Vláda schválila návrh změny systému nemocenského pojištění

 Nový zákon o nemocenském pojištění má změnit celý systém této dávky. Pokud předlohu schválí i parlament a prezident, zaměstnavatelé už nebudou muset odvádět za zaměstnance 3,3 procenta ze mzdy zaměstnance na náhrady, nýbrž jen 1,4 procenta. Na druhou stranu ale budou povinni vyplácet své zaměstnance v prvních dvou týdnech nemoci.

    Pokud vejde návrh zákona v praxi, od 1. července 2006 si polepší všichni nemocní v prvních třech dnech nemoci. Dostávat budou 30 procent průměrné mzdy na rozdíl od současné čtvrtiny. Pro zaměstnavatele zdravotně postižených by mělo platit speciální řešení - polovina výdajů spojených s úhradou náhrady mzdy jim bude hrazena ze státního rozpočtu.

    "Malé firmy do 25 zaměstnanců by v žádném případě neměly přebírat vyplácení nemocenské za stát. Středně velké a velké firmy by měly mít alespoň po dva roky možnost výběru, zda chtějí pokračovat v zavedeném systému, nebo platit snížené pojistné a hradit nemocenskou v prvních 14 dnech nemoci svým zaměstnancům," reagoval prezident hospodářské komory Jaromír Drábek.

    Podniky s podprůměrnou mzdou, jako je textilní výroba či zemědělství, by byly podle něj zavedením takového opatření bity nejvíce. Další zásadní připomínkou podnikatelů je absence jakýchkoli prostředků kontroly ze strany zaměstnavatele, zda jeho zaměstnanec pobírá nemocenskou oprávněně. "Stát se snaží navrženými změnami v systému nemocenského pojištění zbavit dohledu nad oprávněností pobírání nemocenské, kterou není sám schopen uhlídat," podotkl Drábek.

    Podle Svazu průmyslu a dopravy je zřejmé, že stát přenesl část své odpovědnosti za příjmy občana v době pracovní neschopnosti na zaměstnavatele. "Co to v praxi způsobí za problémy, nelze v tuto chvíli jednoznačně říci," sdělila ČTK mluvčí svazu Anna Veverková. Někteří zaměstnavatelé se vyrovnají se změnou prý poměrně hladce, jiní obtížně. Podniky se budou muset s výší náhrad a s náklady s tím spojenými vejít do peněz, které jim stát snížením procentní sazby vymezí, dodal svaz.

    Kabinet se minulý týden v souvislosti s nastavením parametrů nové nemocenské dohodl také na stanovení stropů vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení. V roce 2007 to bude pětinásobek průměrné měsíční mzdy, o rok později čtyřnásobek a v roce 2009 trojnásobek.

    Nemocenská bude náležet lidem od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. Zůstane zachován systém redukčních pásem pro zápočet výdělku.

    Ostatní dávky nemocenského pojištění, tedy ošetřovné, těhotenský příspěvek a mateřská, budou lidem náležet už od prvního kalendářního dne vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění, tedy stejně jako dosud.

    Návrh počítá také se sankcemi za nedodržení systému léčby. Lidem, kteří poruší pravidla, bude hrozit pokuta až 20.000 korun, přijít také budou moct zpětně o výplatu celé nemocenské. Postih má hrozit i lékařům, kteří neodůvodní vypisování pracovní neschopnosti. V nejzazším případě by přišli o právo vypisovat nemocenskou, uvedl Škromach. Nový zákon podle ministra zajistí větší spravedlnost v rozdělování nemocenských a nastaví systém tak, že se nevyplatí zůstávat "bezdůvodně doma na dávkách". Přesto je podle něj systém dál založen na solidaritě zdravých s
nemocnými. Nyní jsou dávky relativně vysoké pro pojištěnce s nízkým příjmem a naopak nízké u pojištěnců s vysokým příjmem.

    O změně Škromach průběžně jedná se zaměstnavateli. Na úhradě výdajů v prvních dnech neschopnosti se podílejí ve 20 státech EU. Nová konstrukce nemocenských dávek má zajistit vyrovnanou bilanci nemocenského pojištění a zvýšení příjmů z pojištění. Změna sazeb byla i výsledkem hledání konsenzu mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, konstatoval Škromach už dříve.

Zdroj: ČTK