Vězni budou víc pracovat. A povinně

 

NADTITULEK: VĚZEŇSTVÍ

Když se koncem loňského roku otvírala v Kynšperku na Sokolovsku nová vězeňská budova, mohli si ministerští úředníci zapsat: ušetřeno 35 milionů.

Navíc velmi jednoduše - věznici pro 200 lidí tady pomáhali stavět sami odsouzení.

Právě to je nový trend, kterým chce stát vyřešit dva problémy: jak ušetřit a zároveň zaměstnat víc vězňů, kterých dnes v Česku pracuje méně, než je v Evropě běžné. Vláda navíc včera schválila návrh zákona, který má vězňům zabránit, aby se práci vyhýbali.

Víc práce ve věznicích

Na to, že věznice málo využívají své odsouzené na různé opravy i stavby nových budov, si stěžoval už před pěti lety tehdejší ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Změna začala být znát ale teprve nedávno - kromě věznice v Kynšperku, kde tak stavba nové budovy stála zhruba jen 14 milionů, pracovali podle ministerstva odsouzení lidé například na stavbě moderního soudního areálu v Praze na Míčánkách nebo při rekonstrukci soudu v Liberci.

A měli by pomáhat také při stavbě první soukromé věznice v Česku, která do dvou let vyroste v Rapoticích na Brněnsku. Firma, kterou teprve ministerstvo musí vybrat, tady za své peníze postaví věznici pro 500 lidí a zhruba třicet let ji bude udržovat a provozovat. Stát jí za to bude platit nájem.

Nové vedení ministerstva spravedlnosti sice loni na podzim váhalo, jestli projekt podpoří, nakonec ale před několika týdny rozhodlo, že se věznice stavět bude - pod podmínkou, že se náklady podaří stlačit pod miliardu.

Přitom ministr Jiří Pospíšil (ODS) přiznává, že tomuto způsobu, jak stavět nebo opravovat věznice, příliš nefandí. "Je to do budoucna zátěž pro státní rozpočet. Spíš bych chtěl prosazovat, aby se na těchto akcích co nejvíc podíleli právě odsouzení," prohlásil Pospíšil. Práce by přitom mělo být dost, a to nejen ve vězeňských areálech. Podle analýzy ministerstva potřebuje třetina soudů celkovou opravu.

Obce dostanou šanci

Do příštího roku mají navíc pro vězně přibýt další místa. A výrazně se tak má snížit možnost, že odsouzení lidé práci odmítnou. Vláda včera souhlasila s novelou zákona, podle níž už vězni nebudou moci pracovat jen pro stát, tedy hlavně v dílnách přímo ve věznicích, ale také pro obce, školy nebo městské nemocnice. Tedy dělat vše od výkopových prací až po zametání ulic - to vše za dozoru strážců. Odmítnout práci by znamenalo mimo jiné kázeňské tresty a konec nadějí na prominutí zbytku trestu.

Z 19 tisíc lidí, kteří dnes sedí ve vězení, může pracovat asi 13 tisíc. Zaměstnání má ale pouze polovina. Ministerstvo přitom chce, aby to do budoucna bylo alespoň 60 procent, jak je běžné v Evropské unii.

Přitom zaměstnaný vězeň se státu vyplácí: jeho "čistý" pobyt za mřížemi stojí denně 50 korun, náklady ale musí odsouzení po propuštění zaplatit. Potíže ale jsou právě s těmi, kteří ve vězení nepracovali, dostávali jen malé kapesné, a nemají peníze. Vymáhání pak stojí často stát víc, než kolik od dlužníka může dostat.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.