Svoboda (ČSSD) již nechce poslancům zvyšovat telefonní příplatky

Poslanec ČSSD Miroslav Svoboda již neuvažuje o tom, že by navrhl zvýšení měsíčního příspěvku na
telefonování poslancům. ČTK dnes řekl, že z reakcí ostatních politiků je mu již jasné, že takový návrh by byl neprůchozí. Záporně se dnes k myšlence zvýšit nynější limit ze 6000 na 7000
korun měsíčně vyjádřila ministryně školství Petra Buzková (ČSSD), šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř, poslanec ODS Martin Kocourek a místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf.
 

   "Byla to vlastně jenom úvaha, o které se mělo v rozpočtovém výbory sněmovny diskutovat. Očekával jsem, že z diskuse vzejde závěr, zda je to návrh relevantní, anebo nestoudný," řekl ČTK
Svoboda. Zdůraznil, že příslušný návrh nepodal, ale chtěl jen o něm diskutovat. Jedním z argumentů pro zvýšení příspěvku byla snaha vyrovnat rozdíl cen, který vznikl kvůli vyšší dani z přidané hodnoty.
  

  "Já si myslím, že to není úplně dobrý nápad. Rozpočtový výbor nic neschválil, je to ve stadiu úvah," řekla v dnešní Nedělní partii televize Prima Buzková. Kocourek uvedl, že se zvýšením
náhrad nesouhlasí. Zvýšení příplatků by podle něj bylo nemorální. "Lze se přizpůsobit těm stávajícím limitům," podotkl. Upozornil, že náklady na telefonování od roku 2000 prakticky nerostly. "Jakýkoli nárůst náhrad by byl neopodstatněný," zdůraznil.
 

   V Sedmičce televize Nova předseda lidoveckého klubu poslanců Jaromír Talíř řekl, že zvyšovat náhrady není nezbytné a nutné. Ransdorf uvedl, že poskytovaná paušální částka se nevztahuje na
volání ze zahraničí. Proto na telefon při svých častých služebních cestách většinou ještě doplácí, i když paušál nevyčerpá. "Mně je to v podstatě jedno," poznamenal.
   

  Vyšší náhrady by si vyžádaly asi 2,5 milionu korun za rok. "Je pravda, že rozpočet sněmovny jaksi počítá s tím, že telefony budou dražší kvůli vyšší dani, o tom se už veřejně mluvilo na rozpočtovém výboru," řekl již dříve Mladé frontě Dnes (MfD) poslanec ČSSD Jan Mládek. Rozpočet podle něj počítá i s tím, že se toto zdražení promítne do vyšších příspěvků poslancům.
   

 Podobně myšlené návrhy nejsou mezi zákonodárci výjimkou. Například loni v září těsně před schvalováním reformy veřejných financí, konkrétně v zákoně o zmrazení mezd ústavních činitelů,
navrhl sociální demokrat Jiří Václavek zvýšení platů zákonodárců a současně i nezdanitelných náhrad o více než tisíc korun. Sněmovna jeho návrh nepřijala. V rámci toho samého zákona pak
senátoři z ústavně-právního výboru uvažovali o zvýšení platů o 13.000 korun. Nakonec také neúspěšně.