31. 5. 2019
ID: 109342upozornění pro uživatele

Změna závěti formou škrtů a vpisků provedená přímo v textu původní závěti

Zdroj: shutterstock.com

Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také podpis zůstavitelky a datum, kdy k podepsání změny došlo.

Jestliže za dřívější i současné právní úpravy platí, že podpis pořizovatele má být umístěn na konci textu závěti, tak, aby jím byl stvrzen projev vůle zůstavitele, kterým ustanovil dědice, není žádného důvodu k tomu, aby tento požadavek neplatil i pro případ, kdy listina obsahuje projevů vůle více, vyložil Nejvyšší soud. Zabýval se případem, kdy zůstavitelka závěť vlastnoručně pořízenou a podepsanou dne 1. 9. 2004 později (po uvedeném datu) zčásti změnila, a to co do ustanovení dědiců peněz z vkladní knížky, a to tak, že v závěti škrtala a přepisovala. Protože se jedná o změnu v obligatorní náležitosti závěti, nelze považovat za přehnaný formalismus, když se pro tento nový projev vůle (nahrazující zčásti projev vůle původní) požaduje splnění stejných formálních náležitostí jako u projevu vůle stvrzeného podpisem zůstavitelky dne 1. 9. 2004. Přestože po provedeném dokazování nebylo pochyb o tom, že změnu v označení dědiců formou „škrtů a vpisků“ provedla neurčeného data po 1. 9. 2004 sama zůstavitelka, na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit; jedná se o stejnou situaci, jako by po pořízení platné závěti (včetně data a podpisu) zůstavitel napsal závěť ve prospěch jiného dědice, tuto však do své smrti nepodepsal a nedatoval, v obou případech se jedná o dva projevy vůle - v projednávané věci obsažené na jedné listině, v uvedeném příkladu obsažené na dvou listinách.

Vycházeje z uvedených závěrů a ze skutečnosti, že předmětné „škrty a vpisky“ na listině se závětí datované a podepsané zůstavitelkou dne 1. 9. 2004, představující změnu v osobách dědiců, za tímto novým projevem vůle datum a podpis zůstavitelky neobsahují, nemá v této části nová závěť náležitosti požadované ust. § 476 odst. 2 a § 476a obč. zák., a je tedy neplatná, uzavřel Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019. Změny závěti tedy byly právně neúčinné. Můžeme tedy odpovědět na v úvodu položenou otázku tak, že i přepisováním v textu závěti lze závěť změnit, pakliže bude dodržena zákonem předepsaná forma pro pořízení závěti, zejména zůstavitel uvede datum, kdy pozměnil text závěti, a znovu listinu opatří svým vlastnoručním podpisem. Lepší však rozhodně bude, když raději pořídí novou závěť, popř. současně i původní závěť odvolá nebo zlikviduje.

Terezie Nývltová Vojáčková


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz