V kauze Kajínka čeká spravedlnost na stanovisko zastupitelství

Naděje na znovuotevření případu dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka, odsouzeného na
doživotí, může zvýšit či naopak oslabit Nejvyšší státní zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti mu v těchto dnech předalo k prověření podnět Kajínkova právního zástupce Jaroslava Janečka, který poukazuje na nesrovnalosti a podivnou roli policie v kauze. Na základě nových důkazů žádá ministra spravedlnosti Karla Čermáka, aby ve prospěch Kajínka podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.
 

   "Nejvyšší státní zastupitelství vypracuje takzvanou šetřící zprávu i s návrhem pro pana ministra, jak s danou kauzou dále naložit," řekla včera ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková. Čermákovi doporučí buď stížnost pro porušení zákona ve prospěch Kajínka podat, nebo podnět odložit jako nedůvodný.
 

   Janeček nedávno předal Čermákovi materiály s novými důkazy. Podle advokáta z nich vyplývá, že za zločiny připsanými Kajínkovi stojí policisté. Celý případ podle Janečka provází policejní
manipulace s fakty, důkazy, objektivní situací i s výslechy svědků. Podle něj bylo u Kajínka porušováno právo na obhajobu a využíváno křivých svědectví.
 

   "V této souvislosti předkládám ministru spravedlnosti jako důkazy kopie prohlášení důležitých svědků J. D., A. H., R. N. a A. V.," uvedl nedávno advokát. Podle něj jde o svědky, kteří před
lety pod nátlakem policie pomáhali Kajínka usvědčit. Jedno svědectví se prý opět týká elitního kriminalisty Ladislava Kadeřábka, jenž podle Janečka zmanipuloval důkazy při vyšetřování vražd.
 

   Případ sledují i reportéři publicistiky televize Nova, která chce dnes večer zveřejnit nová fakta. Podle mluvčího Novy Dana Plovajka získali reportéři převratné svědectví, podle kterého se
na zločinu policie velmi výrazně podílela.
 

   Dvaačtyřicetiletý Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a
dalšího postřelil. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu popírá. Společně s ním byli v případu stíháni i další lidé. Vlasák dostal 16 měsíců nepodmíněně za návod k vydírání a nedovolené ozbrojování, Alexandr Hegedüss 22 měsíců za to, že neoznámil vraždu. Se zprošťujícím verdiktem odešli od soudu bývalí policisté Jiří Kreuzer a Jan Mikeš, obžalovaní ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli podezření, že ovlivňovali svědky, a mařili tak dopadení pachatele. Soud tehdy bral jako jedno z klíčových svědectví výpověď Jaroslava Ďurčiho, který potvrdil, že Kajínka v den vraždy přivezl autem na místo schůzky s Jandou a slyšel
výstřely.
 

   V době vražd působil u plzeňské kriminální služby ve vysoké funkci Kadeřábek. Janeček má údajně k dispozici ověřená prohlášení lidí, kteří při vyšetřování plzeňských vražd nevypovídali kvůli policejnímu nátlaku pravdu a před soudem odmítli svědčit.
 

   Krátce před vraždou se policisté chystali Jandu zatknout, ale zásah o pár dní odložili. Janda byl mezitím zavražděn. Vyvstaly spekulace, že Kadeřábek příkazem k přeložení akce Jandovu smrt
umožnil. Kadeřábek to popřel s tím, že o změně termínu nerozhodl sám. Odložení akce později zkoumala Inspekce ministra vnitra, která neshledala v postupu policie pochybení.

    Kadeřábek v roce 2000 velel týmu, který Kajínka hledal po útěku z mírovské věznice. Dopadl ho 40 dnů po útěku. Objevilo se podezření, že se Kadeřábek o úkrytu dozvěděl již pět dní po útěku
od Kajínkova spoluvězně. Vyšetřování nepotvrdilo, že by informaci tajil. Gross ale nedávno v pořadu Kotel televize Nova připustil, že se při pátrání po Kajínkovi mohlo postupovat efektivněji.