epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 4. 2019
    ID: 109134upozornění pro uživatele

    Výše náhrady pro pozůstalé při usmrcení osoby blízké

    Nejvyšší soud se opětovně v rámci svého rozsudku ze dne 19.9.2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 zabýval otázkou, jakou výši satisfakce pro pozůstalé při usmrcení osoby blízké lze považovat za přiměřenou a spravedlivou v souladu s dikcí současné právní úpravy.

    Zatímco za účinnosti dřívějšího občanského zákoníku do konce roku 2013 byla výše náhrady pro pozůstalé řešena přesně určenými paušálními částkami, v současnosti platná právní norma stanoví, že duševní útrapy při usmrcení odčiní škůdce peněžitou náhradou plně vyvažující utrpení osob blízkých. Podpůrně pro případ, že by takto nebylo možno výši náhrady určit, má být stanovena podle zásad slušnosti. Důvodem legislativní změny byla kritika paušálnosti dřívější právní úpravy a přesvědčení, že jen moc soudní může zohlednit veškerá specifika případu jako je blízkost vztahu mezi pozůstalými a usmrceným, závažnost újmy, postoj škůdce apod.

    HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Vzhledem k tomu, že zásada plného odčinění i podpůrná zásada spravedlnosti jsou kritérii neurčitými, která byla jen obtížně a hlavně nejednotně aplikována v praxi, bylo jen otázkou času, kdy se k výši náhrad vyjádří soudní praxe. Ostatně samotná důvodová zpráva k dotčeným ustanovením současného občanského zákoníku předpokládá, že se v zájmu jednotnosti rozhodovací praxe může samotná moc soudní shodnout na zásadách či kritériích, jak obdobné případy rozhodovat.

    Za stěžejní lze považovat nález Ústavního soudu ze dne 22.12.2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14, který dosti podrobně vyjmenovával kritéria, která musí obecné soudy v každém jednotlivém případu posoudit při rozhodování o výši nároku na náhradu za duševní útrapy při usmrcení. Na tento nález pak navazovalo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.4.2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, v rámci kterého Nejvyšší soud s odkazem na uvedený nález Ústavního soudu stanovil, že základní rozpětí výše náhrady za duševní útrapy pro skupinu nejbližších osob by se mělo pohybovat v částkách od 240.000,- Kč do 500.000,- Kč. Uvedené rozhodnutí však bylo odbornou veřejností značně kritizováno, neboť opět inklinovalo k paušálnosti a nerespektovalo ekonomický vývoj.

    V rozsudku ze dne 19.9.2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, se Nejvyšší soud vzhledem k četné kritice ze strany odborné veřejnosti a literatury opětovně zabýval přiměřenou výší základní (výchozí) částky náhrady. Nejvyšší soud však spatřuje ve svém předchozím rozhodnutí za problematické toliko dvě okolnosti. To, že základní částka byla stanovena širokým rozpětím, aniž by bylo uvedeno, dle jakých kritérií má být stanovena konkrétní částka v rámci tohoto rozpětí. Opomíjí však přitom, že tato kritéria již podrobně nastavil Ústavní soud. A dále skutečnost, že stanovení konkrétních částek nezohledňuje budoucí ekonomický vývoj společnosti a že spodní hranice 240.000,- Kč je „v současné době vskutku poněkud nízká“. Jinak je však z rozhodnutí zřejmé, že Nejvyšší soud setrvává na svých závěrech. Dle Nejvyššího soudu nebyla důvodem pro zrušení paušálních úhrad nedostatečná výše náhrad stanovená vyhláškou platnou do konce roku 2013, ale pouze jejich paušálnost. Současně Nejvyšší soud poukázal na to, že paušální výše náhrady je však i nadále součástí právního řádu při odškodňování újmy způsobeném usmrcením osoby blízké dle zákoníku práce či usmrcením příslušníka bezpečnostních sborů a že při usmrcení vojáka z povolání je výše náhrady stanovena rovněž paušálně jako násobek minimální mzdy.

