6. 5. 2016
ID: 101271upozornění pro uživatele

Vyšší náhrada při nevyplacení mzdy

Platební neschopnost některých firem mnohdy končí insolvenčním řízením. Z toho pak vznikají nepříznivé důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. Zaměstnavatel není schopen jim vyplatit za vykonanou práci mzdu. "Pomocí" může být zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení

Zaměstnanec může dostat nevyplacenou mzdu od úřadu práce, jestliže je zaměstnavatel v platební neschopnosti. To nastává podle zákona o úpadku č. 182/ 2006 Sb.,(dále „insolvenční zákon“) tehdy, když zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců. Je to následující den poté, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice.

Podmínkou pro poskytnutí mzdy od úřadu práce je tedy podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení u příslušného Krajského soudu na zaměstnavatele, který mzdu nevyplatil.

Insolvenční návrh je možné podat, jestliže je zaměstnavatel v úpadku. Je to tehdy, jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

V pracovněprávních vztazích se může zaměstnavatel nejčastěji dostat do platební neschopnosti např., jestliže nevyplatí zaměstnancům mzdu. Je to tehdy, jestliže zaměstnavatel:

  • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je
  • neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
V prvním případě by se muselo jednat o neplnění peněžitých závazků v rozsahu, který s přihlédnutím k ekonomické  situaci dlužníka nelze vyhodnotit jako nepodstatný. Vždy bude nutno tento rozsah posuzovat v konkrétním insolvenčním řízení s ohledem na charakter podnikatelské činnosti dlužníka.

Neplnění závazku po dobu delší než 3 měsíce znamená, že teprve po uplynutí této lhůty se může věřitel, např. zaměstnanec, domáhat úspěšně svým insolvenčním návrhem  rozhodnutí soudu o úpadku.

Jestliže např. zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal se do úpadku (je dlužníkem), neboť zastavil své platby. Jestliže nevyplatil mzdu více zaměstnancům, jedná se zastavení plateb podstatné části svých peněžitých závazků. Zaměstnanec, kterému tento zaměstnavatel dluží mzdu, má možnost přihlásit se o svůj nárok na úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a současně může podat - třeba i s ostatními zaměstnanci - návrh na zahájení insolvenčního řízení.

Zaměstnanec může podat návrh

Řízení o úpadku (insolvenční řízení) lze zahájit jen na návrh. Je to dnem, kdy tento návrh dojde věcně příslušnému soudu. Návrh je oprávněn podat dlužník (např. zaměstnavatel) nebo jeho věřitel (např. zaměstnanec).

Návrh může podat zaměstnanec. Např. v případě, kdy mu zaměstnavatel  nevyplatil mzdu. Návrh musí obsahovat označení insolvenčního navrhovatele (zaměstnance) a označení dlužníka (zaměstnavatele), kterého se týká, případně označení jejich zástupců. Právnická osoba (firma) musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a  identifikačním číslem. V návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li  navrhovatelem dlužník. Je samozřejmé, že v návrhu musí být označeny důkazy, kterých se navrhovatel, např. zaměstnanec, dovolává.

Uvede se např. že zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele  práce, za které mu měla být vyplacena mzda ve sjednané částce. Zaměstnavatel však po splatnosti této mzdy částku neproplatil nebo oznámil, že tak učiní dodatečně nebo že v současné době nemá prostředky na účtu.

Záloha na náklady

Insolvenční soud může před rozhodnutím o návrhu uložit navrhovateli, aby složil zálohu na náklady insolvenčního řízení a to až do částky 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci dlužníka jsou významnými a častými věřiteli, zejména při nevyplacení mezd zaměstnavatelem, navazuje ustanovení § 108 insolvenčního zákona na zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Věřitelé – zaměstnanci, kteří  insolvenční návrh podali, jsou proto na rozdíl od ostatních navrhovatelů zproštěni povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Je-li insolvenční řízení zahájeno, mohou věřitelé podávat přihlášky svých pohledávek u insolvenčního soudu. Přihláška kromě obecných náležitostí musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky a věřitel (zaměstnanec) ji vyčíslí v penězích. Zaměstnanec např. uplatní svou pohledávku, která představuje nevyplacenou mzdu. Přihlášku může každý věřitel podat jen sám za sebe. Nepřipouštějí se hromadné nebo skupinové přihlášky, což platí zejména v případě věřitelů - zaměstnanců dlužníka.

V insolvenčním řízení se nejprve uspokojí tzv. pohledávky za podstatou. Mezi ně patří pracovněprávní pohledávky (např. mzdy) dlužníkových zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm. Neuplatní-li zaměstnanec svou pohledávku v jiné výši, vychází se pak z účetnictví dlužníka nebo z jeho evidence. Např. zaměstnanec uplatní nárok na nevyplacené mzdy v částce 40 tisíc korun, ale dlužníkův účetní stav prokazuje 30 tisíc korun. Insolvenční soud bude vycházet z částky 40 tisíc korun.

Nevyplacené mzdové nároky

Mzdové nároky může u úřadu práce  uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti na základě kterých mu vznikly mzdové nároky v rozhodném období. Existenci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti musí prokázat zaměstnanec.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. To umožňuje lépe a spravedlivěji uspokojit mzdové nároky. Celková délka rozhodného období je 6 měsíců.

Bude –li rozhodné období zahrnovat 3 měsíce následující po měsíci, ve kterém byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo na vyhlášení moratoria, mají zaměstnanci možnost podat žádost nejen po celé rozhodné období, ale i 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy za poslední měsíc, za který mzdové nároky uplatňují. To se vztahuje i na zaměstnance, kteří pracovněprávní vztah ukončili v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Je-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. června 2016, je rozhodné období (včetně června 2016) od 1. března 2016 do 30. září 2016. Prokáže-li se, že v tomto období zaměstnavatel neuspokojoval mzdové nároky svých zaměstnanců (např. vůbec nebo částečně), jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků zaměstnanců podle tohoto zákona.

Zaměstnanec má možnost sám se rozhodnout, za které tři měsíce rozhodného období bude uplatňovat mzdové nároky. Tuto skutečnost musí uvést úřadu práce v žádosti o uspokojení mzdového nároku.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit u úřadu práce  nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli, který nevyplatil mzdu. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením tohoto řízení, nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, může zaměstnanec mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.

Jelikož po vydání rozhodnutí soudu o úpadku nakládá s majetkovou podstatou určený správce, je nutné, aby si úřad práce vyžádal od správce nové seznamy dlužných mzdových nároků zaměstnavatele – dlužníka. V souvislosti se zavedením institutu předběžného moratoria může tato povinnost přejít též na předběžného správce.

Podle § 2 odstavce 3 zákona č. 118/2000 Sb., nemůže nevyplacené nároky uplatňovat zaměstnanec zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že mohl nést vinu za úpadek.

Vyšší mzdový limit

Zákon vychází z praxe, kdy výplaty jsou zaměstnavatelem poskytovány nepravidelně, v některých měsících buď vůbec, jindy pouze částečně apod. Jestliže např. návrh na konkurs bude podán 2. září 2016 a zaměstnavatel nevyplatil mzdu za červenec a srpen 2016 a za říjen 2016, může je zaměstnanec uplatnit, neboť mu mzda nebyla vyplacena v rozhodném období, to je v posledních 3 měsících před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po jeho podání.

Je ovšem stanoven limit, nejvýše jedenapůlnásobek průměrné mzdy platné v národním hospodářství v době podání návrhu na konkurs. Maximální limit se týká nejen částek, které budou vypláceny jednorázově za měsíční období, ale i částek, které budou rozděleny do delšího, např. několikaměsíčního období, např. částka ve výši minimální mzdy a následující doplatek.

Celková výše mzdových nároků za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná měsíční mzda je pro období od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 pro tyto účely částka 26.467 Kč (dříve do 30. 4. 2016 to bylo 25.686 Kč). Tato částka byla publikována ve Sbírce zákonů dne 25.3.2016 jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103.  Jedenapůlnásobek této mzdy je 39.700 Kč (dříve před 1. květnem 2016 to byla částka 38.529 Kč). Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec dostat od úřadu práce od 1. května 2016, je 119.102 Kč (dříve 115.587 Kč).

Postup zaměstnance

Podle zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR zveřejňují krajské pobočky tohoto úřadu na svých úředních deskách informace soudů o zaměstnavatelích, se kterými bylo zahájeno insolvenční řízení a jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své splatné mzdové nároky u úřadu práce, jakož i informace o lhůtách, ve které tak mohou učinit. U těchto krajských poboček podávají zaměstnanci své žádosti o uspokojení mzdových nároků, a pokud nejsou místně příslušné, zašlou žádost místně příslušné krajské pobočce.

Své žádosti o uspokojení mzdových nároků mohou zaměstnanci rovněž podávat na kontaktní pracoviště krajské pobočky. Kontaktní pracoviště pak zasílají tyto žádosti zaměstnanců  příslušným krajským pobočkám k dalšímu řízení. Tím je zachován princip zákona č. 118/2000 Sb. Kontaktní pracoviště rovněž (obdobně jako krajské pobočky) zveřejňují na svých úředních deskách informace soudu o zaměstnavatelích, se kterými bylo zahájeno insolvenční řízení a jejichž zaměstnanci mohou požádat úřad práce o uspokojení mzdových nároků, jakož i informace o lhůtách, ve kterých tak mohou učinit.

V případě, že zaměstnanec uplatňuje nárok na mzdu, úřad práce zjistí, zda na zaměstnavatele, který mzdu neposkytl, byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. V opačném případě zaměstnanec musí podat návrh na zahájení tohoto řízení.

Má-li zaměstnanec k disposici doklady nebo důkazy, kterými může být prokázána výše jeho uplatňovaných nároků, může je přiložit k žádosti. Jde např. o pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování, mzdový výměr, zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele apod. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce a přinést zaměstnanci dřívější poskytnutí mzdy.

Pozor na lhůty

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informace o podání insolvenčního návrhu  na určitý podnik na úřední desce (§ 4 odst. 5 zákona). Jestliže v této lhůtě soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak  než vydáním rozhodnutí o úpadku nebo zaniklo moratorium, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl nebo i v den zániku moratoria.

Jestliže úřad práce zveřejní tyto informace např. dne 2. 5., může zaměstnanec uplatnit mzdové nároky do 2. 10. Může se však stát, že insolvenční návrh  bude v této lhůtě zamítnut (např. pro nedostatek majetku dlužníka) nebo odmítnut, zrušen nebo řízení bude zastaveno. I o této skutečnosti bude úřad práce informován, neboť podle § 139 insolvenčního zákona , má soud za povinnost vyrozumět  o vydání rozhodnutí o úpadku  příslušný úřad práce. Pak lze mzdové nároky uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl. Pokud tedy soud takto rozhodne např. 10. 7., musí zaměstnanec uplatnit mzdové nároky nejdéle do tohoto dne.

Zaměstnanec může uplatnit nárok na vyplacení mzdy v období 1 roku pouze jednou u téhož zaměstnavatele. Tím se nevylučují případy, kdy bude uplatňovat mzdu ve stejném časovém období u jiného zaměstnavatele.

Okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy

Vedle možnosti, aby mzdu poskytl úřad práce, má zaměstnanec ještě jiné řešení. Jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy, může  okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) zákoníku práce. Může to provést do patnácti dnů ode dne, kdy je mzda splatná.

V personální a mzdově-právní praxi jsou mnohdy problémy s vymezením pojmu „nevyplacení mzdy nebo její části“. Existují dohady o tom, co se rozumí částí mzdy, zda je to částka ve výši minimální mzdy nebo převážná část mzdy apod. ZP „hovoří“ jasně: pokud zaměstnavatel nevyplatí v termínu splatnosti jakoukoliv část mzdy, třeba nepatrnou částku, existuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Zaměstnavatel má povinnost vyplatit celou mzdu nebo plat, na kterou vznikl nárok, nebo byla sjednána.

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat nebo na některou její složku ( § 141 odstavec 1 zákoníku práce). Zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací určí pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.

Příklad:

Zaměstnanec vykonal práci v červnu 2016. Mzda je splatná nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, tedy do 31. července 2016.

V praxi se toto ustanovení mnohdy nedodržuje. Např. mzda se vyplácí za práci, která ještě nebyla vykonána, finanční problémy zaměstnavatelé často řeší pozdější splatností mzdy atd.

Stejně jako zaměstnavatel, i zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do 1 měsíce ode dne, kdy mu důvod ke zrušení byl znám, nejdéle do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Splatnost mzdy

Je však nutné rozeznávat splatnost mzdy a možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Tuto možnost má tehdy, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo jejich náhradu  do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Je –li splatnost mzdy např. 31. července 2016, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže zaměstnavatel nevyplatí mzdu za práci vykonanou v červnu 2016 do 15. srpna 2016.

Zaměstnanec má však nárok na to, aby jestliže okamžitě zrušil pracovní poměr, obdržel od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu. Zaměstnavatel je povinen mu tuto náhradu poskytnout. Bylo by logické, kdyby okamžité zrušení zvolil tehdy, má –li zajištěno nové zaměstnání, aby se nedostal do seznamu uchazečů o zaměstnání.

Pro platné skončení pracovního poměru okamžitým zrušením platí pro zaměstnance (i zaměstnavatele) přísná právní úprava, jejíž nedodržení má za následek neplatnost okamžitého zrušení. Jde zejména o písemnou formu, přesné skutkové vymezení důvodu, okamžitého zrušení a včasné doručení druhé straně. Důvod okamžitého zrušení nelze dodatečně měnit. Ústní zrušení pracovního poměru se považuje za právní jednání, k němuž se nepřihlíží.

Odbory zastupují zaměstnance

V insolvenčním řízení může podle § 20 odstavec 2 insolvenčního zákona zastupovat zaměstnance odborová organizace, neboť se jedná o pracovněprávní nároky. Odborová organizace může zastupovat zaměstnance dlužníka, i když nejsou jejími členy. Je to dáno tím, že ochrana práv zaměstnanců nabývá na významu i v průběhu insolvenčního řízení.

Ještě než bude zahájeno insolvenční řízení o úpadku zaměstnavatele, jmenuje insolvenční soud  prozatímní věřitelský výbor, a to do doby, než dojde k ustavení věřitelského výboru  a potvrzení jeho členů a náhradníků. Věřitelský výbor musí být zvolen věřiteli u zaměstnavatele, kde je více jak 50 přihlášených věřitelů. Mají v něm být zastoupeny všechny skupiny věřitelů. Jestliže z celkové výše pohledávek dlužníkových insolvenčních věřitelů tvoří významnou část pohledávky dlužníkových zaměstnanců, jmenuje insolvenční soud do prozatímního věřitelského výboru i jejich zástupce.

V případě, že má firma, která je v úpadku, zaměstnance, má právo zúčastnit se jednání věřitelského výboru s hlasem poradním také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak.


JUDr. Ladislav Jouza

JUDr. Ladislav Jouza
,
advokát a rozhodce pracovních sporů


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz