epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 4. 2016
    ID: 100887upozornění pro uživatele

    Zajišťovací převod práva v novém občanském zákoníku

    Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník vzbuzoval, vzbuzuje a i do budoucna pravděpodobně vzbuzovat bude mezi širokou laickou i odbornou veřejností vášnivé diskuze týkající se jeho kvality (či nekvality). Nad touto nemám v úmyslu jakkoliv polemizovat, kdy se chci v rámci tohoto článku zabývat pouze institutem, jehož novou podobu v právním řádu shledávám za kvalitní a pro praxi přínosnou. Tímto je (jak již ostatně sám název článku napovídá) zajišťovací převod práva.


    JUDr. Vojtěch Mihalík, advokát


    Pojmově se na daném institutu cokoliv nezměnilo, tento nadále slouží k zajištění dluhu (dříve závazku). Jeho praktická uplatnitelnost však dle mého názoru v novém občanském zákoníku oproti zákonu 40/1964 Sb. (řekněme „starý“ občanský zákoník) zcela jistě vzrostla a jelikož tento institut shledávám velkým pozitivem nové právní úpravy, chci jej prostřednictvím tohoto článku přiblížit, seznámit čtenáře s rozdíly a novinkami a alespoň trochu tak dopomoci k rozšíření tohoto užitečného a v praxi velmi využitelného institutu.  

    Principem zajišťovacího převodu práva je (jak název tohoto institutu sám sděluje) smluvní a dočasný převod práv dlužníka na věřitele, a to k zajištění dluhu věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Pochopitelně se tedy musí jednat o právo převoditelné - tedy majetkové. Pokud v průběhu tohoto vztahu k zániku dluhu dojde, právo osoby poskytující zajištění má být obnoveno či na ni zpětně převedeno.

    Starý občanský zákoník si při regulaci tohoto institutu vystačil s celkem jedním paragrafem (§ 563) o dvou odstavcích, kdy v tom prvním zakotvoval existenci zajišťovacího převodu (Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele.) a ve druhém pak stanovoval obligatorní písemnou formu smlouvu, která předmětné zajištění zakládala (samostatně pak bylo řešeno postoupení pohledávky v § 554 zákona 40/1964 Sb.).  Jednalo se o dosti stručnou úpravu, kterou tak dotvářela soudní praxe, přičemž tato z důvodu zamezení zneužitelnosti tohoto institutu přistoupila k jeho značné formalizaci a omezením, což vedlo k  ochraně dlužníků na úkor věřitelů, což tento způsob zajištění např. oproti zástavnímu právu značně znevýhodňovalo. Ostatní zajišťovací instituty (právě zástavní právo, ale i ručení, vystavení směnky, smluvní pokuta) byly daleko snáze a rychleji zříditelné, kdy u zajišťovacího převodu práva bylo s ohledem na jeho složitost třeba přeci jen odbornějších znalostí.

    Pro výše uvedenou absenci podrobnější právní úpravy vyvstal první problém - tedy zda-li se jednalo o převod s rozvazovací podmínkou, kterou je splnění zajištěného dluhu, a že jeho splněním se původní stav obnoví či zda je i přes splnění zajištěného dluhu třeba provést zpětný převod a uvedený zánik dluhu tak k obnovení původní stavu nepostačí. Judikatura jednoznačně preferovala převod s rozvazovací podmínkou splnění zajišťovaného dluhu, byť tedy i v rozhodnutí Nejvyššího soudu se objevovaly názory o nutnosti provedení zpětného převodu (např. rozsudek ze dne 21.6.2000, sp. zn. 25 Cdo 915/98). Na tomto místě je třeba zmínit zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2008 (vydáno v řízení vedeném pod sp. zn. 31 Odo 495/2006), kterým byla kromě rozvazovací podmínky, kterou je ujednání o zajištění nadáno i bez výslovné zmínky, vyslovena nepřípustnost fiduciárního převodu práva (tedy že je třeba právního úkonu ke zpětnému převodu práva, kdy toto se bez dalšího neobnoví po splnění zajištěného dluhu, přičemž dlužník bude mít k dispozici pouze právo dožadovat se zpětného převodu vlastnictví).

    Druhý sporný moment pak vznikal za situace, kdy zajištěný závazek splněn nebyl. V otázce vypořádání vzájemných vztahů po splnění zajištěného dluhu se uplatní názor, že smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006). Nejvyšší soud také podal návod, jakým způsobem má věřitel postupovat, aby se své pohledávky v případě jejího dobrovolného nesplnění domohl. Konkrétně byly v rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněny uzavření kupní smlouvy a prodej převedeného majetku.

    V případě kupní smlouvy měla být splatnost kupní cena vázána na splatnost zajištěné pohledávky. Pokud by zajištěná pohledávka byla dlužníkem splněna, nemusel věřitel platit kupní cenu, neboť kupní smlouva tímto pozbyla své účinnosti. Pokud však ke splnění dluhu nedošlo, vzájemné pohledávky (zajištěná a na zaplacení kupní ceny) mohly být započteny, následkem čehož došlo k naplnění smyslu a účelu zajišťovacího převodu práva. Uvedené však při dostatečném nezajištění smluvních vztahů sebou neslo značné riziko pro věřitele, neboť při splacení většiny ze zajištěné pohledávky, věřitel po provedení zápočtu na minimální dluh po splatnosti musel většinu kupní ceny dlužníkovi uhradit.

