuštěno
Díky změně trestního zákoníku se na svobodu dostane kolem 500 odsouzených, kteří si odpykávají trest za neplacení výživného na děti. Novela totiž ruší trestnost přečinu „zanedbání povinné výživy“ v případech, kdy neplacení alimentů nepřivodí oprávněné osobě stav nouze. Dosud bylo vězení za neplatiče alimentů krajním prostředkem vymáhání jejich povinnosti, nově se trestní postih omezí jen na nejkřiklavější případy (kdy dítě strádá). U ostatních situací má nastoupit spíše občanskoprávní vymáhání či náhradní řešení a neplatiči nebudou automaticky považováni za zločince. To znamená, že desítkám až stovkám osob, které byly odsouzeny jen za dlouhodobé neplacení alimentů, zanikne důvod vazby či výkonu trestu – jejich jednání již není trestné. Odhaduje se, že přes pět set takových vězňů bude moci být propuštěno předčasně. Změna souvisí s koncepcí novely trestního práva, která má snížit počet vězňů a ulevit justici i vězeňství – bagatelní či sociálně podmíněné delikty se mají řešit jinak než vězněním, aby se trestní represe soustředila na nebezpečnější kriminalitu. Tento krok vyvolal debatu: zatímco jedni vítají modernější přístup k vymáhání alimentů (např. formou exekucí či podmíněných trestů), druzí se obávají, aby změna nemotivovala další rodiče k neplacení. Zákonodárci však ujišťují, že právo dítěte na výživu zůstává chráněno – jen se mění nástroje, jak vynutit povinnost rodiče.

Vyšlo na epravo.cz:

Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
Při zpracování znaleckých posudků ve věci ocenění podílu společnosti běžně dochází k situaci, kdy je nutné vypořádat se s valuací osobních automobilů. K této situaci nejčastěji dochází při majetkovém ocenění obchodního závodu, někdy pak i v rámci výnosového ocenění podniku, a to za předpokladu, že je vozidlo vyčleněno do neprovozního…

Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
Občanský zákoník (dále též „OZ“) upravuje institut podnájmu na dvou místech, a to v obecných ustanoveních o nájmu (§ 2215 a § 2216) a dále v pododdíle o zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a domu (§ 2274–2278).

Vyhoření. Z jiné perspektivy
Téma tolik spojené snad s každou profesí. Téma, kterému je v poslední době věnováno stále více a více pozornosti. A je to dobře. Neustále si připomínat to, co je v našem životě důležité. Náš život. Naše zdraví. Naše rodina. Umět vnímat varovné signály, umět včas zpomalit a umět včas vypnout dřív, než to naše tělo a mysl udělá za nás. Téma, o…

Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
Bezpečnost počítačových a informačních systémů je v současné době velkým tématem, a to i s ohledem na to, že rozvoj moderních technologií každoročně rapidně stoupá. Tento trend ukazuje i přijetí nového zákona 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který nabyde účinnosti 1. 11. 2025. Důraz na vyšší kyberbezpečnost můžeme najít i v oblasti…

Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
Dne 10. července 2025 vydal Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) významný rozsudek ve věci Caster Semenya proti Švýcarsku. Soud rozhodl, že Švýcarsko porušilo právo Caster Semenya na spravedlivý proces podle článku 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech. Klíčovým problémem posuzovaného rozhodnutí byl nedostatečný soudní…

Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
Umělá inteligence (AI)[1] už dnes není pouze hračkou vývojářů a technologických nadšenců. AI nástroje a služby se rozšiřují do řady oblastí a sektorů. Některé organizace je již nasadily, jiné to alespoň testují a zkoumají – jinak řečeno, hledají vhodné „use cases“. To samozřejmě vyvolává zásadní právní otázky. Kdy je při vývoji a trénování AI…

Eutanazie pohledem Ústavního soudu
Nastupující trend, který je možné sledovat napříč kontinenty, včetně mnoha evropských západních zemí, dorazil i k našemu Ústavnímu soudu. Nálezem z července tohoto roku tak Ústavní soud dostal možnost blíže se vyjádřit k přijatelnosti práva na smrt v rámci našeho právního řádu, lépe řečeno, Ústavní soud posoudil právo stěžovatele na přivolení…

Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
Zajímavé rozhodnutí ke shora uvedené problematice vydal německý Spolkový soudní dvůr 13. března letošního roku ve věci 2 StR 232/24.[1]

GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
Evropská unie (EU) čelí v poslední době rostoucí kritice své nadměrné regulace, zejména v oblasti digitální ekonomiky, udržitelnosti a investic. V kontextu dynamického technologického pokroku sílí obavy, že rozsáhlá regulace představuje pro evropské podniky nepřiměřenou zátěž a podkopává tak konkurenceschopnost EU v digitálním závodě s USA a…

Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
Vzhledem k bezprecedentní změně evropské bezpečnostní architektury po ruské invazi na Ukrajinu se znovu otevírá otázka, jak by Česká republika čelila případnému vojenskému napadení. Tento článek se nezaměřuje na samotný průběh mobilizace ani organizaci obrany státu, ale pouze na výhradu svědomí – tedy na situaci těch, kteří by po vyhlášení…

Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
Podnikatelé a majitelé rodinných firem často řeší, jak zajistit dlouhodobé fungování svého byznysu a ochranu rodinného majetku pro budoucí generace. Mnohdy se obávají, že po jejich odchodu nastanou spory mezi potomky nebo že nabyté bohatství nebude dobře spravováno. Příkladem může být situace, kdy jeden potomek chce rodinnou firmu řídit, druhý z…

Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
Dne 01.06.2025 vstoupila v účinnost tzv. „flexi“ novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jenž přinesla řadu dlouho očekávaných změn v oblasti pracovního práva. Předložený článek se v hlubších souvislostech věnuje změnám u výpovědní doby, kdy autoři tyto změny popisují a představují…

Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
Od 1. července 2025 nabude účinnosti zákon 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, který poslouží jako první komplexní úprava zavádějící jasná pravidla pro ovlivňování státních rozhodnutí.

10 otázek pro ... Ľuboše Fojtíka
Mgr. Ľuboš Fojtík je partnerem advokátní kanceláře Konečná & Zacha v Praze, kde vede oddělení soudních sporů, arbitráží a veřejnoprávní regulace. Ve své praxi se zabývá zejména oblastí soudních sporů z výstavby a působí také jako rozhodce.

Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 25.3.2025, spisová značka 33 Cdo 1279/2024) přináší zásadní upřesnění výkladu pojmu podnikatele v českém právu ve vztahu k právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku. Jak Nejvyšší soud naložil s takzvaným formálním znakem podnikatele a jaké může mít toto rozhodnutí…

Zdroj: EPRAVO.CZ