Školský zákon zavádí výstupní hodnocení

V letošním školním roce budou učitelé poprvé psát výstupní hodnocení. Tento dokument se bude vydávat na konci 1. pololetí (současně s vysvědčením), a to vždy v 9. roce povinné školní docházky (pozor, to nemusí být vždy 9. ročník školy) nebo v případě, kdy se žák z 5. nebo 7. ročníku hlásí k přijetí na střední školu.

Výstupní hodnocení popisuje (v souladu s § 44 nového školského zákona) dosažení cílů základního vzdělávání souhrnně a obecně na rozdíl od hodnocení na vysvědčení, které se vztahuje k výsledkům vzdělávání v jednotlivých ročnících a předmětech. Má za úkol doplnit hodnocení žáka především v oblastech, které na vysvědčení hodnotit nebo uvádět nelze (např. účast a úspěchy v soutěžích a přehlídkách, nadání žáka, jakékoliv další významné skutečnosti ve vzdělávání žáka). Je důležité zejména v případech, kdy škola nepoužívá hodnocení slovní.

Toto sdělení slouží mimo jiné i jako podklad pro přijímací řízení na střední školy a poskytuje střední škole dostatek informací o žákovi, které nelze zjistit z dosavadní přihlášky. Jde o jedno z opatření, kterým se MŠMT snaží zdůraznit hodnocení na výstupu z daného stupně vzdělávání, místo na vstupu do stupně vzdělávání. Souvisí s konceptem závěrečných zkoušek v 9. ročníku základní školy a bylo zavedeno pro usnadnění přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělání a pro vhodnou volbu další vzdělávací dráhy. Výstupní hodnocení souvisí také s požadavkem na týmovou práci učitelů, která podstatným způsobem zvyšuje objektivitu výstupního hodnocení.

Ve vzdělávacím programu Základní škola (str. 9 - 10, vydání Fortuna 2003) jsou uvedeny doporučené zásady hodnocení žáků. Pokud byly ve škole dodržovány a trvale uplatňovány, neměl by být větší problém vypracovat výstupní hodnocení konkrétního žáka. Hodnocení žáků by mělo být adresné a mělo by se vyhýbat jednostrannostem, učitel by měl při něm brát v potaz následující aspekty: v jaké míře a kvalitě si žák osvojuje poznatky, dovednosti a zručnosti; jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti; jak žák ovládá základní komunikační prostředky; jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení; jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce; jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty, s kterými se setkává v průběhu svého vzdělávání a jsou významné pro jeho rozhodování a jednání v dalším životě; jak se žák projevuje, jaké má vlastnosti.

Na webu MŠMT je zveřejněna podrobná informace k ”technické” stránce vydávání výstupního hodnocení a je zde také naznačen způsob, jakým způsobem mají učitelé hodnocení formulovat (viz Příloha 1 a Příloha 2).

Zdroj: MSMT ČR

redakce (ep)

6. 1. 2006