Vývoj vztahů ČR a Evropské unie

Přinášíme krátký přehled vývoje vztahů mezi ČR a Evropskou unií od roku 1984 do dnešních dnů

1984 - Zahájeny konzultace o obchodu průmyslovými výrobky.

27.11.1986 - V Bruselu jednali československý velvyslanec Jaroslav Kvaček a Willy de Clercq o spolupráci mezi ČSSR a EHS.

26.-27.3.1987 - V Bruselu jednali zástupci Českosloveska a komise EHS o vzájemných vztazích.

květen 1988 - další jednání o spolupráci mezi ČSSR a EHS, Brusel
13.6.1988 - Československo předalo Komisi ES diplomatickou nótu, v níž projevilo ochotu navázat oficiální vztahy mezi ČSSR a EHS a kreditovat čs.velvyslance v Belgii a Lucembursku při EHS.
25.6.1988 - V Lucemburku podepsána společná deklarace o navázání oficiálních vztahů mezi RVHP a EHS.
16.8.1988 - EHS vyslovilo souhlas s navázáním diplomatických styků s ČSSR, SSSR, NDR, Maďarskem a Bulharskem.

1.2.1989 - Československá stálá diplomatická mise při ES v Bruselu zahájila činnost


1990
----
12.-13.ledna 1990 - Místopředseda Komise ES Frans Andriessen navštívil ČSSR.
12.února 1990 - V Bruselu předal představitel MZV Zdeněk Pírek Komisi ES Memorandum československé vlády o spolupráci se skupinou 24 států, které nabídly zemím střední a východní Evropy pomoc při uskutečňování reforem na cestě k pluralitnímu politickému systému a moderní tržní ekonomice - PHARE.
24.-26.května 1990 - Předseda Komise pro vnější ekonomické vztahy ES Willy de Clercq na oficiální návštěvě Československa.
11.září 1990 - V Bruselu předán v Komisi ES dopis předsedy vlády ČSFR Mariána Čalfy, který obsahoval memorandum vlády ČSFR k dalšímu rozvoji vztahů mezi oběma stranami cestou přidružení.
17.září 1990 - Rada ministrů ES pověřila Komisi ES, aby zahájila přípravné rozhovory o dohodách o přidružení Československa, Polska a Maďarska.
20.-21.září 1990 - Oficiální návštěva předsedy Komise ES Jacquese Delorse v Československu. (1. návštěva nejvyššího představitele ES.)
1.října 1990 - ČSFR zahájila v Bruselu přípravné rozhovory o dohodě o přidružení k ES, čs.delegaci vedl náměstek ministra zahraničních věcí Zdenko Pírek.
28.listopadu 1990 - Komise ES rozhodla, že ES věnují 30 miliónů ECU (asi 40 miliónů dolarů) na pomoc Československu při ochraně životního prostředí.
18.prosince 1990 - Rada ministrů zahraničí ES rozhodla, že Komise ES může zahájit oficiální rozhovory o dohodách o přidružení s Československem, Maďarskem a Polskem.
20.prosince 1990 - Zahájena oficiální jednání o uzavření dohody o přidružení Čs. k ES; čs.delegaci vedl Zdenko Pírek.


1991
----
8.února 1991 - V Bruselu se konalo 2.kolo oficiálních jednání o dohodě o přidružení ČSFR k ES.
9.-10.března 1991 - Místopředseda Komise ES Frans Andriessen se v Praze zúčastnil prvního zasedání Společného výboru ČSFR a ES; setkal se s prezidentem Havlem a premiérem Čalfou.
21.-22.března 1991 - 3.kolo jednání o přidružení ČSFR K ES, Brusel.
3.května 1991 - Na Univerzitě Karlově zahájilo činnost Informační středisko Evropských společenství.
6.-7.května 1991 - 4.kolo jednání o dohodě o přidružení ČSFR k ES.
15.května 1991 - Komise ES schválila pomoc zemím střední a východní Evropy na ekonomickou reformu v celkové výši 63 miliónů ECU.
23.května 1991 - Místopředseda Komise ES Leon Brittan jednal v Praze o asociační dohodě a vztazích mezi ES a ČSFR.
19.-21.června 1991 - 5.kolo jednání v Bruselu o přidružení ČSFR k ES; 6.kolo (31.července, Brusel); 7.kolo (23.-24.října, Brusel); 8.kolo (5.-6.listopadu, Brusel).
22.listopadu 1991 - Parafována dohoda o přidružení; za čs.stranu vedoucí delegace náměstek ministra zahraničí Zdenko Pírek; vláda ČSFR s dohodu vyslovila souhlas 12.12.1991.
11.prosince 1991 - V Bruselu podepsána dohoda mezi Komisí ES a ČSFR o zřízení zastoupení ES v Praze a jeho výsadách a imunitách.
16.prosince 1991 - V Bruselu podepsána Dohoda o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím, tzv.Evropská dohoda (viz titulek=Evropské dohody o přidružení).


1992
----
10. dubna 1992 - V platnost vstoupila Dohoda mezi ČSFR a komisí ES o zřízení jejího zastoupení v Československu a o jeho výsadách a imunitách.
16. června 1992 - Evropská investiční banka (EIB), finanční instituce ES, poskytla Československu první půjčku, 85 miliónů ECU (asi 108 miliónů dolarů) na financování malých a středních podniků.
8.října 1992 - V Bruselu podepsáno memorandum a protokol umožňující Československu využívat počítačovou podnikatelskou databázi ES - BC-NET.


1993
----
19.března 1993 - Zahájilo činnost v Praze zastupitelství Komise ES v ČR (zastupuje zájmy i Slovenska do doby, než bude otevřena mise v Bratislavě).
26.-27.května 1993 - Závěrečné kolo jednání v Bruselu mezi ČR a Komisí ES o uzavření dohody o přidružení, připravena k podpisu.
23.června 1993 - V Bruselu parafována Evropská dohoda o přidružení ČR k ES (a také SR k ES).
4.října 1993 - V Lucemburku podepsána Evropská dohoda o přidružení ČR k ES (viz titulek=Evropské dohody o přidružení


1994
-----
17. ledna 1994 - Představitelé Statistického úřadu EU
(Eurostat) a národních statistických úřadů ČR (Eduard Outrata),
Slovenska, Slovinska, Maďarska, Polska, Bulharska a Rumunska podepsali v Bruselu dohodu, která umožní sblížení a později plnou kompatibilitu statistických údajů mezi zúčastněnými stranami.
8. března 1994 - Prezident ČR Václav Havel přednesl projev před poslanci Evropského parlamentu.
17. května 1994 - Indikativní program PHARE pro období
1994 až 1996 podepsali v Praze náměstek ministra zahraničí Pavel Bratinka a vyslanec Komise Evropské unie v ČR Leopoldo Giunti.
9. listopadu 1994 - Česká vláda sestavila harmonogram
institucionálního zajištění vstupu ČR do EU; "předpokládáme, že realističnost našeho vstupu do EU je kolem roku 1999," řekl premiér Václav Klaus.


1995
----
24.ledna 1995 - V Praze vytvořen meziresortní pracovní výbor pro provádění Evropské dohody; předseda: Pavel Bratinka
1.února 1995 - Vstoupila v platnost Evropská dohoda o přidružení ČR k EU (č.z.7/1995 Sb.).
10. dubna 1995 - Ustavující zasedání Rady přidružení ČR a 15 členských zemí EU v Lucemburku; ČR zastupoval ministr zahraničí J.Zieleniec.
14. září 1995 - Ustavující zasedání Výboru pro přidružení mezi ČR a EU (zástupci Rady EU, Evropské komise a ministerstev ČR).


1996
----
25. listopadu 1996 - V Praze skončila závěrečná jednání o dohodě o sanitární a fytosanitárních opatřeních mezi EU a ČR; jednání začala v roce 1994; dodatkový protokol týkající se těchto opatření vstoupil v platnost 20. srpna 1998 (plný text viz samostatný dokument db euro).


