Půjčka a zástavní právo

K zodpovězení tohoto dotazu je třeba se vypořádat s otázkou, zda je zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu hospodařením se společnou věcí ve smyslu ustanovení § 139 odst. 2 a 3 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Pokud ano, musí o hospodaření s ní rozhodnout spoluvlastníci většinou hlasů.

Co se rozumí hospodařením se společnou věcí není bohužel v zákoně blíže definováno. Soudní judikatura se v tomto ohledu nicméně ustálila v názoru, že se jím rozumí např. dohoda spoluvlastníků o tom, jakým způsobem budou společnou věc či její část užívat, zda a za jakých podmínek bude věc pronajata či zda a za jakých podmínek proběhne její oprava (rekonstrukce) apod. Za hospodaření se společnou věcí je proto třeba považovat takové nakládání s věcí, kterým mohou být ve svých právech k ní dotčeni i ostatní spoluvlastníci.

S ohledem na předcházející odstavec je možné uzavřít, že zatížením spoluvlastnického podílu zástavním právem nejsou ve svých právech k společné věci nikterak dotčeni ostatní spoluvlastníci. Nejedná se tak o případ hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 občanského zákoníku. Ke zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu na společné věci proto není třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků.