epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 4. 2019
    ID: 109103upozornění pro uživatele

    K problematice přechodu práv a povinností ze smlouvy o dodávkách energií

    Smrt je nejen nepříjemnou a velmi traumatizující událostí, s níž se - bohužel - setkává každý z nás, ale je též významnou právní skutečností[1].

    Na rozdíl od jiných právních skutečností je z hlediska právního pojem smrti vykládán
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    na základě poznatků lékařské vědy jako biologická smrt mozku (cerebrální smrt), tedy takový stav organismu, u kterého je obnovení všech životních funkcí již vyloučeno [viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 10. 1985 spisové značky Tpjf 24/85, které bylo publikováno pod 16/1986 Sb. rozh. tr.]. Tomuto pojetí soukromého práva [§ 1 odst. (1) zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“)] odpovídá dikce ustanovení § 26 o. z.    

    DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o.

    Mohou však nastat, a musí být hmotně-právně řešeny, též ty situace,
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    kdy tu mrtvé tělo není, a přesto není s ohledem na jistotu smrti nebo její vysokou pravděpodobnost rozumná pochybnost, že dotčený člověk zemřel. Stávající česká hmotněprávní úprava, inspirována úpravou rakouského zákona o prohlášení za mrtvého, obsahuje v ustanovení § 71 až § 76 o. z. domněnku smrti. Plyne-li z okolností, že jsou vážné pochybnosti, zda je nezvěstný ještě živ [zde podotýkám, že „nezvěstnost“ sama o sobě nestačí], lze jej prohlásit za mrtvého. Pro ten účel občanský zákoník stanoví, s ohledem na různé okolnosti, lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v závislosti na charakteru rozhodné události. Zvláštní ochrana se přitom - po vzoru rakouské úpravy - poskytuje těm, kdo se stali nezvěstnými jako nezletilí; je nelze prohlásit za mrtvé dříve, než uplyne pětadvacet let od jejich narození. Vedle této podmínky musí být ovšem splněna podmínka lhůt stanovených v příslušných ustanoveních.

    V důsledku smrti člověka musí pozůstalí řešit mnoho pro ně nepříjemných záležitostí, přičemž jednou z nich je dodávka energií [elektřiny, plynu] na základě smlouvy, která byla uzavřena za života jen jedním z manželů, a to zesnulým partnerem, jako odběratelem.            

    Dodavatelé energií v případě úmrtí odběratele požadují vyplnit „čestné prohlášení“, kterým ten, kdo má zájem o pokračování dodávek energií, žádá o ukončení smlouvy, což je podle mého názoru právně rozporné jednání, neboť tento postup zcela opomíjí smysl a účel čestného prohlášení. Právní instrument čestného prohlášení lze nalézt v 864 právních předpisech České republiky[2], z nichž se podává, že jej lze vymezit jako důkazní prostředek, kterým v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem je možné prokázat skutečnost, kterou nelze prokázat předložením listiny nebo svědeckou výpovědí[3]. Současně se - ve shora uvedeném čestném prohlášení - „musí“ ten, kdo má zájem o pokračování dodávek energií po zesnulém odběrateli zavázat k úhradě nedoplatků a posléze uzavřít i novou smlouvu o dodávce energií, která většinou nebývá tak „výhodná“ jako smlouva o dodávkách energií, kterou měl s dodavatelem energií uzavřenu zesnulý odběratel.

    V současné době v právních předpisech upravujících problematiku dodávek energií[4] není nijak upraven přechod práv a povinností ze smlouvy o dodávkách energií na dědice či na manžela. 

    Proto při řešení shora uvedené situace je třeba v první řadě vycházet z toho, co bylo ujednáno ve smlouvě mezi dodavatelem energií a odběratelem, přičemž v této souvislosti je třeba neopomíjet řádně zveřejněné obchodní podmínky dodavatele energií. 

    K obchodním podmínkám dodavatele energií je třeba na tomto místě uvést, že tyto jsou právně vzato „nepřímými smluvními ujednáními“. Nepřímá smluvní ujednání se pak stávají součástí smlouvy pouze a jen tehdy, pokud s nimi byl odběratel (zákazník) před uzavřením smlouvy prokazatelně seznámen. K seznámení odběratele (zákazníka) ze strany obchodníka (dodavatele energií) však nestačí pouhý odkaz dodavatele energií na obchodní podmínky v textu smlouvy. Zmínka v textu smlouvy totiž nenaplňuje požadovanou intenzitu obeznámení se s obsahem smluvních podmínek. Za prokazatelné nelze považovat ani údaj, že do obchodních podmínek může odběratel (zákazník) kdykoli nahlédnout, či údaj o tom, že obchodní podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech dodavatele energií [k tomu srov. závěry judikované v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 02. 2019 spisové značky 31 Cdo 1566/2017 - k vázanosti zákazníka pojistnými podmínkami].

