Radosti a starosti svěřenského správce, díl I.
Svěřenské fondy upravuje zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v § 1448 a násl. Dle § 1448 odst. 1 OZ platí, že „svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.“ Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
Dle § 1448 odst. 3 OZ pak o svěřenském správci platí, že „vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.“
Založením svěřenského fondu se tak vyčlení majetek, který nevlastní žádná ze zúčastněných osob – zakladatel, správce, obmýšlený. Každá z uvedených osob má svoji nezastupitelnou roli, majetek je však zjednodušeně řečeno po dobu vyčlenění do fondu „ničí“. Tato skutečnost pak v mnohých jednáních prakticky vyvolává nejasnosti a komplikace zejména pro svěřenského správce, který jedná na účet svěřenského fondu.
Právní úprava svěřenských fondů byla zakotvena v OZ a předchozí právní předpisy v České republice svěřenské fondy neznají. O této oblasti bylo napsáno již mnoho textů. Rád bych se nyní a v následujících článcích na toto téma více věnoval praktické stránce výkonu funkce svěřenského správce a fungování svěřenského fondu jako takového. Z praktické zkušenosti lze obecně říci, že s ohledem na relativní ojedinělost svěřenských fondů jsou některé běžné úkony pro svěřenského správce téměř nepřekonatelným problémem (např. založení bankovního účtu).
Kdo může vykonávat funkci svěřenského správce? OZ v §1453 a násl. Stanovuje tyto podmínky:
- Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk;
- Za podmínek uvedených v § 1453 může být svěřenským správcem i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně.
Postavení svěřenského správce je ve své podstatě velmi specifické, když, jak je uvedeno výše, vykonává vlastnická práva svým jménem, nicméně na účet svěřenského fondu, takže ani ten není vlastníkem svěřenského fondu, protože není nadán vlastnickou svobodou. Naopak, je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených, a to v rámci jeho plné správy svěřeného majetku. Ve spojení s tím, že svěřenský fond není právnickou osobou tak, jak ji znají české právní předpisy, dochází v praxi velmi často k situacím, kdy potencionální smluvní strany, poskytovatelé služeb, ale i orgány veřejné moci neví, jakým způsobem jednat se svěřenským správcem a zejména pak co se týče orgánů veřejné moci velmi často dochází k odlišnému postupu v totožných záležitostech, a to dokonce mnohdy v rámci jedné instituce.
V následujících textech se tak zaměřím zejména na praktické aspekty výkonu funkce svěřenského správce, které se jej dotýkají a musí se s nimi potýkat.
JUDr. Michal Šilhánek,
advokát
LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.
Sídlo:
Tučapy 240
683 01, Tučapy
Kontaktní adresa:
Březinova 746/29
616 00, Brno
tel.: +420 543 216 310
e-mail: info@lawya.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