1997
----
22. dubna 1997 - Česká mise při EU v Bruselu odevzdala Evropské komisi překlad "balíčku" ekonomických opatření; EK vznesla výhrady k zavedení dovozních depozit, která nejsou podle ní slučitelná s čl.65 Evropské dohody mezi EU a ČR.
14. července 1997 - EU uvolnila půl miliónu ECU pro ČR a Polsko na likvidaci následků povodní; 24.7. EU oznámila (po žádostech vlád ČR a Polska) uvolnění další humanitární pomoci, pro ČR 600.000 ECU.
8. září 1997 - ČR požádala Evropskou komisi o možnost použít 38,5 mil.ECU (1,42 mld.Kč) z prostředků programu Phare na obnovu oblastí postižených v červenci 1997 katastrofálními záplavami.
30. září 1997 - Uzavřeně dohoda o zapojení ČR do vzdělávacích programů EU Leonardo, Sokrates a Mládež pro Evropu, rozhodnutí Rady přidružení č.2/97, v platnost vstoupilo 1.října (76/1998 Sb.).
7. října 1997 - EU vyzvala ČR k většímu úsilí při aplikaci a vynucování legislativy EU, kterou přebírá do svého zákonodárství; požádala také o co nejrychleuší vypracování české střednědobé vstupní strategie (na zasedání Rady přidružení EU-ČR).
13. října 1997 - EU poskytne ze svého rozpočtu ČR na pomoc oblastem postižených záplavami celkem 9,36 mil.ECU (asi 340 mil.Kč).


1998
----
30. března 1998 - Zasedáním ministrů zahraničí byl zahájen rozšiřovací proces EU; 31. března zahájilo ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr individuální vstupní rozhovory.
28. května 1998 - ČR spolu s dalšími deseti přidruženými státy v Bruselu podepsala s EU Předvstupní pakt proti organizovanému zločinu.
4. srpna 1998 - Kvůli přirovnání sudetských Němců k českým republikánům a komunistům, které učinil premiér Zeman 26. července, pohrozil bavorský ministerský předseda Stoiber blokádou vstupu ČR do EU.
7. srpna 1998 - Komisař EU pro vztahy s kandidátskými zeměmi Hans van den Broek napsal ministru zahraničí Janu Kavanovi, že český zákon o loteriích je hrozbou pro evropské investice v ČR.
15. října 1998 - Český prezident Václav Havel s manželkou a belgický král Albert II. s manželkou zahájili v Bruselu kulturní přehlídku Europalia'98 - Česká republika.


1999
-----
16. dubna 1999 - Evropský parlament přijal rezoluci (A4-0157/99) k hodnotící zprávě o ČR (vypracované Komisí EU v listopadu 1998), v níž mj. vyzval českou vládu, aby zrušila Benešovy dekrety; dále EP vyzval k revizi zákona o občanství, poukázal na nedostatečnou ochranu romské menšiny, vyslovil se pro zvýšení průzračnosti českého finančního systému a pro reformu daňové politiky; EP také vyzval Radu EU a Komisi EU, aby koncem roku 1999 vypracovaly časový rozvrh vstupního jednání s ČR včetně termínu jeho možného ukončení.
6. května 1999 - Evropský parlament schválil rezoluci, v níž se kriticky vyslovuje k dostavbě jaderné elektrárny Temelín a vybízí k alternativnímu řešení.
7.května 1999 - Ministr zahraničí Jan Kavan odmítl požadavky na odvolání velvyslance ČR u EU Josefa Kreutra kvůli jeho kritickému postoji k rezoluci EP proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín.
7.října 1999 - Ministr zahraničí Jan Kavan otevřel novou budovu české mise při EU v Bruselu v Carolyho ulici 15 a setkal se s komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem.
14.října 1999 - EU ostře kritizovala ČR za stavbu zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem; komisař pro rozšíření Günter Verheugen to označil za porušování lidských práv a řekl, že požaduje, aby česká vláda tento problém neprodleně vyřešila.
10.-11.listopadu 1999 - Komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen jednal v Praze s premiérem Zemanem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem, šéfem diplomacie Janem Kavanem, hlavním českým vyjednavačem Pavlem Teličkou, podnikateli a romskými aktivisty; plot v Matiční ulici označil za problém sociální a slíbil dlouhodobé sociální programy EU pro romskou menšinu v ČR.


