Tipy na velikonoční výlety
Pokud přemýšlíte, kam se vydat o Velikonocích, máme pro vás tip. Atmosféru a tradici pravých valašských Velikonoc zažijete ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm: uvidíte tady velikonoční trhy s různými typy kraslic a pečiva, klapotáře, zažijete vynášení Mařeny, šmigrust a budete si moci vyzkoušet i pletení tatarů.
VALAŠSKÉ MUZEUM V ROŽNOVĚ
Kraslice a tatary
Nejzajímavější z velikonočního programu bude neděle, která nabídne bohatý program a zároveň i velikonoční trh.
"Co by to bylo za velikonoční neděli bez kraslic a krasličářek? Budou tady rožnovské škrábané kraslice, hanácké kraslice a spousty dalších. Budou se plést tatary (pomlázky). Návštěvníci si to mohou sami vyzkoušet. Hospodyňky ve stáncích budou nabízet vlastní velikonoční pečivo – takzvané jidáše, pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu, beránky, mazance, perníčky a vdolky. Ke koupi budou řehtačky a klapotky," říká etnografka rožnovského muzea Eva Porubová.
Nedělní program zahájí v 9 hodin hudecká terchovská muzika ze Slovenska a cimbálová muzika Světlina. Od 9.30 bude vyhrávat také cimbálová muzika Polajka. Hlavní program souborů Radhošť a Malý Radhošť bude v 10 a 13 hodin. "Jejich pásmo shrnuje zvyky Velikonoc i celého jarního období, jako je například vynášení Mařeny," doplňuje Eva Porubová. "Přijedou k nám také klapotáři z Loučky, kde se obchůzky klapotářů dodnes dělávají," dodává.
Klapotáři k Velikonocům na Valašsku neodmyslitelně patří. Od Zeleného čtvrtka se nesmělo zpívat, nezvonily kostelní zvony, a dokonce se sundaly zvonce kravám i ovcím. Ogaři z Valašska na to vyzráli tím, že si vyrobili ze dřeva řehtačky a trakaře s jednoduchým mechanismem, jejichž rachot byl slyšet široko daleko. Ty pak vozili po dědině.
MŮŽE SE HODIT
PÁTEK 9. DUBNA |
Mrskačka neboli šmigrust
Nesmí chybět to hlavní – omlazování děvčat čerstvými vrbovými proutky spletenými do tatarů.
Pondělním velikonočním obchůzkám se někdy říkávalo buďačka. Na mrskačku nebo na šmigrust, jak se na Valašsku říká, se chodilo na Velikonoční pondělí velice brzy. Mnohdy už krátce po půlnoci. Proto se na Rožnovsku pro tento zvyk vžil název "buďačka".
Velikonoce však měly také svůj duchovní rozměr, vždyť jsou největším křesťanským svátkem. To kromě pátečního vystoupení souboru Calata připomene i nedělní pásmo cimbálové muziky Javořina, v němž v 10.30 a 13.30 hodin zazní nábožensky laděné velikonoční legendy v poutavých úpravách.
Program začne už v pátek
Program Velikonoce na Valašsku nebude jen valašský, jak ukáže hned první z akcí, koncert ostravské skupiny Calata. V pátek od 19 hodin večer v muzejním kostelíku svaté Anny zazní v podání tohoto souboru historické hudby renesanční velkopáteční legendy a jarní písně.
"Členové tohoto výjimečného souboru vystupují v dobových kostýmech odkazujících na 16. a 17. století a hrají na dobové nástroje," upozorňuje etnografka rožnovského muzea Eva Porubová.
Zdroj: idnes
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz