Vrácení DPH končí: nakupujte !

O tom, že vstup do Evropské unie přinese ruku v ruce pozitiva i negativa nemá smysl pochybovat. Jednou z těch méně příznivějších věcí je fakt, že od prvního květnového dne již naši občané nebudou mít možnost si nechávat vracet DPH z dovezeného zboží a to samé postihne i cizince nakupující u nás. Tato změna se fakticky dotkne všech sousedních států s Českou republikou, neboť k již stávajícím členům EU se společně s námi přidruží i Polsko a Slovensko. Tím pádem budou všechny naše sousední země členy jednotného hospodářského celku, který s podobnou vzájemnou reciprocitou v oblasti daně z přidané hodnoty nepočítá.

Polsko a Slovensko se těší největší oblibě

Je logické, že možnosti nechávat si vracet DPH využívají zejména občané z příhraničních území České republiky. Ze čtveřice sousedních států si Češi oblíbili mnohem více Polsko a Slovensko, zatímco žádostí o vrácení DPH vázaného na dovážené zboží z Německa či Rakouska je podstatně méně. Jde o jednoduše vysvětlitelný jev spočívající v rozdílných cenových hladinách v zemích EU a Slovenskem či Polskem. Existuje pravděpodobně pouze velmi úzká skupina zboží, které je levnější v Německu než kupříkladu v Polsku.

Kromě odlišné cenové hladiny hraje poměrně podstatnou roli v rozhodování lidí také vývoj devizového kurzu koruny vůči měnám zemí, z nichž si naši občané zboží dovážejí. Pro nákup v cizině si drtivá většina Čechů musí vyměnit peníze a aktuální devizový kurz hraje podstatnou roli. Zatímco dnes musíme na nákup jednoho EUR vynaložit přinejmenším 33 Kč, tak před přibližně rokem a půl tomu bylo o téměř tři koruny méně. Dnes je tedy pro nás zboží v zemích Eurozóny v důsledku silnějšího eura o přibližně deset procent dražší (nebereme-li v úvahu ostatní faktory působící na kupní sílu) než před dvěma lety.

Z toho vyplývá, že nákupy v okolních zemích využívajících evropskou měnu vývoj devizového kurzu prodražuje. Přesně opačná situace je v současné době v Polsku. Polský zlotý v posledních měsících vůči naší koruně oslaboval, což se fakticky projevuje snížením cen dováženého zboží. Svoji roli samozřejmě sehrává i výše vlastní sazby DPH, která se přiráží k základu daně za zboží. Pro zajímavost v tabulce nabízíme přehled základních sazeb daně z přidané hodnoty u zboží v sousedních zemích.

Cizinci nakupující u nás ztrácí možnost vrácení DPH také s 1.květnem

V první řadě došlo k navýšení limitu hodnoty zboží nakoupeného v ČR na 2 500 Kč a zároveň musí jít o zboží v úhrnné hodnotě převyšující tuto mez pouze od jednoho prodejce. Navíc se tento nákup musí uskutečnit v rámci jednoho kalendářního dne. Ne všechny druhy spotřebního zboží ovšem vrácení DPH umožňují. DPH se kupříkladu nevrací u alkoholu nebo tabákových výrobků.

Pokud cizinec výše uvedené podmínky splní, pak musí prokázat, že předmětné výrobky skutečně vyvezl a dodržel podmínku překročení hranic v rámci lhůty šedesáti dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění. Tímto datem se fakticky rozumí datum prodeje vyznačené na daňovém dokladu vystaveném prodejcem. Pokud by tuto dvouměsíční lhůtu nedodržel, pak by nárok na vrácení DPH definitivně zanikl.

Při překročení hranic je nutné vyplnit tiskopis o vývozu předepsaný Ministerstvem financí a nechat si jej orazítkovat celníkem. V tento okamžik má kupující v ruce doklad, že splnil poslední nutnou podmínku ke vrácení DPH – skutečnost, že došlo k vývozu. Říjnová novela DPH proces vracení DPH rozhodně nezjednodušila faktem, že o vrácení DPH je třeba žádat pouze v té prodejně, ve které došlo k prodeji. Jakým způsobem si tuto formalitu cizinec zajistí, pak již záleží na něm samém.

U dováženého zboží platí stejný princip, limity a procedury se mohou lišit

Dováží-li tuzemský občan ze zahraničí nějaké statky, z nichž si chce nechat vrátit DPH, tak jde o zrcadlový postup. Na rozdíl od vývozu z České Republiky ze strany cizinců ovšem při dovozu k nám administrativní břímě spojené s DPH nesou zahraniční instituce a zahraniční prodejci. Jejich limity na druh a možnosti dováženého zboží (s vazbou na vrácení DPH) se od těch našich liší. Je tedy třeba si ověřit znění s vrácením DPH souvisejících předpisů v příslušných zemích, odkud si chceme něco dovést. Kupříkladu v Polsku je minimální hodnota zboží (u nějž lze požádat o vrácení DPH při vývozu) stanovena na 200 zlotých, což je něco málo přes 1 400 Kč (v ČR po říjnové novele je to již přinejmenším 2 500 Kč). Zároveň lze požádat o vrácení DPH zaplacené i v ceně v Polsku koupených tabákových výrobků nebo alkoholu.

Celou proceduru vracení DPH si může žadatel o vrácení DPH zajistit sám nebo využít služeb některých specializovaných institucí. Již na hranicích existují jejich stanoviště, které po předložení výše uvedených dokumentů DPH zpětně proplácejí. Zároveň je ale třeba dodat, že si za takovou službu srážejí poměrně vysokou provizi. Nechť si každý z nás sám rozhodne, zda nákupy v cizině umocněné vrácením DPH se mu vyplatí. Osobně se domnívám, že této možnosti využívají pouze lidí v těsné blízkosti kolem hranic. Na každý pád tato možnost posledním dubnem definitivně končí.

Máte v úmyslu využít jedné z posledních možností si nechat vrátit DPH nebo vás tato možnost nechává klidnými? Které statky a z jaké země považujete za v současné době nejvýhodnější? Těšíme se na vaše názory.

Zdroj: www.fincetrum.cz