epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 5. 2001
    ID: 7464upozornění pro uživatele

    Řádné opravné prostředky v daňovém řízení

    Proti rozhodnutím správce daně lze obvykle, i když ne vždy, podat opravný prostředek. To záleží na tom, zda jej zákon připouští či nikoliv. Opravné prostředky představují jakýsi způsob obrany práv daňového subjektu proti rozhodnutím správce daně v daňovém řízení. Obecně rozlišujeme opravné prostředky na řádné a mimořádné. S takovýmto členěním se setkáme nejen v řízení soudním a správním, ale také v řízení daňovém. Hlavní rozdíl, který člení opravné prostředky na řádné a mimořádné je skutečnost, zda směřují proti rozhodnutí, jež je v právní moci či nikoliv


    Proti rozhodnutím správce daně lze obvykle, i když ne vždy, podat opravný prostředek. To záleží na tom, zda jej zákon připouští či nikoliv. Opravné prostředky představují jakýsi způsob obrany práv daňového subjektu proti rozhodnutím správce daně v daňovém řízení. Obecně rozlišujeme opravné prostředky na řádné a mimořádné. S takovýmto členěním se setkáme nejen v řízení soudním a správním, ale také v řízení daňovém. Hlavní rozdíl, který člení opravné prostředky na řádné a mimořádné je skutečnost, zda směřují proti rozhodnutí, jež je v právní moci či nikoliv. Řadné opravné prostředky jsou takové, které směřují proti rozhodnutí, jež nenabyla právní moci, naopak mimořádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutí, která již v právní moci jsou. Pravomocné je takové rozhodnutí, proti kterému nelze podat žádný opravný prostředek, a pokud byl podán, je napadené rozhodnutí pravomocné vydáním rozhodnutí o tomto opravném prostředku.

    Mezi základní řádné opravné prostředky v daňovém řízení řadíme odvolání, které je svou povahou a obsahem nejvýznamnejším opravným prostředkem, dále pak námitku, stížnost a reklamaci. Mimořádnými opravnými prostředky jsou především obnova řízení. Přestože prominutí daně, přezkoumání daňových rozhodnutí a opravy zřejmých omylů a nesprávností řadíme do mimořádných opravných prostředků, je možné je použít nejen proti rozhodnutím pravomocným, ale také proti rozhodnutím, jež nenabyla právní moci.

    Odvolání jako nejvýznamnější řádný opravný prostředek lze podat proti každému rozhodnutí, pokud zákon jeho podání nevylučuje nebo pokud se daňový subjekt nevzdal tohoto práva. Vzdát se odvolání může po celou dobu běhu odvolací lhůty; dnem vzdání se odvolání nabývá rozhodnutí právní moci. Nestanoví-li zákon 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP) jinou lhůtu, lze odvolání podat do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje. Tzn., že pokud rozhodnutí bylo doručeno 24.4.2001, lhůta třiceti dnů beží ode dne následujícího, tedy od 25.4.2001, to vyplývá z ustanovení o lhůtách, kde je stanoveno, že do běhu lhůty se nepočítá den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, tedy den doručení. Odvolání má stanoveno předepsané náležitosti, které je třeba dodržet, neboť při jejich nedodržení, může dojít ke zbytečným průtahům a komplikacím pro daňový subjekt, což určitě nebylo v úmyslu daňového subjektu (aspoň ve většině případů). Proto odvolání musí povinně obsahovat tyto náležitosti: 1. přesné označení správce daně ( např. Finanční úřad v Olomouci), 2. přesné označení odvolatele (např. Pavel Mikulášek, nar. 4.2.1954, bytem v ...), 3. číslo jednací, popř. číslo platebního výměru nebo jinou dostatečnou identifikaci rozhodnutí, které je napadáno, 4. uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonost napadeného rozhodnutí, 5. návrh důkazních prostředků, 6. navrhované změny nebo zrušení rozhodnutí. Pokud totiž odvolání neobsahuje všechny shora uvedené náležitosti, správce daně vyzve k jejich doplnění s poučením, v jakém směru musí být odvolání doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než patnáct dnů. Vyhoví-li odvolatel ve stanovené lhůtě výzvě k doplnění odvolání, má se za to, že odvolání bylo podáno včas a řádně. Nevyhoví-li však výzvě, správce daně sám odvolací řízení zsataví, aniž by věc vůbec postupoval odvolacímu orgánu. Proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení je ovšem přípustné odvolání, a to samozřejmě zase ve lhůtě třiceti dnů od jeho doručení. Odvolatel může vzít odvolání také zpět, v tomto případě již nemůže odvolání podat znovu, a to ani tehdy, pokud lhůta k odvolání ještě celá neuběhla. Dnem zpětvzetí odvolání se rozhodnutí stává pravomocným. Může-li odvolání podat několik daňových subjektů a odvolá-li se jen některý z nich, vyrozumí o tom správce daně všechny ostatní dotčené daňové subjekty a vyzve je, aby se k podanému odvolání v jím stanovené lhůtě vyjádřily. Tato lhůta nesmí být kratší než patnáct dnů. K vyjádření, která dojdou po uplynutí této lhůty, se nepřihlíží. Odvolání, které směřuje jen proti odůvodnění, aniž by byl současně napadán i výrok rozhodnutí, je nepřípustné. Odvolání nemá, s vyjímkou ustanovení § 37 odst. 3 ZSDP, odkladný účinek, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

