Stát zamezí falešným konkurzům

 

E-mailové návrhy na bankrot půjde lépe ověřit

Průlomový internetový rejstřík krachujících firem, jenž začne fungovat od ledna, bude lépe zabezpečen proti zneužití: stát vyslyšel varování soudců a změnil paragrafy, které mohly napáchat miliardové škody.

Hrozilo totiž, že firmy na sebe budou moci snadno podávat falešné návrhy na konkurz - aby poškodily konkurenty a vyřadily je například z boje o lukrativní veřejné zakázky.

Jak konkrétně? Návrhy na zařazení firem do insolvenčního rejstříku budou moci věřitelé posílat i elektronickou poštou. Původní verze zákona ale nepožadovala u e-mailu ověřený elektronický podpis, a tak ho mohl do rejstříku poslat kdokoli anonymně.

A soudci neměli během krátké doby, kdy se musí zápis zveřejnit v databázi, šanci zjistit, kdo za návrhem skutečně stojí.

Bez podpisu to nepůjde

Ministerstvo připomínky kritiků nyní vyslyšelo a konkurzní zákon upravilo. Do normy, kterou tento týden bude schvalovat Senát, vložilo podmínku, že e-mailový návrh musí být opatřen ověřeným elektronickým podpisem - tedy bude jasné, kdo návrh podává.

"Je to opatření proti zneužití," potvrdila mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Je navíc velmi pravděpodobné, že se tato důležitá pojistka do zákona skutečně dostane. Senátoři už dali najevo, že normu podpoří.

Na hrozící potíže už v červnu upozornily HN. Šéfové krajských soudů tehdy varovali, že by nebylo možné ověřit, kdo návrh do databáze ve skutečnosti vložil a jestli je oprávněný.

Firma, která podává návrh e-mailem, sice podle původních plánů ministerstva musela do tří dnů dodat na soud ještě klasický papírový dokument s podpisem a razítkem, jenže i tak krátký čas mohl podle soudců způsobit velké škody: stačilo, kdyby například radní na základě falešného návrhu na konkurz rozhodli, že je vítěz jejich tendru nedůvěryhodný, a že zakázku proto dostane někdo jiný.

V rejstříku do druhého dne

Ministerstvo ustoupilo soudcům ještě v jedné věci: původně se měl návrh na konkurz objevit na internetu do dvou hodin poté, co přijde k soudu - ať už e-mailem nebo na papíře. Jenže pak by soudci museli sloužit i v noci "pohotovosti" a případně okamžitě sednout k počítači a návrh zpracovat. Doplněný zákon jim zčásti ulevuje: návrh budou muset zveřejnit do 14. hodiny následujícího dne.

Nový takzvaný insolvenční zákon od ledna nahradí mnohokrát měněnou normu o konkurzu a vyrovnání.

Zákon má především zrychlit konkurzy, které jsou dnes nejpomalejší v Evropě. Jejich průměrná délka se v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku pohybuje okolo půl roku, v Česku jsou konkurzy v průměru delší než pět let.

Podnikatelé, které by mohly falešné návrhy na konkurz nejcitelněji zasáhnout, překvapivě o zpřísnění zákona od začátku neusilovali.

"Ano, riziko, že na internetu bude pár hodin něco zapsáno neoprávněně, nezlehčuji. Ale názor soudců mi přijde trochu jako hledání problémů za každou cenu," namítal už v létě prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Soudci si prosadili svou, přestože odborníci, kteří rejstřík zavádějí, pochybují, že je zpřísnění potřeba. "Zneužití rejstříku by přece nakonec skončilo u soudu - a pak krutým trestem včetně odškodnění pro firmu, která by podváděla. Každý by si to dobře rozmyslel," je přesvědčen Jaroslav Bureš, místopředseda Vrchního soudu v Praze, který s ministerstvem spolupracuje na elektronizaci české justice.

Ovšem soudci si stojí za svým. Firmy prý mají mít co nejmenší možnost databázi zneužít.

"Jistě, u soudu by podvod mohl skončit, ale nejdřív musíte najít pachatele. Jenže když někdo odešle návrh z internetové kavárny, tak není šance ho vypátrat," říká místopředseda Krajského soudu v Praze Luboš Dörfl.

Kromě zrychlení konkurzů má internetový rejstřík umožnit i ozdravení problémových podniků.

A zákon nově zavádí také osobní bankroty pro předlužené lidi, kteří se tak budou moci vyhnout exekuci.

Půjde především o ty, kteří se dostali do potíží a přestanou zvládat splácení hypotéky nebo půjčky od banky.

Podle zákona budou mít dvě možnosti: první počítá se tím, že se dohodnou s bankou a soudem až na pětiletém splátkovém kalendáři - zůstane jim tak jen životní minimum, ale nepřijdou například o byt, auto a další majetek.

Nebo si vyberou, že si chtějí nechat celý plat, ovšem pak budou muset prodat vše, co mají. Musí však splatit minimálně třicet procent svých dluhů.

Možnost oddlužení může být pro řadu Čechů poměrně aktuální záležitost.

Dluhy domácností už totiž podle statistik přesáhly půl biliónu korun a rychle stoupá počet neplatičů a tím i exekucí.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.