    Dále pak záleží na tom, o jaké odběrné místo se jedná.

    Pokud je odběrným místem rodinná domácnost [k tomu např. § 690, § 691, § 698, § 699, § 714 o. z.], pak prizmatem usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2018 spisové značky 20 Cdo 953/2018[5], lze platně uzavřít smlouvu o odběru energií i jen jedním z manželů s tím, že závazek s této smlouvy stíhá oba manžele, a proto smrtí jednoho z nich závazek nezaniká, ale měl by z něj být i nadále oprávněn i povinen žijící manžel.

    Pokud tomu tak není, pak do práv a povinností ze smlouvy o odběru energií vstupují dědici, jde-li o tzv. univerzální sukcesi [§ 1475 odst. (2) o.z. a § 2009 o. z.].

    Není-li dědiců, nebo odmítli-li dědici platně dědický nápad [§ 1479 o. z.], pak smlouva o odběru energií smrtí odběratele [jakožto fyzické osoby - smluvní strany] bez právního nástupce končí a k dalšímu legitimnímu odběru energií by bylo třeba uzavřít smlouvu novou (bez vazby na smlouvu původní). Případné pohledávky dodavatele energií by měly být řešeny ze záloh zaplacených zůstavitelem, jakožto odběratelem. V této souvislosti není od věci uvést, že dodavatel energií by neměl bez svobodného a výslovného souhlasu odběratele zálohy navyšovat o zjevně nepřiměřená plnění, přičemž s přihlédnutím k principům uvedeným v občanském zákoníku - v ustanoveních § 1807 o. z. a § 1235 odst. (2) o. z. - lze za přiměřené navýšení záloh považovat jejich každoroční zvýšení o 10% oproti skutečné spotřebě v předcházejícím zúčtovacím období. 

    Pro úplnost dodávám, že zánik práv a povinností v případě smrti upravuje soukromé právo specifiky v případě prokury [§ 456 o. z. - smrtí podnikatele prokura nezaniká, ledaže bylo ujednáno něco jiného], u poručenské funkce [§ 935 odst. (2) o. z. - poručenská funkce zaniká smrtí poručníka], v případě držby [§ 1009 o. z. - nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká, smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby], osobních služebností [§ 1302 odst. (1) o. z. - osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby; při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy, nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba], u pohledávek vázaných na osobu dlužníka [§ 1881 o. z., § 2009 odst. (1) o. z.], u příkazu [§ 2441 - závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce], dispozičního práva k peněžním prostředkům na účtu [§ 2664 - s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem, nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele], u pojištění[§ 2767 odst. (4) o. z. - dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění pojištěný, oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka, přičemž účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl].

    Závěrem stručný manuál, jak postupovat pro případ, kdy dojde k úmrtí odběratele [zákazníka] energií na základě smlouvy, která byla uzavřena za života zesnulým manželským partnerem nebo jen jedním ze spoluvlastníků nemovitosti:

    • Zjistěte, o jaké odběrné místo se jedná.
    • Pokud je odběrným místem rodinná domácnost, lze platně uzavřít smlouvu o odběru energií i jen jedním z manželů s tím, že závazek s této smlouvy stíhá oba manžele, a proto smrtí jednoho z nich závazek nezaniká [i nadále existuje], ale ode dne úmrtí zůstavitele měl by z něj být oprávněn i povinen jen žijící manžel. V tomto případě by tedy mělo zcela postačovat písemně oznámit dodavateli energií, že v důsledku úmrtí manžela bude nadále oprávněn i povinen ze smlouvy o dodávkách energií pouze žijící manžel. Tuto skutečnost je třeba doložit dodavateli energií kopií oddacího listu a kopií úmrtního listu.
    • Pokud odběrným místem není rodinná domácnost, pak do práv a povinností ze smlouvy o odběru energií vstupují dědici, jde-li o univerzální sukcesi. V tomto případě by mělo postačovat písemně oznámit dodavateli energií, že v důsledku univerzální sukcese [založené úmrtím manžela] je nadále oprávněn i povinen ze smlouvy o dodávkách energií dědic nebo dědici, kterým připadla část pozůstalosti, jejíž součástí je buď nemovitost, v níž k odběru energií dochází, nebo právní vztah k objektu [např. nájem, výpůjčka] v němž k odběru energií dochází. Tuto skutečnost je třeba doložit dodavateli energií pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví ve smyslu ustanovení § 185 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
    • Není-li dědiců, nebo odmítli-li dědici platně dědický nápad, pak smlouva o odběru energií smrtí odběratele bez právního nástupce končí. V tomto případě je třeba k dalšímu legitimnímu odběru energií uzavřít smlouvu novou (bez vazby na smlouvu původní). 
    Případný odběr elektřiny [§ 51 odst. (1) písm. a) a § 51 odst. (2) zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)] a plynu [§ 74 odst. (1) písm. a), § 74 odst. (2) a § 74 odst. (6) zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)] přesahující dobu 10 dnů od smrti odběratele (zákazníka) je ex lege považován za neoprávněný odběr, který je energetickým zákonem zakázán.    

    Případné pohledávky dodavatele energií by měly být řešeny ze záloh zaplacených zůstavitelem, jakožto odběratelem. V této souvislosti není od věci uvést, že dodavatel energií by neměl bez svobodného a výslovného souhlasu odběratele zálohy navyšovat o zjevně nepřiměřená plnění, přičemž s přihlédnutím k principům uvedeným v občanském zákoníku - v ustanoveních § 1807 o. z. a § 1235 odst. (2) o. z. - lze za přiměřené navýšení záloh považovat jejich každoroční zvýšení o 10% oproti skutečné spotřebě v předcházejícím zúčtovacím období. 

    Je-li právním nástupcem odběratele (zákazníka) spotřebitel ve smyslu ustanovení § 2 odst. (1) písm. a) zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele [„spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání“], pak v případě sporu s dodavatelem energií doporučuji využít mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, ve smyslu ustanovení § 20n až 20y zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, návrhem podaným u Energetického regulačního úřadu [§ 20e písm. c) zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].

    Návrh na zahájení řízení o mimosoudním řešení spotřebitelského sporu je třeba podat u Energetického regulačního úřadu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se spotřebitel poprvé obrátil na dodavatele energií [§ 20p zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele]. Mimosoudní řešení sporu u Energetického regulačního úřadu je pro spotřebitele bezplatné [§ 20f  písm. d) zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].

    Mgr. Robert Sobotka


    DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o.

    Vinohradská 938/37
    120 00 Praha 2

    Tel.:       +420 244 912 463
    Fax:       +420 244 912 803
    e-mail:    ak@dbkp.cz
    __________________________________________
    [1] K tomu viz. např. odstavec 15 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26.10. 2017 číslo jednací 10 Afs 78/2016-38.
    [2] Podle právního stavu ke dni 18.02. 2019.
    [3] K tomu viz např. § 53 odst. (5) zákona 500/2004 Sb., správní řád.
    [4] Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
    [5] V usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2018 spisové značky 20 Cdo 953/2018, bylo judikováno:
    I. Do společného jmění manželů mj. spadá dluh, který převzal pouze jeden z manželů za trvání manželství při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Povinnost uhradit cenu za dodávky plynu a elektrické energie do obytných prostor rodinné domácnosti je takovým dluhem, protože zajištění dodávek plynu a elektřiny nepochybně lze zařadit jak k běžné, tak každodenní potřebě rodiny.
    II. Institut společného jmění manželů je majetkovým společenstvím bez určení podílů. Pokud je hrazen dluh, jenž je součástí společného jmění manželů, z prostředků náležejících do společného jmění manželů, vzhledem k principu nedílného spoluvlastnictví se za trvání společného jmění nemůže jeden z manželů domáhat po druhém manželu úhrady byť jen části takového dluhu.
    III. Dohoda manželů o způsobu úhrady dluhů za dodávky energií týkající se rodinné domácnosti, jež však nebyla uzavřena ve formě veřejné listiny, nemůže mít za následek vznik výlučného dluhu manžela vůči druhému z manželů a vznik povinnosti manžela uhradit druhému z manželů poměrnou část takového dluhu. Takovou dohodu by bylo možné považovat za dohodu o správě společného jmění manželů ve smyslu § 713 odst. 1 o. z. [„Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.“], která ale nemá za následek vznik výlučného dluhu manžela. Pokud proto manžel hradil takový dluh ve společném jmění manželů z prostředků ve společném jmění manželů, nevznikla mu pohledávka za druhým manželem.
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Robert Sobotka (DBK Partners)
    11. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Obchodní vedení společnosti
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.