    Odvolání se podává u toho správce daně, jehož rozhodnutí je napadáno, a to ústně nebo písemně do protokolu. Ten také může o něm rozhodnout. Pokud odvolání vyhoví plně, není třeba uvádět důvody, pokud se však vyhovuje částečně, je třeba uvést odůvodnění. Správce daně odvolání zamítne, jestliže je 1. nepřípustné, 2. podáno po stanovené lhůtě či 3. podáno osobou k tomu nepříslušnou. Proti zamítnutí odvolání ve výše uvedených případech je možné se odvolat. V ostatních případech postupuje správce daně odvolání spolu s předkládací správou (ta obsahuje shrnutí výsledků doplněného řízení, stanovisko ke všem důvodům odvolání, návrh na výrok rozhodnutí o odvolání), spisovým materiálem svému nadřízenému orgánu.

    Odvolacím orgánem je orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal. (např orgán, který vydal rozhodnutí je Finanční úřad v Olomouci, nadřízeným orgánem, tedy nejblíže vyšším je Finanční ředitelství v Ostravě). Odvolací orgán rozhodnutí přezkoumá a buď rozhodnutí zruší nebo změní, nebo odvolání zamítne. Rozhodnutí o odvolání vydané nadřízeným orgánem je konečné a není proti němu přípustné odvolání. Dokonce se nadřízený orgán nemusí řídit návrhem odvolatele ani předkladatele a může rozhodnout např. o vetším doměrku daně, než jaký je v odvolání napadán.

    Jak jsem již uvedla výše, mezi řádné opravné opravné prostředky náleží i námitka. Tu je možno podat proti každému úkonu ve vymáhacím nebo zajišťovacím řízení. Musí být podána ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se o úkonu daňový subjekt dozvěděl, a to u správce daně, který úkon provedl. Dalším opravným prostředkem je reklamace, kterou lze podat proti jakémukoliv úkonu při placení nebo evidenci daní. V obou případech o podaném opravném prostředku rozhoduje vedoucí pracovník správce daně. Stížnost jako poslední řádný opravný prostředek je obranou práv daňového poplatníka daně z příjmů v těch případech, kdy za něj stanoví a odvádí daň plátce daně, tj. ten, kdo mu vyplácí příjem. Pokud poplatník nesouhlasí se srážkou daně nebo zálohou na daň, musí se nejprve se žádostí o vysvětlení (musí být podána do šedesáti dnů ode dne, kdy ke srážce došlo) obrátit na plátce daně. Ten je povinen poplatníkovi sdělit povinné údaje do třiceti dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Jestliže ani potom není polatník spokojen s vysvětlením plátce daně, může podat stížnost (do třiceti dnů ode dne, kdy poplatník obdržel sdělení plátce) správci daně místně příslušnému tomuto plátci. Správce daně rozhodne ve věci a rozhodnutí doručí jak poplatníkovi, tak plátci mzdy.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Monika Kafková
    17. 5. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • DEAL MONITOR
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Výklad právních norem
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.