    Druhým řešením bylo ujednání o právu věřitele převedený majetek na základě konkrétního ujednání s dlužníkem zpeněžit (např. prostřednictvím dražby), kdy se samozřejmě případný přebytek zpeněžení (tzv. hyperocha) musel dlužníkovi vydat. Zde pak problém mohl vzniknout v případě, že dlužník svůj dluh uhradil s prodlením – zejm. tedy bylo třeba řešit, jakým způsobem bude naloženo s vlastnickým právem věřitele, příp. s náklady vynaloženými na nerealizované zpeněžení převedeného majetku.

    Konečně je také třeba zmínit, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jistotu k zajištění může poskytnout výlučně dlužník, avšak nikoliv třetí osoba (např. rozsudek ze dne 18.1.2001, sp. zn. 21 Cdo 2535/99).

    Za účinnosti starého občanského zákoníku tak judikatura zdárně vyřešila otázku rozvazovací podmínky spočívající ve splnění dluhu při sjednání zajišťovacího převodu práva a zákaz fiduciárního převodu práva, otázka naložení s převedenými právy při nesplnění zajištěného dluhu byla dle mého názoru řešena dosti komplikovaně a zbytečně zhoršovala praktickou uplatnitelnost tohoto institutu.

    Oproti dřívější úpravě se autoři nového občanského zákoníku poměrně rozepsali (daný institut zabírá hned pět paragrafů - § 2040 až § 2044) a dříve použitelnou judikaturu poměrně „zneaktualizovali“. Nový občanský zákoník nyní výslovně zakotvil rozvazovací podmínku spočívající ve splnění zajištěného dluhu pro obnovení práv původního nositele práv, která je však podávána jako vyvratitelná domněnka, z čehož vyplývá, že oproti stávající judikatuře je možno sjednat i zpětný převod práva (fiduciární), což v minulosti umožňoval i výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2000, sp. zn. 25 Cdo 915/98. Uvedené však není příliš souladné s § 2044 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého se podmíněný převod práva stane při nesplnění zajištěného dluhu nepodmíněným. Otázkou však je, jak by této nepodmíněnosti mohlo být dosaženo, pokud převod dle ujednání vůbec podmíněný být nemusí.

    Nesouladně se stávající judikaturou byla výslovně stanovena možnost, aby jistotu poskytla osoba odlišná od dlužníka.

    Zajištění převodem práva nemusí být nově učiněno na základě smlouvy uzavřené v písemné formě (pochopitelně s výhradou § 560 občanského zákoníku - Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.).

    Aktuálně jsou i podrobněji řešeny praktické záležitosti tohoto zajišťovacího institutu, kdy se tak např. do veřejného seznamu zapisuje dočasnost převodu a tento také vzniká až samotným zápisem do veřejného seznamu. Pokud dojde ke splnění zajištěného dluhu, musí dojít ze strany věřitele k umožnění dlužníkovi vykovávat jeho práva v předešlém rozsahu a zároveň mu musí být vydán veškerý užitek, a to po započtení účelně vynaložených nákladů. Držitel věci – ať již nový vlastník, či osoba poskytující věc k zajištění – nad věcí vykonávají pouze prostou správu (§ 1405 OZ - Kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.).

    Nejdůležitější změnu zákon 89/2012 Sb. přinesl v otázce naložení s převedenými právy pro případ nesplnění zajištěného dluhu. Uvedené je právě tím místem právní úpravy, kde je dle mého názoru velmi pozitivně měněna dosavadní ustálená soudní praxe, neboť nově není třeba jakýchkoliv dalších úkonů, aby se věřitel stal nepodmíněným držitelem původně pouze podmíněně převedených práv. Nová právní úprava zde fakticky zlegalizovala propadnou zástavu, neboť dle § 2044 odst. 1 občanského zákoníku není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Uspokojení práv věřitele je tak velice snadné, není třeba jakýchkoliv dalších ujednání a navíc pro dlužníka je tento postup snad dostatečně odstrašujícím, aby svůj dluh řádně a včas splnil. Uvedené však samozřejmě nemůže probíhat bez jakýchkoliv regulí (např. při nesplnění poslední splátky by nejspíše nebylo příliš spravedlivé, pokud by se věřitel stal vlastníkem majetku v nepoměrně vyšší hodnotě). Pokud tedy hodnota jistoty zřejmě převyšuje zajištěnou pohledávku, je rozdíl hodnot věřitel povinen dlužníkovi vydat. Hodnota jistoty i výše dluhu by měla být určena smluvně, neboť v opačném případě je na věřiteli, aby prokázal, že cena jistoty výši dluhu zřejmě nepřevyšuje. Opět je třeba, aby byl sjednán postup pro případ účelového chování dlužníka, který při splatnosti neuhradí pouze malou část dluhu, následkem čehož mu věřitel je povinen zaplatit takřka celou majetkovou hodnotu jistoty.

    Na závěr mohu pouze dodat, že byl bych-li já sám věřitelem, chtěl bych, aby dluh mého dlužníka byl zajištěn právě zajišťovacím převodem práva, neboť tento institutu v nové právní úprav považuji za velice přínosný a kvalitní, zájmy věřitele značně ochraňující.


    JUDr. Vojtěch Mihalík,
    advokát


    JUDr. Vojtěch Mihalík, advokát

    J. Palacha 121/8
    690 02 Břeclav

    Tel.:    +420 721 874 100
    e-mail:    mihalik@akmihalik.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Vojtěch Mihalík
    8. 4. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.