Z každé etapy života něco vytěžte

Úspěšní lidé zpravidla berou každý den svého života jako šanci přiučit se něčemu novému. Podnětů si je možno najít habaděj - každá hodina, ba každá minuta bdělého stavu jich nabízí nespočetné množství. Z literatury je znám asi padesát let starý případ amerického manažera, který dostal od novinářů otázku, co je na jeho kvalifikaci tak výjimečného, že má široko daleko nejvyšší plat.

Manažer překvapeným reportérům sdělil, že oficiální školní kvalifikace plus čistě odborná praxe jsou příčinou jeho příjmů pouze z deseti až patnácti procent. A v čem vězí těch zbylých pětaosmdesát až devadesát procent? „Mám toto životní krédo: Každý nový člověk v mém životě je aspoň v něčem lepší, schopnější než já. A právě to se od něj snažím naučit,“ odpověděl.

Využijte komplexy ve svůj prospěch

Nemylte se. Krédo nenabádá, abyste v každém člověku kolem sebe viděli někoho celkově lepšího a sami se zakřiknutě považovali za špatného a neschopného. Nebo abyste se dívali na svět růžovými brýlemi naivní důvěřivosti. Je to v něčem jiném. Pokud v okolí někdo nejlépe ze všech zvládá stres, ptejte se sami sebe: Jak to dělá? Jak se mu mohu více podobat? Které vlastnosti má jiné než já a jak je lze získat? Pokud naopak někoho v blízkosti stres nejvíce tíží, opět se inspirujte: Jak opakovat co nejméně chyb dotyčné osoby? Jak pěstovat vlastnosti co nejopačnější?

Co vytěžit ze školních let?

O nevýhodách českého školství oproti jiným zemím se hovoří již řadu let. Všechna čest stále přibývajícím výjimkám, nicméně vzdělávací soustava je stále příliš encyklopedická, neúměrně náročná na zapamatování, plná - jak se později ukáže - zcela zbytečných dat. Také příliš ráda hledá, co je v žákovi špatného, místo aby více podporovala to, co je v něm dobrého. Znáte to: Jedna hrubka v diktátu, Honzíku, to je dvojka, druhá hrubka - trojka, třetí hrubka - další klasifikační stupeň dolů... A tak v diktátu o sto slovech Honzík třeba zvládl 92 slov brilantně a v osmi se v něčem zmýlil.

Rázem je vyhodnocen jako podčlověk, který nezaslouží postoupit do vyšší třídy. Využijte tedy i nevýhod českého školství ke svému prospěchu. Trénujte paměť, učte se paměťové finty. Zdokonalujte komunikační techniku důležitého rozhovoru zvaného ústní zkoušení u tabule, protože je jasné, že všechna probíraná fakta nelze napořád do hlavy natlačit.

Výcvik na stres a chaos

Jak tedy vaše nedokonalé množství fakt prezentovat, aby udělalo na kantorku maximální dojem? Využijte každého oficiálního školního tlaku i neoficiálního nepořádku či nespravedlnosti k učení se, jak zvládat stres a chaos. Umění zaimprovizovat a proplout v chaoticky fungující instituci je jedno z těch, které se vám v praxi bude hodit nejvíce.

Učte se kázni, osvojte si všeobecný přehled desetkrát větší, než má například průměrný Američan. Pak jeďte do USA na rok na zkušenou a ke svému skvělému přehledu se přiučte americkému praktickému pragmatismu: většímu sebevědomí, umění korektně a přitom důsledně obhájit svůj názor a prosadit se. Česko-americká kombinace vašeho vzdělání pak bude smrtící pro jakoukoliv konkurenci.

Co vytěžit z pracovních let?

Ze školy přicházíte do prvního zaměstnání s balíkem toho, co znáte. Avšak bolestně zjišťujete, že daleko důležitější pro úspěch je, koho znáte, ba i co na koho víte. Školní soutěž, kde vyhrával lepší znalec počtů, se mění v každodenní sérii drobných či větších tlaků. V nutnost denně vyjít s lidmi, které si nevybíráte, kteří jsou například odborně tak zdatní, že jsou nepropustitelní, a zároveň lidsky tak problematičtí, že je to s nimi k nevydržení.

Zdroj: www.idnes.cz