    S poukazem na požadavek vnitřní integrity právního řádu, absenci rozumného důvodu pro odlišné odškodňování též újmy dle různých právních předpisů a ústavněprávní zákaz libovůle při soudním rozhodování pak Nejvyšší soud rozhodl, že lze za základní částku náhrady považovat v případě nejbližších osob 20tinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Dle Nejvyššího soudu se jedná o spravedlivou výši náhrady, u níž je nadto zajištěna automatická valorizace.

    Tato základní částka pak má být částkou výchozí, která bude rozhodujícími soudy ponížena či navýšena dle okolností konkrétního případu. Kritéria, k nimž je nutno při rozhodování o modifikaci této základní částky přihlížet, Nejvyšší soud jednak shrnul, jednal odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 22.12.2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14. Modifikace této základní částky by však dle Nejvyššího soudu měla být zpravidla činěna v řádu desítek procent, nikoliv vícenásobků. Nejvyšší soud tak zcela odmítl náhradu duševních útrap pozůstalých v řádech milionových částek.

    Dle Nejvyššího soudu se nejedná o vyčíslení hodnoty lidského života, neboť se nejedná o náhradu pro přímou oběť za usmrcení, nýbrž o odčinění újmy na soukromém a rodinném životě sekundárních obětí. Nelze tak srovnávat rozhodovací praxi k této náhradě s rozhodovací praxí (výšemi odškodnění) v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost či soukromí veřejně známých osob ze strany médií ani očekávat, že by tato náhrada měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Nutno podotknout, že dle názoru autorky se v tomto ohledu Nejvyšší soud odklání od nálezu Ústavního soudu ze dne 22.12.2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14, který v bodech 56. a 57. výslovně uvádí, že „při stanovení výše částky relutární náhrady je nutno použít princip proporcionality též tím způsobem, že obecné soudy porovnají částky této náhrady přisouzené v jiných případech, a to nejen v obdobných, ale i v dalších, v nichž se jednalo o zásah do jiných osobnostních práv, a to zejména do práva na lidskou důstojnost. Jinými slovy, způsobem, jak lze dosáhnout relativně spravedlivého vyčíslení výše relutární náhrady, je zohlednění částek přiznaných v jiných srovnatelných řízeních. (…) Je sice pravda, že porovnávat případy, kdy se jednalo např. o zásahy v podobě zjevně nepravdivých článků v bulvárním tisku, jež svým dosahem (počet prodaných výtisků, internetové zveřejnění apod.) byly s to zasáhnout velmi citelným způsobem lidskou důstojnost poškozených, s případy úmrtí blízké osoby je velmi obtížné. Na druhou stranu je však třeba zvažovat, do jaké míry lze reparovat tyto zásahy pouze vysokými peněžními částkami, neboť v těchto případech může dojít (a často i dochází) k částečné nápravě nemajetkové újmy již např. zveřejněnou omluvou, poskytnutím prostoru pro reakci na nepravdivý článek apod. Tyto způsoby však většinou při náhradě nemajetkové újmy, jež byla způsobena smrtí blízkého, dokonce dítěte, nepřicházejí v úvahu, a jedinou možností tak bývá satisfakce v penězích. I z tohoto pohledu bylo žádoucí ke stanovení výše relutární náhrady přistupovat.“

    Proti tomuto rozhodnutí bylo podána Ústavní stížnost dne 17.12.2018, které byla přiřazena sp. zn. IV. ÚS 4156/18. Rozhodnutí a jeho závěry tak budou podrobeny i ústavněprávnímu přezkumu, byť Ústavní soud již dříve konstatoval, že mu nepřísluší vyjadřovat se ke konkrétní výši náhrady. Navzdory podané ústavní stížnosti byly právní věty rozebíraného rozhodnutí Nejvyššího soudu na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia schváleny ke zveřejnění.
    Mgr. Martina Sedlářová
    Mgr. Martina Sedlářová, 
    advokátka

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    JUDr. Lenka Příkazská,
    advokátka

    HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Martina Sedlářová, JUDr. Lenka Příkazská (HSP Partners )
    24. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.