2000
------
1. února 2000 - V Praze byl zahájen projekt regionálních informačních aktivit o EU, jehož základem je tzv. Eurostánek, který bude putovat po okresních městech ČR.
8. února 2000 - Otázka Benešových dekretů a související tématika nepatří podle komisaře EU pro rozšíření Güntera Verheugena do jednání o vstupu ČR do Evropské unie.
9. února 2000 - ČR odmítla prohlášení komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena (z 8.února 2000), že ratifikace dohod o přistoupení nových států bude moci začít až po ukončení ratifikace institucionální reformy EU.
16. února 2000 - Prezident Václav Havel v Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku vyzval EU, aby podpořila formování občanské společnosti ve středo- a východoevropských demokraciích; hovořil také o své ideji evropské ústavy a druhé komory EP.
23. února 2000 - Od podzimní hodnotící zprávy Evropské komise se příprava ČR na členství v EU výrazně zlepšila, i když je zapotřebí ještě hodně úsilí, řekl komisař Günter Verheugen před zahraničním výborem Evropského parlamentu.
14. března 2000 - Pražští radní schválili záměr zřídit vlastní stálé zastoupení při EU v Bruselu od července nebo srpna.

10. července 2000 - Ministři zahraničí zemí EU uložili Evropské komisi, aby zjistila, co se děje kolem Temelína, a poskytla jim zprávu; otázku Temelína nastolila rakouská ministryně zahraničí
Benita Ferrerová-Waldnerová.
1. září 2000 - Evropská komise zopakovala své stanovisko k rakouským protestům proti jaderné elektrárně Temelín, které jsou podle ní výlučně bilaterálním sporem, do něhož nebudou orgány EU zatím zasahovat.
7. září 2000 - Evropský parlament (EP) přijal ve Štrasburku k jaderné elektrárně Temelín rezoluci, v níž vyzval českou vládu, aby před spuštěním Temelína provedla a umožnila prozkoumání dopadu elektrárny na životní prostředí.
13. září 2000 - Česká vláda zrušila diplomatické sankce proti Rakousku; učinila tak po vzoru 14 zemí EU, které je zrušily 12. září.
14. září 2000 - Zahraniční výbor Evropského parlamentu (EP) schválil návrh rezoluce o přistupování ČR k EU; text obsahoval také pasáže o Temelínu a o tzv. Benešových dekretech (viz též 4.10.2000).
19. září 2000 - Vesměs dobré výsledky ČR za uplynulý rok v politice, ekonomice i při slaďování práva s EU ocenila "patnáctka" ve společném stanovisku k zasedání Rady přidružení EU-ČR, které se týž den konalo v Bruselu.

4. října 2000 - EP schválil rezoluci o přistupování ČR k EU; návrh dodatku klubu Zelených, který podmiňoval přijetí ČR do EU
nespuštěním Temelína, byl zamítnut.
13. října 2000 - ČR se oficiálně obrátila na EU kvůli rakouským blokádám českých hranic, když náměstek ministra zahraničí Pavel Telička předal velvyslanci EK v ČR Ramiru Cibrianovi návrh na konzultace.
30. října 2000 - Komisař EU pro zemědělství a rybolov Rakušan Franz Fischler kritizoval chování Rakouska a Česka ve vzájemném sporu ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín.
7. listopadu 2000 - Znepokojení nad zprávami o porušování lidských práv českou policií během zářijových demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v Praze a po nich vyjádřilo v dopise českému prezidentovi Václavu Havlovi 15 poslanců Evropského parlamentu (EP); dopis, odeslaný 1. listopadu, podepsali členové poslanecké skupiny Zelených a Konfederované skupiny evropské sjednocené levice/Severské zelené levice.


2001
-----
3. ledna 2001 - Mezinárodní federace novinářů (MFN) vyzvala předsedu Evropské komise Romana Prodiho, aby nechal vyšetřit problémy České televize, aby o této otázce jednal s českými úřady a aby EK na celou záležitost brala zřetel při rozhovorech o přistoupení ČR k EU.
8. ledna 2001 - Předseda EK Romano Prodi v rozhovoru pro ČT vyjádřil přesvědčení, že ČR je schopna tento vnitřní problém (týkající se ČT) "vyřešit sama"; nespatřuje v něm překážku pro jednání o přistoupení.
16. ledna 2001 - Debata kolem ČT nebude mít dopad na přijetí ČR ani na pokrok jednání o přistoupení, řekl komisař Günter Verheugen.
18. ledna 2001 - Předsedkyně Evropského parlamentu Nicole Fontainová vyzvala kubánského prezidenta Fidela Castra, aby "okamžitě propustil" bývalého českého ministra financí, poslance Ivana Pilipa a jeho spoluobčana Jana Bubeníka; 22.1. tak učinilo rovněž Švédsko, jako v té době předsedající země EU


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet