Soud bude řešit spor Kinského o palác Kinských

    Spor od počátku provázejí nejasnosti kolem toho, kdo má být kvůli paláci žalován. V paláci Kinských nyní sídlí Národní galerie. Původní žalobu podal proti České republice-Národní galerii, což jsou ale dva samostatné subjekty. Poté žaloval pouze galerii, nyní jen stát, respektive Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

    Úřad prohlásil, že - navzdory svému názvu - nemá mandát k tomu, aby v tomto případu stát zastupoval, napsal loni deník Právo. Soudkyně již dříve uvedla, že o tom bude se zástupci úřadu po zahájení líčení jednat.

    Právník galerie Aleš Pejchal na říjnové tiskové konferenci řekl, že galerie není organizační složkou státu, protože nebyla zřízena ústředním státním orgánem, ale zákonem z roku 1949. "V tomto případě není ze zákona dáno, aby majetek, se kterým hospodaří Národní galerie v Praze, zastupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, on může ve sporu vystupovat jen jako účastník na straně žalované," uvedl. Podle něj stažením žaloby Kinského na Národní galerii spor končí. "Pokud by se pan Kinský chtěl domáhat nějakého majetku NG, musel by podat novou žalobu," dodal.

    Advokát Kinského Jaroslav Čapek s ním ale nesouhlasí. "Stáhli jsme žalobu proti NG, protože nám nic jiného nezbývá vzhledem k právní skutečnosti, že palác Kinských byl označen v 50. letech za národní kulturní památku. Taková věc v případě soudního sporu musí být projednávána za účasti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových," řekl loni novinářům. Podle něho stačí, když je v žalobě zahrnut úřad, a nikoli již samotná galerie.

    Kinský, který žije v Argentině, již dříve prohlásil, že by rád v paláci na Staroměstském náměstí bydlel. V případě soudního vítězství by galerii prý nevystěhoval a většinu prostor by jí pronajal. Kinský dosud pravomocně zvítězil v pěti soudních přích, dvě prohrál. Dalších asi 150 budou muset soudy ještě projednat.

    Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovala s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Někteří čeští politici proto v rozsudcích, které Kinskému vrátily část majetku, vidí zpochybnění dekretů.

    Kinského právník ale tvrdí, že jeho klient nepodává restituční nárok na ztracený majetek, ale žaloby na určení práv k majetku, o který nikdy nepřišel. Podle něj totiž drtivou část majetku nezdědil po svém otci, údajném kolaborantovi, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. V majetkových sporech proto podle Čapka nejde o to, zda Kinského otec s nacisty kolaboroval, či ne. Majetek totiž nikdy nevlastnil, ale pouze spravoval.