Volba předsedy sněmovny bude tajná a maximálně dvoukolová

Čtvrteční volba předsedy a
místopředsedů Poslanecké sněmovny bude tajná a maximálně
dvoukolová. Poslanci budou volit v jedné z parlamentních
místností tak, že každý z nich vhodí do volební urny hlasovací
lístek, na němž označí jméno kandidáta, kterého preferuje.
Všechny hlasy sečte a výsledky sněmovně oznámí její volební
komise. Kdyby sněmovna ve čtvrtek žádného z kandidátů na předsedu
nezvolila, musela by do deseti dnů zorganizovat nové volby.
Předsedu sněmovny budou poslanci vybírat ze dvou kandidátů. O
jejich přízeň se bude ucházet bývalý předseda sněmovního
zahraničního výboru Lubomír Zaorálek z ČSSD a šéf ODS Václav
Klaus, který stál v čele dolní komory v minulém volebním období.
Na místopředsedu sněmovny navrhly poslanecké kluby šest kandidátů
- Jitku Kupčovou (ČSSD), Ivana Langra, Miroslavu Němcovou (oba
ODS), Vojtěcha Filipa (KSČM), Jana Kasala (KDU-ČSL) a Hanu
Marvanovou (Unie svobody-DEU).
Volba předsedy a místopředsedů bude tajná. Znamená to, že
nebude možné zjistit, komu poslanci své hlasy odevzdali, kteří
poslanci odevzdali neplatné hlasovací lístky a kdo nevolil.
Předsedou a místopředsedy budou zvoleni kandidáti, kteří v
prvním, případně druhém volebním kole získají nadpoloviční
většinu hlasů.
Pokud by se hlasování zúčastnilo všech 200 poslanců, bude
kandidát na předsedu potřebovat ke zvolení nejméně 101 hlasů.
Relativně snadněji by je mohl získat Zaorálek, neboť právě tímto
počtem poslanců disponuje budoucí vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a
Unie svobody-DEU. Naopak Klaus se může napevno spolehnout jen na
58 poslanců ODS. Nepomohla by mu ani případná podpora 41
komunistů.
Kartami by ale mohlo zamíchat to, kdyby například někteří
sociální demokraté, kteří mají výhrady k Zaorálkovi a současnému
vedení ČSSD, nevolili. Podle některých neoficiálních informací
existuje v klubu poslanců ČSSD skupina zhruba šesti stoupenců
bývalého šéfa strany Miloše Zemana, jimž jeho nástupce Vladimír
Špidla nevoní. Kdyby nešli volit a naopak všech 58 občanských
demokratů a 41 komunistů dalo hlas Klausovi, Zaorálkův vstup do
čela sněmovny by zůstal nenaplněným snem.
Volba předsedy bude platná jen tehdy, když se jí zúčastní
alespoň 67 poslanců. Kdyby se proto volby zúčastnili jen poslanci
ČSSD, jichž je 70, ke zvolení Zaorálka by to stačilo. Naopak
volba, jíž by se účastnilo jen 58 občanských demokratů, ale nikdo
jiný, by platná nebyla. Chce-li proto být Klaus zvolen, musí
získat podporu členů jiných stran.
Hlasování komunistů ale není jasné. Někteří jejich
představitelé sice hned krátce po volbách Klausův návrat do čela
dolní komory neodmítli, nicméně pro mnohé komunisty je předseda
ODS z ideologických důvodů nepřijatelný. Navíc KSČM při volbě
předsedy sněmovny vezme možná v úvahu to, že jen ČSSD je ochotna
podpořit zvolení kandidátů KSČM do parlamentních funkcí.
Volba místopředsedů sněmovny by měla být méně dramatická, i
když ani tady nelze zaručit úspěch všech kandidátů. Zejména
zastoupení nejmenší parlamentní strany, tedy US-DEU, ve vedení
sněmovny nemá mezi komunisty, ale i občanskými demokraty a
některými sociálními demokraty podporu. Ještě před volbou
místopředsedů ale bude muset sněmovna hlasováním rozhodnout,
kolik jich vůbec bude. ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU jich navrhují šest,
ODS tři a KSČM je pro čtyři, maximálně pět.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz